Mobilní navigace nejsou bez chyb

TZS - 02. 03. 2007
Rakouský a německý autoklub společně uspořádaly test nejprodávanějších mobilních navigací. Pomyslnou jedničku nezískal ani jeden přístroj z deseti zkoušených - většina skončila pouze s uspokojivým výsledkem.
Přenosné navigace mají oproti pevně zabudovaným přístrojům dvě velké výhody. Pokud je jejich majitel nezapomene v autě, nikdo mu je neukradne. A také jsou několikanásobně levnější než ty, které nabízejí automobilky v rámci příplatkové výbavy.
Jak však ukázal test dvou předních evropských autoklubů, německého ADAC a rakouského ÖAMTC, někdy umějí řidiče pěkně potrápit. Špatně zpracované mapy a jejich drahá aktualizace nebo nesrozumitelné ovládání jsou jen některé z nedostatků, kterými mobilní navigace trpí. Dva přístroje během testu několikrát přestaly fungovat, navigace Klick Tel K 580 jej kvůli nefunkčnímu softwaru vůbec nedokončila. Výrobce však tentokrát na výsledky zareagoval promptně. Uživatelé klicktelu si mohou zdarma stáhnout aktualizaci softwaru, se kterou podle dodatečných zkoušek autoklubů pracuje přístroj bezvadně.

Tužka zlepší ovládání

Naviflash 1020
Většina mobilních navigací má ovládání pomocí dotykového displeje, některé disponují zvláštními tlačítky pro důležité funkce, například regulaci hlasitosti. Pouze Naviflash 1020 se jako jediný přístroj v testu obsluhuje pomocí dálkového ovládání připevněného na volant, na které je potřeba si chvíli zvykat.
Jako velmi praktická pomůcka se při zkouškách projevila speciální tužka, kterou lze namísto prstu ovládat dotykový displej. Tužku ke svým navigacím dodává Falk, Klick Tel a Via Michelin. Lze s ní docílit přesnější ovládání a zabraňuje i zašpinění displeje, které zhoršuje jeho čitelnost.
Právě s čitelností to u přenosných navigací není vždy slavné. Především za ostrého slunečního světla se v nich nepříjemně zrcadlí okolí, což je případ naviflashe, nevmanu a michelinu.



Nic pro pěší turisty
Zadání cíle na přenosných navigacích probíhá prostřednictvím více či méně srozumitelného menu, volba mezicílů je u většiny přístrojů velmi komplikovaná a často i nemožná.
Někteří výrobci uvádějí, že jejich navigace mohou sloužit i pro pěší nebo cyklisty. Test ale ukázal, že digitální mapy jsou u všech přístrojů přizpůsobeny silničnímu provozu. I v takzvaném "pěším módu" zařízení ignorovala třeba jednosměrné ulice. Stejně nepoužitelné jsou navigace na pěších zónách nebo volných prostranstvích.
Jako velmi nepraktické se ukázaly být externí antény, které u navigací slouží k příjmu aktuálních dopravních zpráv. Ty se upevňují na čelní sklo pomocí přísavky, která ovšem často odpadává.

Rychle i pomalu
Důležitým kritériem pro hodnocení přístroje je rychlost, s jakou umí vypočítat zadanou trasu. A zde panují mezi jednotlivými navigacemi velké rozdíly. Zatímco Tomtom One vše zvládne za 43 vteřin, Via Michelin potřebuje přesně půldruhé minuty. Pokud se činnost satelitní navigace přeruší (například při jízdě v tunelu nebo po zastávce v podzemním parkovišti), trvá některým výrobkům velmi dlouho, než se opět "chytnou". Navigace Sony k tomu potřebuje jen 7,5 vteřiny, ale Tomtom Go 710 se vzpamatovává jednu minutu a 23 vteřin. A to už je doba, za kterou se dá v autě slušně zabloudit.
Jako přístroj, který vždy najde nejlepší cestu k zadanému cíli, hodnotila porota značku Falk. Nejlepší grafické znázornění měly navigace Tomtom One a Mio.
Test také zjišťoval, jak přístroje reagují na zprávy o kolonách, které dostávají prostřednictvím rádiového signálu. Některé trasu ihned přepočítají, jiné se řidiče nejdříve optají, jestli si to skutečně přeje. Odborníci z obou autoklubů doporučují druhou možnost, protože získané informace o kolonách nemusí být vždy aktuální.

Problémy z praxe
Německý ADAC udělal ještě nad rámec testu mezi svými členy průzkum spokojenosti s mobilními navigacemi. Vyplývá z něj, že největší problémy přináší majitelům mobilních navigací zastaralý software. Ten je příčinou chybných hlášení, kdy navigace řidiče nutí například odbočit v tunelu nebo vjet na již neexistující most. Pokud však už výrobce zajistí novou verzi softwaru, je v mnoha případech velmi drahá, často dokonce převyšuje zůstatkovou hodnotu samotného přístroje.
Špatné hodnocení členů německého autoklubu si vysloužila i zákaznická podpora, kterou výrobci k přístrojům poskytují. Návod k obsluze nebývá srozumitelný nebo je k dispozici jen na internetu. Ještě horší to bývá v případě, kdy chce zákazník pouze jednu mapu konkrétní země. Ta je obvykle jen součástí drahého balíčku s mapami zemí, které uživatel vůbec nepotřebuje.

Čím se řídit při nákupu navigace
1Kupujte jen nejnovější přístroje - výběhové modely často ukrývají zastaralý software s neaktuální mapou. 
  
2Před koupí se ujistěte, jaké země digitální mapa přístroje zahrnuje a zda jde o kompletní mapu nebo jen o hlavní silnice. Výrobek si vyzkoušejte - nemusí vám vyhovovat jeho ovládání. 
  
3Zvolte pouze modely, které umějí přijímat aktuální rádiové zprávy z provozu. Přístroj by se ale podle těchto informací měl přeprogramovat jen s vědomím uživatele. 
  
4Zařízení by mělo mít výstup pro napájení z 12V autozásuvky, s bateriemi vydrží v provozu maximálně dvě hodiny. 
  
5Zjistěte si, jak je to se zákaznickou podporou produktu. Aktualizace map by neměla vyžadovat počítač s internetem, software má být k dispozici minimálně čtyři roky po ukončení výroby konkrétního modelu. 
  
6Pokud výrobek nevyužijete ve více autech, zvažte jako alternativu napevno zabudované autorádio s integrovanou navigací. Její ovládání bývá jednodušší, poslech pokynů z reproduktorů autorádia je srozumitelnější a navíc se po přístrojové desce netáhnou nevzhledné kabely. Navigace autorádia obvykle funguje i ve chvíli, kdy dojde k přerušení příjmu ze satelitů (díky elektronickému kompasu a senzorům v kolech). Napevno zabudovaná autorádia s navigací nejsou pro zloděje atraktivní, protože mají odnímatelný čelní panel. 
Tagy