Přesvědčí nové diesely Ameriku?

Podle údajů výzkumného centra J.D. Power nyní představují dieselové pohonné jednotky v automobilech jen 15 %, a jejich podíl se loni zvýšil o pouhé procento. Hlavní bariérou jsou přísné emisních limity některých států.
Prezident U.S. divize Ford Motor Company Mark Fields proto nedávno oznámil, že americká odnož automobilky Ford se rozhodla zrušit výzkumy v oblasti turbodieselových motorů a soustředí se na vývoj jiných ekologických agregátů. Rozhodnutí zdůvodnil tím, že pokud jsou emisní limity vyšší, než je možné dosáhnout současnými technologiemi, náročný vývoj motorů se prostě nevyplatí.
Aby vyhověla novým ekologickým předpisům se stále přísnějšími nároky, hodlá se proto firma Ford nyní zaměřit hlavně na ostatní druhy pohonů a rozvoj stávajících, jako je lepší víření paliva ve válcích, zlepšení přeplňování, zavedení přímého vstřikování a vývoj hybridních pohonů.



Významnou roli ve výzkumných aktivitách Fordu budou hrát rovněž výzkumy v oblasti tzv. bezemisních automobilů (Zero-Emission Vehicles), které mají v USA nejlepší perspektivu díky tomu, že řada států se rozvoj těchto projektů snaží motivovat tím, že jim poskytují výhodnější podmínky, pokud jde např. o daňové zatížení, volný vjezd do center měst i při kritických hodnotách smogového znečištění, prioritní parkovací místa apod.
Pesimismus Fordu však nesdílejí ostatní klíčoví výrobci a většina z nich v úsilí o ekologičtější dieselový motor pokračuje.
Na vylepšené dieselové agregáty vsadil koncern GM, který dnes vyvíjí několik druhů turbodieselů, jenž by měly postupně nahrazovat gigantické velkoobjemové motory. Představitelem je např. nový typ motoru určený pro větší a terénní vozy, splňující i velmi přísné limity na složení výfukových plynů. Nový agregát V8 Duramax má objem 6,6 l a disponuje i filtrem pevných částic. Pomocí systému několikastupňového kvalitního spalování snížil výrobce množství emisí a díky speciálním materiálům a konstrukci jednotlivých dílů dosáhl i několikaprocentního zlepšení účinnosti.
Mercedes-Benz prosazuje svůj systém Bluetec, u nějž je redukce emisí dosahováno vstřikováním přídavku močoviny (snižující emise oxidů dusíku až o 4/5), přestože loni v pěti státech USA nebyly vozy Mercedes-Benz třídy E s technologií Bluetech připuštěny do provozu a mohou tak jezdit jen ve 45 státech, které nemají tak přísné limity. Výrobce Daimler Chrysler chce však letos dosáhnout kromě parametrů již vyhovujících normě BIN 5 i na tvrdší normu BIN 8, kterou vyžadují nejpřísnější americké předpisy.
Vlastní ekologické naftové motory připravují také japonské automobilky - Toyota zřejmě představí svůj "čistý" diesel v USA již příští rok, Mitsubishi, která intenzivně pracuje na svém turbodieselovém agregátu, vyhovujícím emisním limitům Euro 5, počítá s uvedením své nové pohonné jednotky v roce 2010. Práce na novém dieselovém motoru již oznámil také Nissan.



Úsilí, pokračovat ve vývoji a zdokonalování dieselových (ale i benzínových) motorů, má svou logiku: Fosilní paliva používá 98 % dnešních vozidel a dá se očekávat, že do nástupu skutečně obecně přijatelné alternativy jiného způsobu pohonu zůstanou hlavním zdrojem energie i v nadcházejících letech. Dieselové motory prošly v posledních 15 letech technickou revolucí. Během tohoto období došlo téměř k úplnému přechodu na systém přímého vstřikování paliva s přeplňováním a na čtyřventilovou technologii, a moderní dieselové motory jsou nyní vybaveny systémem common-rail s vysokotlakým palivovým čerpadlem a tlakovým akumulátorem - právě letos slaví desáté výročí svého uvedení na trh. Spalování v tomto systému je iniciováno předstřikem paliva, což umožňuje dosáhnout jemnější spalování, nižší emise i menší hlučnost. Díky těmto technologiím je rovněž možné dosáhnout vynikající akcelerace a vysokých hodnot cestovní a maximální rychlosti, čímž byl technologický náskok benzínových motorů během krátké doby prakticky vymazán.
K výraznému posunu došlo i v ekologii dieselových agregátů, v níž dlouho za benzínovými zaostávaly. Částicový filtr, jenž používá aditiva, dokáže odstranit až 95 % nebezpečných částic, čímž dochází ke snížení koncentrací velkých i malých částic na úroveň srovnatelnou s benzínovými motory nebo dokonce nižší. Emise oxidu uhličitého jsou u motorů vybavených těmito filtry v porovnání s benzínovými motory o 15 - 20 % nižší. Pokud jde o diesely obecně, v roce 2005 byly emise uhlovodíků a oxidů dusíku u naftových motorů o 95 % nižší než v roce 1990. Během stejné doby došlo ke snížení emisí oxidu uhelnatého o 98 %. Bude to však stačit i pro přísné zákonodárce v USA?