Všichni nějak podvědomě tuší, že výkon vozu souvisí s maximální dosažitelnou rychlostí. A skutečně, již na základní škole nás všechny učili, že výkon vyjadřuje práci odvedenou za jednotku času. Jinými slovy větší výkon znamená, že určitou práci (například přemístění automobilu z bodu A do bodu B) dokážu provést v kratším čase a tedy vyšší rychlostí. Naproti tomu u krouticího momentu každý správně předpokládá, že nějakým způsobem vyjadřuje sílu motoru, protože jen největší ignorant zcela vymazal ze své paměti jméno pana Newtona. A právě v Newton – metrech se krouticí moment, alespoň u nás v Evropě, udává. Jenomže při mém soukromém průzkumu jsem narazil nato, že značná část dotázaných vůbec netuší souvislost mezi těmito dvěma údaji! A všechny ty články na křídovém papíře bohužel podporují pohled na tyto dvě jednotky jako na dva odlišné a nezávislé údaje. Věta: „Konstruktéři zvýšili výkon motoru ve vyšších otáčkách a zároveň zvýšili krouticí moment v otáčkách nízkých“ není sice fakticky špatně, ale v nejednom čtenáři vzbudí dojem, že vývojáři postrkují křivkami výkonu a krouticího momentu jak se jim zlíbí.
Možná půjde o poněkud šokující zjištění, ale fakticky existuje jen jeden výstup z motoru a ony křivky vyjadřují totéž jen v jiných souřadnicích. Když vynásobíme krouticí moment úhlovou rychlostí (což je jen jiné vyjádření otáček motoru), dostaneme hodnotu výkonu. Jinými slovy známe-li kroutící moment a otáčky, výkon si již spočítáme a opačně z daného výkonu při jistých otáčkách snadno získáme hodnotu krouticího momentu. Ostatně na motorové brzdě se měří právě krouticí moment a výkon se poté dopočítává. Není tedy změny na výkonové křivce bez odpovídající změny na křivce momentové.
Teď se možná podivujete, proč se tedy udávají křivky obě? Jednoduchá odpověď je, že pro různé výpočty je vhodné použít jednou hodnotu výkonu a jindy hodnotu krouticího momentu. Navíc pohled na obě křivky dává poněkud jasnější představu o chování motoru. I když, jak vám dále prozradím, tyto dvě populární křivky jsou jenom špičkou ledovce a informací užitečných pro vaši jízdu z nich vyčtete pramálo. Ostatně věříte, že automobilka dobrovolně pustí do světa skutečně podstatné informace z vývoje?
To, co v 99% vidíme v časopisech, jsou totiž tak zvané vnější rychlostní charakteristiky motoru. Neboli křivky naměřené při plně otevřené klapce u benzínového motoru a při plné dávce paliva u motoru dieselového. Lidově na „plný knedlík“. Teď zavzpomínejte, kdy jste naposledy sešlápli akcelerátor k podlaze při volnoběžných otáčkách a nechali motor, bez řazení a bez změny polohy pedálu plynu, protrápit až k milosrdnému zásahu omezovače otáček. Že nikdy? Ale přesně to vyjadřuje ta strašně zajímavá a důležitá křivka výkonu či kroutícího momentu. Nebo vám teď již tak zajímavá a důležitá nepřijde?
Je dobré si uvědomit, že kromě závodních vozů bude motor na vnější charakteristice (přesněji na její části) využíván častěji u nákladních a dodávkových vozidel a u slabších osobních vozů. Je vcelku logické, že plyn na podlaze budete mít častěji u Fabie 1,2HTP než u Mercedesu s pětilitrovým motorem. Paradoxně by se tak o výkonovou křivku měl spíše zajímat řidič slabšího vozu. Ten by měl také vědět, že pro maximální akceleraci je nutné držet otáčky motoru mezi otáčkami maximálního momentu a maximálního výkonu (v krizi až do zásahu omezovače). To není rada pro dostihy mezi semafory, ale pro bezpečné předjetí. Ovšem pro posuzování rychlostních charakteristik z hlediska vozidla je potřeba mít další informace. Na jedné straně rovnice je totiž motor jako zdroj výkonu a na druhé straně jsou jízdní odpory vozidla, které je třeba překonávat, a zde jsou výrobci ještě skoupější na slovo. Také je to rozsáhlé téma na nějaký další článek.
Dobré je také vědět, že existuje několik norem, podle kterých se výkon motoru měří. Ten může být například měřen jak s příslušenstvím, které nějaký výkon odebírá, tak bez něj. Celkově se jedná o poměrně složitý proces na velice drahém zařízení a musí být přesně dodrženy jisté podmínky. Výkon motoru je například velice závislý na teplotě a vlhkosti nasávaného vzduchu, či na teplotě a kvalitě paliva. Různá měření prováděné na válcových stolicích v lépe vybavených servisech, kde se měří výkon na kolech vozidla, je třeba brát s velikou rezervou jako orientační. Rozhodně jsou tato zařízení nevhodná pro jakékoliv ladění motoru, i když si mnoho „čipařů“ a domácích ladičů myslí něco jiného.
Dnešní článek bych ukončil slovy o tom, že vnější rychlostní charakteristiky tak, jak nám je předkládají výrobci v médiích, jsou jen kusou informací. Novináři se o nich můžou široce rozepisovat, můžou být tématem dlouhých diskusí, ale na hodnocení daného automobilu prostě nestačí. Nejlepším vodítkem při výběru automobilu je proto zkušební jízda. Pokud však patříte mezi ty, kteří se rádi nechají fascinovat magickými čísly hodnot výkonu a krouticího momentu, tak vám nechci brát vaši radost. Jen mějte na paměti, že se jedná zkutečně jen o pověstnou špičku ledovce a nemá cenu zatracovat motor jen kvůli tomu, že má o deset koní nižší výkon než motor konkurenční.