Benzín popohání "tankovací turistiku"

Pro benzín zásadně do Česka. Tak uvažuje v poslední době stále více německých řidičů. Výrazné zdražení z minulých dnů vyvolané krizí na jihu Spojených států a prudkým růstem cen na rotterdamské burze, totiž pocítili na svých peněženkách citelněji než tuzemští řidiči.

Za natankování plné nádrže u některé z pohraničních čerpacích stanic tak ušetří až čtyři sta korun.
Přestože západních Čechy byly včera podle údajů společnosti Webfarm průměrnou cenou Naturalu 95 ve výši 31,15 koruny nej-dražším regionem a pumpy u hranic většinou tento průměr ještě vysoce převyšují, zájem německých řidičů rychle roste. U hraničních přechodů už v některých místech dosáhla cena litru benzínu 34,90 koruny, většinou se ale nakoupí za cenu kolem 32 až 33 korun, a to je nyní v přepočtu o deset korun méně než v Německu. Tamní ceny se totiž po víkendu vyšplhaly k hodnotám převyšujícím 1,4 eura. A "tankovací turistika" - jak sami Němci označují tento dlouhodobý trend - jen dostává nové obrátky.

Kdo může, jezdí do Čech
"Kdo má tu možnost, v Česku nakoupí. Tady u nás to neslyší rádi, ale těch pár kilometrů za hranici se nám rozhodně vyplatí," prohlašoval už v srpnu starší řidič z bavorského Waidhausu. Jenže tehdy stál litr benzínu Super 95 necelých 1,2 eura, dnes je cenový rozdíl ještě mnohem vyšší.
"Od víkendu přijíždí mnohem víc lidí z Německa, než kolik jich jezdilo dosud," potvrdila včera pracovnice z čerpadla Esso na Folmavě.
"Přibývá to. Natankují, nakoupí cigarety a jedou zpět," přidává se pumpař z čerpací stanice v Božím Daru na Karlovarsku.
Ne každý z pumpařů na německé straně problémy s lacinou českou konkurencí přizná.
"Nakupovat k vám se jezdí, to je pravda. Ale hodně místních zákazníků pořád ještě tankuje tady," prohlásil nedávno majitel čerpací stanice Auto Lindner ve Waidhausu Robert Lindner. Jenže teď už německý Centrální svaz čerpacích stanic (ZTG) bije na poplach. Bojí se krachu německých pump a ztrát až tisícovky pracovních míst.
Nejde totiž jen o lacinější benzín na hranicích z Českem, ale také s Polskem nebo Lucemburskem. "Lidé dnes už s autem vyřizují jen ty nejnutnější věci," řekl šéf svazu ZTG pro střední a jihovýchodní Německo Jochen Wilhelm. "Cenový tlak naše čerpací stanice ničí," dodává.



ZTG se proto chce inspirovat systémem v Itálii, kde mohou provozovatelé čerpacích stanic v pohraničí snížit ceny na stejnou úroveň jako například slovinská konkurence. Zbytek jim pak doplatí stát.
"Tankovací turistika se tam díky tomu snížila o osmdesát procent," uvedl Wilhelm. Ten navíc požaduje, aby stát zrušil takzvanou ekologickou daň, která se musí v Německu na pohonné hmoty platit. "Při snížení o patnáct centů by benzín a nafta byly opět za přijatelné ceny," míní.
Pokud ale současné ceny vydrží delší dobu a v Německu neklesne daňové zatížení pohonných hmot, mohou němečtí řidiči získat tankovací turistikou ještě víc.

Volání po snížené dani
Polské ministerstvo financí se včera rozhodlo snížit spotřební daň na pohonné hmoty, čímž reagovalo na dramatický růst cen u čerpacích stanic. Od poloviny září by tak daň na litr paliva měla být nižší o 25 grošů, což je asi 1,80 koruny. Za litr benzinu a nafty by tak řidiči měli ve výsledku zaplatit asi o třicet grošů - přibližně 2,30 koruny - méně.
O stejném opatření se už delší dobu diskutuje i na Slovensku, v Česku ale zřejmě podobný návrh, se kterým přišla opoziční ODS a včera i Hospodářská komora, nemá v kabinetu mnoho šancí. ODS navrhuje snížit pevnou sazbu spotřební daně z nynějších 11,84 o dvě koruny, Hospodářská komora podle svého prezidenta Jaromíra Drábka považuje za vhodné snížit daň alespoň o sumu, o jakou se státu nyní zvýší výběr základní sazby DPH. Na litru pohonných hmot by tak šlo o desítky haléřů.
Mluvčí Ministerstva financí Marek Zeman ale včera oznámil, že resort se snížením spotřební daně nepočítá. Podle ministra Sobotky však vláda zvažuje, zda neposkytne podnikatelům a lidem, které nejvíce postihne zdražení pohonných hmot, určité příplatky.