Pondělí 15.04.2013 12:52,
Mé zkušenosti s podobným výběrem...
Dobrý den, předně vám závidím vzrušující volbu prvního vozu!:) K volbě nafta versus benzín: Vzhledem k relativně nízkému ročnímu nájezdu (uvádíte přibližně 10 tisíc km ročně pracovně, takže předpokládám včetně výletů celkově tak do 15 tisíc ročně) a relativně nižšímu cenovému limitu bych osobně volil spíš benzín, za stejné peníze si zřejmě pořídíte buď novější nebo zachovalejší auto, navíc s perspektivou, že případná investice do opravy nemusí být zabijácká. Ostatně mezi vozy, které Vám ulpí v hledáčku, bude stejně zřejmě větší výběr z benzínových motorů (nechcete zřejmě rodinné kombi:), na druhou stranu zmiňujete chalupu, takže předpokládám, že auto by nemělo být ani katastrofálně nepraktické (malé kupé s nevyklápěcí zadní stěnou, či kabriolet). Chápu Vaši obavu, že benzín bude nudný a nepojede, nicméně i zde se dá vhodným výběrem značky dojít k solidnímu motoru, se kterým budete rád jezdit. Svého času jsem řešil vemi podobný rébus a došel jsem k tomuto: Jako nejvhodnější mi přišel benzínový motor o objemu 1,6, který je (v ročnících, které budete mít na výběr) ještě napříč značkami relativně jednoduchý (zřejmě se v dané kategorii ještě nesetkáte s přeplňovaným motorem), se solidní spotřebou a U NĚKTERÝCH ZNAČEK i překvapivě živý. Zkusím shrnout své výlety po autech, kterých jsem tehdy uskutečnil celou řadu (a moc mě to bavilo:) Tedy: Moc se mi svého času líbil třídvéřový Fiat Stilo (narozdíl od jeho větších sourozenců), s několika jsem se svezl a nakonec nekoupil, důvody: Motory se zdály perfektní, pružné a na své objemy velmi rychlé (zkoušena 1,6 a 1,8 benzín), podvozek byl ale měkký a méně stabilní (otázkou je, do jaké míry do toho promluvil stav vozu, ale jel jsem celkem ve třech), jinak se mi ale fiat moc líbil uvnitř a obvykle měl i skvělou výbavu. Podvozku bych se nicméně osobně bál (ale neřídím rozhodně jako bůh:). Můj sen odjakživa byl Hyundai Coupé druhé generace, ač Vám může přijít nepraktický, do jeho kufru opravdu dáte leccos (pokud to bude spíše dlouhé než vysoké...), pokud zatím nepočítáte s rodinou, může být vhodná volba i on, je - alespoň podle mého - krásný, nicméně: Svého času jsem si jej nakonec koupil (2,0 benzín) a tentýž den jej bohužel řádně naboural, dojmy: Technicky zastaralý, nepříliš pružný a užraný motor, podvozek solidní, až na limit, kde se ukázal jako překvapivě přetáčivý... Další značka, o kterou jsem se vždycky zajímal, byla Alfa Romeo. Do alf jsem se zamiloval už v italském seriálu Chobotnice:) Zájem jsem měl o Alfu 147 (třídvéřovou i 5dv.), obě považuju za jedny z nejkrásnějších aut, s nimiž se můžete na silnici setkat, zejména po faceliftu, po němž dostala nová přední světla. Jel jsem opět s několika, dojmy: Neskutečně pružný motor, který ochotně zrychloval a cítil jste vzhledem k objemu neskutečnou vitalitu (až snad radost ze života...), co více: Řízení bylo také neskutečné - citlivé, pohotové a měl jste pocit, že jste dokonale "v ději," oproti alfě byl třeba hyundai mdlý a nemastný neslaný. Alfa se mi moc líbila, problém tu byl jinde: Všechny, které jsem zkusil, byly pochybného původu nebo měly zásadní vadu nebo mohly být podle mého (nezkušeného) názoru bourané. Nakonec jsem měl prostě jednoduše strach a alfu nekoupil:) Dnes bych alfu zkusil, ale JEN V PŘÍPADĚ JASNÉHO PŮVODU A PROKAZATELNÉHO SERVISOVÁNÍ. A pak jsem jednoho krásného dne přijel kouknout na jednoho golfa IV. O golfu jsem neuvažoval, protože mi nepřišel vzhledově příliš zajímavý, nicméně tenhle se mi líbíl. Dojmy? Motor 1,6 v benzínu působil stejně, jako když se v sobotu ráno probíráte po pátečním tahu. Řízení bylo ve stylu: Pohnu volantem, dám si kafe a pak auto zareaguje. Podvozek se mi zdál průměrný, relativně "bezpečný," tím myslím, že nepříliš zkušenému řidiči včas naznačí, že by měl "brzdit." (třeba hyundai jel jako po kolejích do okamžiku, než mu ustřelila záď:). Nakonec jsem si golfa vzal, a to prostě proto, že to byl kompromis všech priorit, které jsem měl, a hlavně se mi (na daných kolech a barvě) líbil a cítil jsem se v něm dobře. Určitě ovšem nejde ani o náznak sportovního auta! Svým naturelem mi připomíná spíše důchodce a popravdě se divím, že "tuneři" mají tak rádi zrovna auto, které působí tak "důchodcovsky":) Ale mně to nevadí, když auto "chytnete pod krkem," tak se dá jet i trochu rychleji, jen to stojí DOST peněz. Motor je totiž vzhledem ke svým výkonům až neuvěřitelně užraný (jezdil jsem i s R. Mégane I. coupé s 1,6 v benzínu a ten motor se zdál subjektivně o poznání lepší, ale vliv mohly mít i jiné faktory, jako především převody, nicméně byl úspornější). Tak to jsem se tu vypsal z mých čistě subjektivních zkušeností a třeba Vám to k něčemu bude. Přeji každopádně hodně štěstí při výběru a spíše než značku nebo druh paliva si nakonec důkladně prověřte kousek, který Vás zaujme. Pokud to ovšem půjde... Jinak přidávám ještě pár poznámek o autech, se kterými jsem se také setkal.
R. Mégane II., 1,6 benzín: Průměrný motor, nezáživný podvozek, nezáživné řízení, měkká sedadla, celkový dojem: Už abych byl v cíli. A cestou mám občas trochu strach:)
O. Astra g, 1,6 benzín, 1,8 benzín: Překvapivě zajímavé motory, 1,8 nabídlo solidní svezení, podvozek příjemný a čitelný, obvykle špatné brzdy, máte pocit, že nedobrzdíte. Jinak vzhledově pro mě nepříliš záživné auto.
O. Astra h, 1,6 benzín: Motor vzhledem k těžší nové generaci méně zajímavý, celkově auto působí asi jako oběd ve školní jídelně: Najíte se, ale v hlavě vám určitě nezůstane.
reagovat