Hugo napsal:
Velice zajímavý článek, ale ještě by mě zajímalo, jestli se teda dává setrvačník i do běžných 4 válcových benzinových motorů??? A nevíte jestli je u Alfy 156 1.8 TS??? Díky
Setrvačník se dává do každého automobilového motoru. V zážehových motorech až na výjimky pracuje klasický jednodílný setrvačník, neboli pevný. Tlumení torzních kmitů zde má na starosti tlumič integrovaný do spojkové lamely. je to ta střední část s tzv tangenciálními vinutými pružinami, které svým zkrutným namáháním tlumí vibrace motoru, nejen při jeho chodu, ale třeba také při záběru (vnější, třecí část lamely se může oproti té vnitřní s integrovaným tlumičem vzájemně pootočit, byť pouze minimálně.) Naproti tomu setrvačník, o kterém píše pan Vaculík je dělený (dvouhmotový), který se skládá se dvou kotoučů, vzájemně propojených prostřednictvým pružin v tukové náplni. Právě tyhle pružiny jsou akčním členem při tlumení torzních kmitů. Díky tomu tak lamela spojky je pouze třecí kotouč, bez tlumiče, který je zde integrovaný do setrvačníku. Teoreticky vzato, lze každý dělený setrcačník nahradit klasickým pevným za předpokladu použití lamely spojky s tlumičem. Jediné, co se shorší bude komfort, jednak při řazení a záběru spojky (trochu větší vibrace pedálu spojky) a jednak při chodu na volnoběh. Dnes třeba firma Luk, nebo Valeo nabízejí sadu spojky s pevným setrvačníkem, kterými je možné nahradit dvouhmotový setrvačním a cena vyjde o něco levněji. Otázkou zůstává, co takový zásah provede s převodovkou po mnoha ujetých kilometrech. Osobně bych to asi neriskoval. Dvouhmotový setravčník není žádná novinka. Je to zvláštní, ale vůbec poprvé se objevil na řadových šestiválcích Opelu Omega A (verze 3000) a má jej třeba i BMW 525i 24V E34 z roku 1990. Dnes jsou však montovány téměř výhradně ve spojení s výkonnými vznětovými motory. Jinakj buďte bez obav, motor AR 1,8 16V TS používá klasický pevný setrvačník.