Průjezdná D1? Možná až za 15 let

Řidiči ale dnes zjišťují, že bude trvat ještě velmi dlouho, než se "dé jednička", kterou pravidelně ochromují nehody nebo sněhové kalamity, stane bezpečnou a rychlou dálnicí.
Nejdůležitější plány vlády z poloviny roku 2005 totiž počítají s rozsáhlými stavebními úpravami na dálnici a dostavbou dalších silnic. To vše však může podle odborníků trvat až patnáct let.
A nepřímo to potvrzuje i zpráva ministerstva dopravy o tom, co se dosud pro zlepšení situace na D1 udělalo. Dnes ji dostanou na stůl ministři Topolánkova kabinetu.

Přibude tabulí a kamer
Co je zatím z vládních opatření vidět, jsou hlavně čtyři elektronické tabule, které řidiče upozorňují, jaký je provoz na dálnici a jestli někde dál nedošlo k nehodě.
Letos mají podobné tabule přibýt ještě tři - dvě z nich se už montují. Dálnici také sleduje už sedmadvacet kamer, které předávají informace policistům, záchranářům nebo silničářům. Ti tak okamžitě mohou dát řidičům zprávu, jaké úseky dálnice jsou hůř sjízdné.
"Nejsem moc spokojený s tím, jak to zatím funguje. Ale je to dlouhodobá věc," připouští bývalý ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL), který systém hlasitě prosazoval.



Kamiony musí čekat
Ovšem spokojení nejsou ani dopravci, kteří po jedné z nejdůležitějších spojnic mezi Skandinávií, střední Evropou a Balkánem jezdí.
Tvrdí, že pro kamiony nemá systém varování před nehodami smysl. "Nemají stejně kam z dálnice uhnout, protože na obyčejné silnice se nevmáčknou. Takže musí stát hodiny v kolonách," říká Martin Felix ze sdružení dopravců Česmad. Na druhou stranu například čísla z Francie, Spojených států nebo Japonska ukazují, že elektronická varování dokážou zácpám zabránit. Ředitelství silnic a dálnic se podle zprávy pro vládu také drží zásady opravovat dálnici tak, aby auta nemusela projíždět jen jedním pruhem.

Rozšíření je zatím nejisté
Na splnění dalších úkolů si ale řidiči budou muset počkat. Nejdéle asi na rozšíření dálnice na šest pruhů, o němž se vážně mluví už šest let. Jednatřicet kilometrů dálnice kolem Brna se má rozšířit do roku 2013 - zatím ale není jasné, jestli na tuto akci stát dostane dvoumiliardový úvěr. Kdy by se měly rozšiřovat další části, to si nikdo netroufá odhadnout. Sto šedesát kilometrů z Mirošovic směrem na Brno je sice v plánu, ovšem teprve se začala zpracovávat technická a ekonomická dokumentace.
"Mluvit o termínech je ošidné. Přidají se problémy s výkupem pozemků a celé to může trvat deset patnáct let," tvrdí mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Hoření.
Zahlcené dálnici, po níž jen u Prahy projede denně 100 tisíc aut, by také pomohla dostavba rychlostní silnice z konce dálnice D11 ve východních Čechách až do Olomouce. Nyní je totiž z Prahy rychlejší jet na Hanou přes Brno. Jenže zatímco exministr Šimonovský si myslí, že silnice R 35 je "otázkou pěti šesti let", ředitelství silnic to tak optimisticky nevidí. "Obce tuhle silnici ještě ani nemají v územních plánech. Opět platí, že v takových případech trvá až 15 let, než se taková silnice dokončí," dodává mluvčí Hoření.

Policisté nejsou a nebudou
Za to, že se na D1 stanou ročně tři tisíce nehod, ale nemůže jen obrovský provoz.
Podle loňského průzkumu Ředitelství silnic a dálnic totiž řidiči nedodržují předpisy - a to ani když sněží nebo je náledí. Každý desátý řidič jezdí více než stotřicítkou, rychleji než je dovoleno jely také skoro dvě třetiny kamionů.
Policisté přitom už od doby ministra vnitra Stanislava Grosse tvrdí, že víc dohlížet na provoz na dálnici nemohou - prý nemají lidi. "Policie té dálnici pomoct nemůže, protože když se tam ta auta nevejdou, tak se tam prostě nevejdou," prohlásil již dříve v rozhovoru pro BBC šéf dopravní policie Zdeněk Bambas.
Předloni při sněhové kalamitě si například hejtman Vysočiny Miloš Vystrčil stěžoval, že policie neměla posily, které by situaci zvládly. Když prý volal na operační středisko policie, dozvěděl se, že slouží jen dva policisté.