V první řadě chtějí udeřit na vrakoviště, servisy a bazary - tedy citlivá místa, kde se s kradenými auty obchoduje.
Policie chce, aby se změnil zákon a všechny vozy a vykoupené náhradní díly měly doklady o původu. Větší součástky z bouraných aut by bylo možné znovu použít jen tehdy, když bude známo, z jakého auta pocházejí a komu patřily. Časem se počítá s tím, že se tyto databáze propojí v celé Evropě.
Podařilo se získat zatím neveřejné návrhy, jimiž se bude příští týden zabývat vláda.
Přestavět kradené auto na nové a získat k němu doklady by tedy mělo být těžší než dnes. Detektivy k tomu vedou jejich vlastní statistiky: čtyři z pěti ukradených aut se rozmontují na díly a zmizí. Zpět k majiteli se bezprostředně po krádeži vrátí jen jedno auto ze sta.
"Obchod s odcizenými vozidly je třetí nejlukrativnější trestnou činností - hned po obchodu s narkotiky a obchodování s lidmi," píší autoři analýzy.
Podle policistů jsou vrakoviště často prvním místem, kde se ze zmizelého auta stává nový, "čistý" vůz. Vrakoviště, na rozdíl od sběren kovů, nemusejí evidovat, odkud bourané auto nebo starý díl mají.
Plán s centrální evidencí starých dílů a aut zapadá do toho, co se chystá v Evropské unii. Evidence zničených aut by se časem měla propojit s databázemi všech vozů - tak by bylo snazší odhalit vůz sestavený z dílů ukradených automobilů.
Stejně tak má být bez pozornosti úřadů nemožné přivézt z ciziny vyřazený vrak a "vyrobit" z něj za pomoci těchto dílů nové auto.
"Pokud nejsou s vozem dovezeny i doklady, není v Česku problém zakoupit doklady od obdobného havarovaného vozu či využít duplikáty dokladů. Za neodevzdání původních dokladů nehrozí sankce, proto se stávají předmětem prodeje na černém trhu," uvádí materiál určený k posouzení ministrům.
Pomohou automobilky?
Další opatření ale bude záležet jen na vstřícnosti výrobců aut. Ti vyjma známých čísel motoru či karoserie vpisují do různých částí vozů i vlastní identifikační kódy. Policisté by k nim - výměnou za slib utajení - ale rádi získali přístup, jako to mají v Německu.
Opět by jim to pomohlo k nalezení původního majitele. Pomoci prý má i centrální databáze ukradených poznávacích značek.
Odposlechy proti gangům
Zatímco v západní Evropě policisté najdou šedesát procent ukradených aut, v Česku jen kolem třiceti. A to se navíc do kolonky úspěšné "objasněnosti" dostávají i případy, kdy se podaří identifikovat jen pár dílů z rozebraného vozu.
Policisté proto navrhují, aby mohli proti zlodějským gangům snáze nasadit odposlechy. Často se jim stává, že chytí zloděje, který právě odjel se zaparkovaným autem, ale nedokáží rozkrýt skupinu stojící v pozadí.
Většinu krádeží už dnes mají podle zkušenosti detektivů na svědomí právě mafie. "Převážně to jsou skupiny, často mnohonárodnostní, s definovanými úkoly pro konkrétní členy," uvádí Jan Noga, šéf odboru obecné kriminality.
Někteří členové gangu se starají o ukradení auta, další o rozebrání či třeba vyvezení do ciziny, kde už čeká na zákazníka. Policisté odhadují, že dvacet procent aut se v Česku ukradne "na klíč" pro vývoz.
I proto vznikl v březnu při policejním Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu tým zaměřený pouze na krádeže aut.