Způsob platby za automobil – z poskytnutých informací se zdá, že jde opravdu o záměrné obcházení zákona. Konkrétně tedy zákon č. 254/2004 Sb. o omezení plateb v hotovosti (který je účinný od 1. 7. 2004) stanoví v § 4 povinnost provést platbu bezhotovostní, pokud její výše překračuje částku 15.000 EUR – do tohoto limitu se započítávají všechny platby uskutečněné tentýž den. Jak tedy bylo tedy popsáno v dotazu, několik příjmových dokladů s různými daty (a předpokládám na částky pod limitem 15.000 EUR) budou zřejmě účelovým obcházením, uvedeného zákona. Na tomto místě lze doporučit podání podnětu na finanční úřad (místně příslušný podle sídla Jaguar Moravia a.s.), který je dozorovým orgánem nad dodržováním zmíněného zákona a za jeho porušení může uložit pokutu až do výše 5.000.000 Kč. Je potřeba ale upozornit i na to, že zákon v tomto případě porušuje také ten kdo příslušnou platbu nad stanovený limit bezhotovostně neprovedl. Nicméně lze předpokládat, že orgán dozoru v tomto případě porušení zákona shledá pouze na straně prodejce, který klienta k hotovostní platbě v podstatě přinutil.
To, že klient zaplatil o 200.000 Kč víc než byla kupní cena se dá přičítat nepřehlednému způsobu platby. Samozřejmě, že klient by si měl vždy spočítat, jakou celkovou částku zaplatil a pokud je způsob placení nestandardní, jako v tomto případě, platí to dvojnásob. Každopádně pokud je ve kupní smlouvě uvedena cena 1.850.000 Kč a klient zaplatil 2.050.000 Kč, jedná se podle občanského zákoníku (§ 451 a následující) o bezdůvodné obohacení na straně prodejce, které klientovi musí prodejce vydat zpět. Pokud by tak neučinil na výzvu klienta, lze se ho samozřejmě domáhat soudní cestou (promlčecí doba je zde 2 roky ode dne, kdy se o tomto bezdůvodném obohacení oprávněný dozvěděl, nedéle však 3 roky ode dne, kdy k němu došlo – u úmyslného obohacení nejdéle 10 let).
Pozn. redakce: Oslovili jsme společnost AMT mobil, a.s. s nabídkou reakce, nikdo ze zástupců společnosti se nám však nevyjádřil, ani žádným způsobem na naši výzvu nereagoval. |
Z celého případu je zřejmé, že klient koupil automobil, který nebyl „ve shodě s kupní smlouvou“ jak o ní mluví občanský zákoník v § 616 (co přesně je shoda s kupní smlouvou je uvedeno níže). Je s podivem, že tak renomovaná značka je schopná prodávat místo nového automobilu ojeté vozidlo, případně vůz znehodnocený působením živlů apod. Každopádně kupující v případě rozporu s kupní smlouvou (dle zmíněného zákonného ustanovení) má právo požadovat opravu nebo výměnu věci s tím, že volba mezi těmito možnostmi je na kupujícím – u výměny věci pak platí pravidlo, že nesmí být neúměrná povaze vady. V tomto smyslu měl tedy klient uplatnit místo požadavku na odstranění vady rovnou požadavek na výměnu automobilu za nový – není-li výměna možná, má kupující právo od smlouvy odstoupit.
To, že klient neuplatnil práva vyplývající pro něj z rozporu s kupní smlouvou ovšem nic nemění na odpovědnosti prodávajícího za vady a klient má i tak právo na výměnu automobilu nebo na odstoupení od smlouvy – neboť v tomto případě nemohl kupující věc řádně užívat, protože se na věci vyskytla opětovně stejná vada po opravě a navíc na věci byl větší počet vad (§ 622 občanského zákoníku). Prodávající tedy v podstatě neměl jinou možnost, než odstoupení od smlouvy akceptovat.
Náhrada za užívání automobilu ve výši 60.000 Kč měsíčně nemá žádnou oporu v zákoně a prodávající na snížení vrácené kupní ceny o tuto částku nemá žádný nárok. V případě odstoupení od smlouvy si její strany vrací vše, co podle ní dostaly (tedy plnou kupní cenu), pokud tak neučiní, jedná se opět o bezdůvodné obohacení. Navíc musíme vycházet i z důvodu odstoupení od smlouvy, kterým je zde odpovědnost prodávajícího za vady, tuto odpovědnost prodávající nemůže nijak přenášet na kupujícího. V tomto smyslu má naopak kupující právo na náhradu nutných nákladů, které mu s uplatněním reklamace vznikly (§ 598 obč. zák.) – např. tedy částka vynaložená za posudek Ústavu silniční a městské dopravy, znalecký posudek atd. Jak plnou kupní cenu, tak nutné náklady lze samozřejmě vymáhat soudně.
Z obchodního rejstříku ale nevyplývá, že by společnost Jaguar Moravia a.s. ukončila svoji činnost a proto by měly být veškeré nároky uplatňovány u ní jakožto u prodávajícího, a to jak smírnou tak případnou soudní cestou.
Dalo by se uvažovat i o naplnění skutkové podstaty trestného činu podvodu ve smyslu § 250 trestního zákona, jak při machinacích s placení kupní cenou, kde klient zaplatil o 200.000 Kč více, tak při samotném prodeji zboží, které bylo vydáváno za nové a přitom zřejmě nové nebylo. Stálo by tedy za zvážení, jestli v této věci nepodat trestní oznámení (zřejmě až v případě, že by prodejce odmítl vydat částky, které klientovi náleží).
Zákon č. 40/1964 Sb. Občanský zákoník
Shoda s kupní smlouvou
§ 616
(1) Prodávající odpovídá kupujícímu za to, že prodávaná věc je při převzetí kupujícím ve shodě s kupní smlouvou, zejména, že je bez vad.
(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, shodou s kupní smlouvou podle odstavce 1 se dále rozumí, že prodávaná věc má jakost a užitné vlastnosti smlouvou požadované, prodávajícím, výrobcem nebo jeho zástupcem popisované, nebo na základě jimi prováděné reklamy očekávané, popřípadě jakost a užitné vlastnosti pro věc takového druhu obvyklé, že odpovídá požadavkům právních předpisů, je v tomu odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a odpovídá účelu, který prodávající pro použití věci uvádí nebo pro který se věc obvykle používá. U potravin musí být vyznačeno datum minimální trvanlivosti, a jde-li o potraviny podléhající rychlé zkáze, datum použitelnosti. Připouští-li to povaha věci, má kupující právo, aby byla věc před ním překontrolována nebo aby její činnost mu byla předvedena.
(3) V případě, že věc při převzetí kupujícím není ve shodě s kupní smlouvou (dále jen "rozpor s kupní smlouvou"), má kupující právo na to, aby prodávající bezplatně a bez zbytečného odkladu věc uvedl do stavu odpovídajícího kupní smlouvě, a to podle požadavku kupujícího buď výměnou věci, nebo její opravou; není-li takový postup možný, může kupující požadovat přiměřenou slevu z ceny věci nebo od smlouvy odstoupit. To neplatí, pokud kupující před převzetím věci o rozporu s kupní smlouvou věděl nebo rozpor s kupní smlouvou sám způsobil.
(4) Rozpor s kupní smlouvou, který se projeví během šesti měsíců ode dne převzetí věci, se považuje za rozpor existující již při jejím převzetí, pokud to neodporuje povaze věci nebo pokud se neprokáže opak.
Sdružení obrany spotřebitelů (SOS), www.spotrebitele.info, poradenská linka 900 08 08 08 (8 Kč/min)