Kdo v plné rychlosti vjede autem do protisměru a záměrně se srazí s jiným vozem, musí vědět, že s velkou pravděpodobností zabije kromě sebe i jiného, nevinného člověka.
Napovídá tomu nejen zdravý rozum, ale nově i postoj státního zástupce pro Prahu-východ.
Ten totiž případ z loňského září, kdy se dvacetiletý Tomáš K. rozhodl spáchat sebevraždu srážkou s protijedoucím vozidlem, hodlá žalovat ne jako ublížení na zdraví s následkem smrti, ale jako pokus o vraždu. Viník srážku přežil, ve druhém autě při čelním střetu zahynula spolujezdkyně.
Pokus o vraždu
"Nešlo o žádnou nehodu, byl tam úmysl usmrtit," zdůraznil pro ČTK státní zástupce. Jde o první známý případ, kdy se žalobce rozhodl takto postupovat. Viníkovi nehody teď hrozí 12 - 15 let vězení, případně výjimečný trest.
"Aby se podobný čin takto překvalifikoval na pokus o vraždu, to jsem za svou kariéru nikdy nezažil," říká bývalý šéf středočeské dopravní policie Stanislav Huml.
Trestní zákon tyto případy, případně i jinou riskantní a pro okolí nebezpečnou jízdu, umožňuje hodnotit i jako úmyslné obecné ohrožení.
"Pokud je z podstaty jízdy zjevné, že můžu někoho zabít, dá se to takto posuzovat. Stačí, aby pachatel věděl, že může ohrozit zájem chráněný trestním zákonem," říká soudce Nejvyššího soudu a expert na trestní právo Pavel Šámal.
O tom, že se dá autem spáchat i trestný čin vraždy, nepochybuje ani olomoucký státní zástupce Ivo Ištván.
"Vždy ale závisí na úmyslu pachatele," dodává. Prokázat úmysl zabít však podle soudce Šámala není tak obtížné. "Je možné ho vidět i v tom, když se v rámci nějaké podivné hry řítíte autem do nepřehledné frekventované křižovatky," myslí si Šámal.
Poslední slovo mají žalobci
Hlavní a poslední slovo v tom, jakou žalobu dostanou soudci na svůj stůl, má vždy konkrétní státní zástupce.
"Je rozdíl mezi úmyslnou jízdou v protisměru po dálnici a mezi jízdou jednosměrnou ulicí okrajové městské části. Úmyslná srážka s protijedoucím vozidlem je také něco jiného než třeba tajný rychlostní závod," říká nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká.
Někteří odborníci souhlasí s tím, aby byli policisté a žalobci při posuzování podobných nehod mnohem přísnější.
Třeba tak jako při loňské havárii na dálnici D1 na Benešovsku. Třicetiletý muž, který navíc vůbec neměl řidičský průkaz, zato v krvi stopy po pervitinu, vjel v noci do protisměru a urazil v něm dokonce 60 kilometrů.
Teprve pak narazil do jiného vozu, v němž jeden člověk zemřel a jeden utrpěl těžká zranění. Krajský soud nejprve řidičův čin sice označil za obecné ohrožení, ovšem zaviněné pouze nedbalostí. Kauza se ale poté dostala až k Vrchnímu soudu a ten rozhodl, že se jednalo o úmyslné ohrožení, a zvýšil řidiči trest z pěti na tvrdých devět let vězení.
Když se totiž ocitl v nesprávném směru dálnice, měl podle soudu na nejbližším exitu sjet. Takových příležitostí měl během své šedesátikilometrové jízdy několik, žádnou ale nevyužil.
Alkohol v krvi - trestný čin
Ambici změnit chování českých řidičů má i nový zákon o silničním provozu. Řízení s alkoholem v krvi například už nechápe jako přestupek, ale právě jako trestný čin. "Naším cílem je eliminovat ze silničního provozu neukázněné a agresívní řidiče. Proto jsme razantně zvýšili sankce za přestupky a zavedli bodový systém hodnocení řidičů," říká ministr dopravy Milan Šimonovský.
Už nyní je cítit společenský tlak na větší přísnost. "I známé osobnosti už se přestávají chlubit tím, jak rekordně rychle urazily tu kterou vzdálenost," poznamenává vedoucí oddělení BESIP na ministerstvu dopravy Robert Štastný.
Dopravní nehody: tisíce mrtvých
Okresní město |
Kvůli dopravním nehodám by z mapy České republiky mohlo zmizet celé okresní město. Za posledních 16 let na českých silnicích zemřelo na 35 tisíc lidí. |
Více nehod |
I když se loni snížil počet lidí, kteří zemřeli následkem autonehody o bezmála devět desítek lidí, celkový počet nehod se meziročně zvýšil. |
Lepší auta |
Odborníci na dopravu poukazují na to, že za menší počet mrtvých Česko vděčí hlavně obnově vozového parku a tím i kvalitnějším a bezpečnějším vozům. |
Méně mrtvých v EU |
Zatímco v Česku v roce 2003, pro nějž už existují kompletní statistiky mezinárodní organizace IRTAD, zemřelo 1447 lidí, v Rakousku to bylo 931, v Nizozemsku 1028, ve Švédsku dokonce jen 529 osob. Lépe než Češi na tom byli i Maďaři a Slováci. Srovnatelné počty lidí zabitých při nehodách statistiky přisoudily Polsku či Portugalsku. |