Paul napsal:
Podobně příšerné řazení měla i sesterská Carisma, aspoň s dieselem. Motor byl sice poměrně čilý a ani splným autem neměl problém, i když pocitově měl příliš pozvolný nástup (byl jsem v té době zvyklý na 1,9 TDI 81 kW) a když jsme se cestou vystřídali a já (namajitel) řídil, tak mě to řazení strašně štvalo. Jsem zvyklý řadit rychle, takže z velmi vláčné a ne moc přesné převodovky jsem rostl. Naštěstí majitel spal, takže než jsem si zvyknul, neslyšel ty pazvuky... Ta recenze by byla fajn, hlavně na tu C30.
I s tou C30 počítám, možná i dřív...;o). Zatím stručně: Je to C 30 D5 Summum, r.v. 2007, koupeno s 20 tkm, teď necelých 70 tkm (skoro v plné palbě, chybí akorát BLIS a parkovací senzory vpředu). Pokud zrovna jezdí (a nestojí v servisu), tak to docela jede a nemohu potvrdit, co jsem někde četl, že by byla kór moc těžká na předek (C 220 CDI je na tom mnohem hůř), jasně - ten velký diesel není peříčko, ale auto mi nepřijde nějak zvlášť nevyvážené. Bohužel jí mám ještě v původní jediné verzi s automatem, který není nic moc (svéhlavost mi z důvodu vrozené lenosti nevadí, ale jednak by to chtělo trošku lepší zpřevodování (ta trojka tam snad ani nemusela být, jak je krátká, ale hlavně: nastavení měniče, kdy to při sebemenším přidání plynu podřazuje, takže není možné, aby šly otáčky pod 2100/min., mě často přivádí k šílenství). Celkové jízdní vlastnosti super (jel jsem 2 x na otočku do Berlína a zpět v hustém dešti, jednou s Civicem 8.generace a jednou se svou C30, to Volvo bylo úplně jiná liga), spotřeba lehké zklamání (kolem 8 l /100 km, MB C 220 CDI umí v automatu jezdit za cca o 1,5 l /100 km méně). Interiér - designově fajn, funkčně a materiálově ujde (interiér u staré S40 mi z pohledu ergonomie vyhovoval víc, navíc u C 30 se viditelně šetřilo - tvrdé plasty, kde to není vidět, stejně tak už ani ne koženka, ale nějaký silonový hadr na sedadlech, kde to není vidět). Ale to by se všechno dalo přežít, je to příjemné a živé auto. Možná ještě poznámka - 18 palcové elektrony s nízkoprofilama vypadají fajn, ale jezdit na nich je docela utrpení (kličkování mezi kanály apod.). Co mě však doslova přivádí k šílenství, je totální nespolehlivost auta - tady Volvo kleslo někam k R19. Postupně (ale celkem rychle za sebou) odcházejí všechna možná serva (sklápění zrcátek, vyklápění displaye navigace), měnili jsme už parkovací senzor, odešlo relé žhavení, pak se nešlo připojit k CPU motoru (nakonec jsme sehnali někoho, kdo tam za pár korun vyměnil vadný port, hrozil jsem se, že se bude měnit celá CPU, protože je atypická - z velkého Volva nepasuje....), teď mě čeká výměna EGR (třikrát vyčištěno, vydrží to tak 200 - 800 km)...Zatím jsem do oprav nenasypal moc peněz, protože mám dobrého neznačkového mecha, ale radši bych jezdil, než přemýšlel, co se vyse.. tentokrát. Fakt mi to přijde, že jim tu elektroniku navrhovali Frantíci, ta spolehlivost je opravdu zoufalá. Nikdy jsem neměl rád VW, ale můj služební Tuareg I naopak zatím zcela drží (najel jsem s ním cca 20 tkm, celkem to má poctivých 70 tkm) na jedničku. Prý se to začne sypat až po stovce, tak uvidíme...;o).