Galaxy, Voyager, Passat, A4 nebo Octavia?

Odpověď

Takto rozdílné vozy těžko hodnotit stejným metrem. Pokusím se proto alespoň podle kritérií zhodnotit, který je nejlepší a který naopak nejhorší.

Jízdní vlastnosti: Těžko najít nejlepšího. Celkem překvapuje stabilita širokého Sharanu, ovšem jen pokud je jeho podvozek v pořádku. Velmi často bývají vůle v kloubech spojovacích tyčí řízení, což se projevuje hlukem a nepřesným řízením. Passat i A4 jsou vozy směrově stabilní (pokud mají tolikráte popisovanou přední nápravu v pořádku), komfortní, ale silně nedotáčivé. Kdo však jezdí plynule, tak to jako silné negativum vnímat nebude. V zimě oceníte jejich dobrou trakci, i pokud to nejsou čtyřkolky (velmi zatížená přední náprava).
Nejhorší je suverénně Voyager. Jedno z mála aut tohoto věku, které lze převrátit pouze samotným rychlým nájezdem do zatáčky (obvykle musíte použít rytmickou práci s volantem). Vzadu je tuhá náprava odpružená a ustavená listovými péry. Ani komfort odpružení není zrovna vzorný, při přejezdu nerovností cítíte rázy od zadní nápravy.

Náklady na provoz: Jediný, kdo nevyžaduje pravidelnou výměnu rozvodového řemene, je Chrysler Voyager. Ten má řetěz či ozubená kola (viz. spolehlivost). Všechny ostatní motory mají řemen, který u 1,9 TDI nejlépe vyměnit už po 60, nejdéle však po 90 tisících km. Zatímco chrysler málokdy žere pod deset, tak 1,9 TDI ani v Sharanu nevezme moc přes sedm. Suverénně největší žrout je 2,3 DOHC (motor Ford – montován jen do Galaxy). Ten se sice ochotně vytáčí, má kultivovaný chod, ale s klidem spořádá i dvanáct litrů na 100 km.

Úspornost motoru TDI má v Sharanu (či Galaxy, která až do modernizace v roce 2000 měla jen jeho slabou 66 kW verzi) i odvrácenou stránku věci – malé odpadní teplo není sto vyhřát interiér. Proto po prvním roce výroby dostaly vozy přídavné topení spalující naftu. Dejte pozor, abyste neměl smůlu na vůz bez něj. Přítomnost topení odhalíte nejlépe podle „komínku“ zespodu auta. V nákladech na provoz není možné určit vítěze, myslím, že větší rozdíly budou v nákladech na opravy, kór u takto relativně starých aut.

Spolehlivost (náhradní díly, časté závady): Nejvíce bych se bál Chrysleru Voyager. V modelu, o který máte zájem, pracuje archaický motor 2,5 TD OHV (85 až 92 kW) z produkce italské firmy VM Motori. U něj praskají hlavy válců, přehřívá se, již jsem viděl i prasklou klikovou hřídel. Kdyby se mu tyto věci neděly, asi by vydržel docela dost, ale v těžkém voze prostě trpí těmito fatálními závadami. Navíc v letech 1996 až 1997 byl u něj pohon ventilového rozvodu ozubenými koly nahrazen tenkým řetízkem. U něj není předepsána žádná údržba ani výměna. Avšak řetízek praská, již zapříčinil smrt mnoha motorů, vlastně takřka všech z těchto let.

Problémy s přední nápravou jsou drahé, což kazí hodnocení také vozům Audi A4 a VW Passat. Asi nejlépe tak vychází Škoda Octavia, která nemívá drahé závady a díly jsou na ní o něco levnější, než na VW Sharan.

Pozor si dejte na nepravidelný tah motoru 1,9 TDI, kolísání výkonu, turboefekty v otáčkách, kde nemají co pohledávat. Kromě obligátní „váhy vzduchu“ mohou být na vině také naklápěcí lopatky VGT turbodmychadla, respektive jejich zatuhnutí. To může vyústit až ve výměnu turbodmychadla.