Mnoho českých řidičů má špatný zrak

V kombinaci se špatnými povětrnostními podmínkami je tak v zimě až 15x vyšší pravděpodobnost, že se řidič stane účastníkem dopravní nehody než v letním období. Během špatného počasí také řidiči rychleji ztrácejí pozornost a schopnost soustředit se. Někteří motoristé špatně vidí za šera a zhoršených světelných podmínek, o což v krátkých zimních dnech není nouze.

Nebezpečné jsou ale také ostré sluneční paprsky odrážející se od sněhu, které mohou řidiče oslnit a ovlivnit tím odhad vzdálenosti. Je proto dobré mít i během zimních měsíců v automobilu připravené sluneční brýle, nejlépe s oranžově a žlutě zbarvenými brýlovými čočkami. „Pro řidiče může být také pohodlné takzvané gradální zabarvení brýlových čoček, které jsou nahoře tmavší, postupně se zeslabují a dole je kousek čiré brýlové čočky,“ popsal oční chirurg Pavel Stodůlka.

Člověk získává až 80 procent informací prostřednictvím zraku, což samozřejmě platí i pro řidiče. Krátkozraký řidič hůře rozeznává předměty v dálce, opačným problémem je potom vetchozrakost, kdy má řidič problémy především s viděním do blízka, například na palubní desku. Touto vadou trpí až 90 % lidí kolem 60 let. Rozšířenou vadou je také astigmatizmus, kdy řidič vidí špatně jak na blízko, tak do dálky. Tři čtvrtě dioptrie stačí na to, aby řidič zahlédl chodce ze vzdálenosti o polovinu kratší než řidič bez dioptrické vady. Zdravé oko jej dokáže rozpoznat na vzdálenost cca 200 metrů, oko s vadou -0,75 dioptrie až ze vzdálenosti 100 metrů, oko s vadou -2 dioptrie pak ze vzdálenosti pouhých dvaceti metrů. Stejně špatně řidiči se špatným zrakem rozeznávají také dopravní značky.