Škoda Auto - včera, dnes a zítra - díl III. (druhá část)

Podstatná změna na níž se Kvasiny již dlouho připravovaly, přišla roku 1971. Právě 17. prosince t.r., byl vyroben poslední vůz typu Octavia Combi (dle jiných pramenů to „prý“ bylo 21. 12. a dle dochovaného výkazu až počátkem r. 1972). Ať to bylo tak či onak, Octavia Combi s celkovým počtem 50 237 vyrobených kusů, to měla sečtené. Combi teď nahradilo kupátko – Š 110 R Coupé.

Zcela odlišná koncepce znamenala nutnost změny výrobní technologie. Podvěsný i pozemní dopravník musel být upraven tak, aby bylo možné vyrábět jak nový vůz, tak i náhradní karosérie na Octavii a Octavii Combi.

Závodem vedla veřejná komunikace, která ho rozdělovala na dvě části a tím znemožňovala sloučit továrnu v celek. To působilo nemalé potíže při přesouvání materiálu mezi horní a dolní částí závodu pod širým nebem. Problém vyřešila až objízdná komunikace. Starý a nový závod také propojil ocelový energetický most, jímž se vedly přívody páry, vody, acetylenu atd.

Další problémovou parketou bylo opožděné dodávání důležitých komponentů – otáčkoměrů, tlakoměrů, řadících pák, zámků z Itálie atd. Výroba se tím prodražila a zároveň se stále častěji ozývaly negativní ohlasy na kvalitu, zejména ze zahraničí. Opakovaly se reklamace korodujících parabol světlometů a i některé části karoserie byly více náchylné rezivění. Dále vyvstaly problémy s pryžovými díly a potahovými materiály, které rychle bledly. Časem byly dodávány opožděně další a další díly, následkem čehož se před výrobní halou vozy kupily.

90% všech vyrobených kupé v letech 1971 – 73 putovalo do zahraničí. Požadavky zahraničních prodejců nutily závod k drobným, leč prospěšným úpravám, které však byly určeny pouze na export (koženkový potah střechy, vyhřívané zadní okno či disky kol z lehkých slitin). Na českém trhu nebylo zdaleka tolik kusů, aby byli uspokojeni domácí zájemci. Navíc se kupátka prodávala volně bez pořadníku. Cena za kupé byla stanovena na 78 000 korun, přičemž výrobní náklady byly 34 281 korun a velkoobchodní cena činila 38 420 korun.

Schopní lidé ve vývoji a v závodním odd. překypující nadšením a energií zapojili své síly do konstrukce a stavby sportovních vozů, které často patřily k tomu nejlepšímu, co v dané kategorii široko daleko vzniklo. Dalším výjimečným krokem byla i stavba Škody 180 RS a Škody 200 RS, pod stejným označením jako typ 734. V polovině března 1974 byly vyrobeny již tři vozy.

Tyto sportovní speciály se pyšnily motory OHC s objemem 1771 a 1997 cm^3. Karosérie vycházející ze Š 110 R Coupé, převodovka Porsche, vlečená ramena zadní nápravy, vysoký výkon a slušné jízdní vlastnosti (rychlost kolem 210 km/h) konečně mohly konkurovat vozu Renault Alpine, který pravidelně vítězil v absolutní klasifikaci na domácích soutěžích.

Škoda 130 RS vznikla z poznatků ze stavby dvoustovky a stoosmdesátky s úpravami, které byly blíž k sériovému automobilu a daly se vyrobit v množství, potřebnému pro homologaci. Stotřičítka, typ Š 735, jež vznikala taktéž na základě skeletu Š 110 R Coupé, přinesla závodu největší poválečné úspěchy a stala se legendou.

Souhrn úspěchů Š 130 RS na závodech

Škoda 130 RS se stala opravdu vynikajícím vozem. Problém však byl v četných zainteresovaných a komplikovaných vztazích a zájmech. Příkladem za všechny, je ohodnocení, které získali jezdci za získání titulu mistra Evropy značek na okruhu v r. 1981. Nejen že se nekonala žádná sláva, ale po celou sezónu vedení házelo jezdcům klacky pod nohy. Jednou chyběl ředitelský podpis, bez kterého se nemohlo odjet, podruhé přijeli jezdci do Itálie po nonstop jízdě tak pozdě, že z kamionu jeli rovnou k tréninku a jednou ředitele nesehnali vůbec. Na závěr všeho, dostali tovární jezdci závodní auta domů s tím, ať se o ně starají sami. Vedení se tvářilo, jako kdyby značka vozu titulem mistra Evropy spíše utrpěla.

Prototypy sportovních Škodovek

Škoda 2000 MI
	Přeplňovaný motor se vstřikováním o objemu 1771 cm3 umístěným uprostřed. Šlo o speciál o výkonu 175 kW (238 k), který postavil r. 1975 jezdec B. Kořínek a říkal mu granát.
Škoda 738 (r.1978)
	Studijní prototyp vycházející ze stotřicítky. Původně měl motor o objemu 1771 cm3 , později celohliníkový motor 1600 cm3 2x OHC.
Prototyp Š 739 (r. 1978)
	Byl zvažován jako modernizovaný typ Škody 130 RS, ke kterému naštěstí nedošlo.
Škoda 724 – Škoda Super Sport (1971) – nebyla sériově vyráběna
	Nízký dvoumístný vůz ostrých tvarů, motor 1107 cm3 vyladěný na výkon 54 kW (73,3k)/6500 ot./min, uložený na pomocném rámu před zadní nápravou. Přední část sklolaminátové karoserie se vyklápěla nahoru včetně čelního skla, střechy a boků. Zadní část se pak zvedala vzad a osvětlovací rampu vyklápěly servomotory. Š 724 se zapsala do historie domácím rychlostním rekordem 205 km/h maloobjemových vozů. Jediný prototyp si také po mírných úpravách zahrál titulní roli ve filmu Upír z Feratu. K vidění je ve Škoda Auto Muzeu v Ml. Boleslavi.
Kupé Š 1100 GT
	Konkurenční projekt Super Sportu měl podobný osud, pouze bez filmové tečky. Vznikl v Ústavu pro výzkum mot. vozidel a měl o poznání měkčí a líbivější tvary.

Sportovní vozy

Š 110 R Coupé (1971)
	První soutěžní Š 110 R Coupé s náporovým chladičem, spoilerem a rozšířenými blatníky
Š 110 R
	Š 110 R Coupé s výrazně sníženými střešními sloupky
Š 200 RS
	Š 200 RS u vývojové dílny
Š 200 RS (1975)
	Š 200 RS na Rallye Šumava
Š 130 RS
	Š 130 RS s posádkou továrního týmu AZNP
Š Sport v první verzi (1949)
	Obě Š Sport měly dvoumístnou pontonovou karoserii z hliníkového plechu, motor o objemu 1089 cm3 , avšak s přeplňovaním kompresorem Roots o přetlaku 0,5 at. Nepřeplňovaný vůz měl výkon asi 50k díky většímu karburátoru, většímu kompresnímu poměru 8,6 a hliníkové hlavě. Spotřeba vozu v závodě se pohybovala kolem 12l/100 km. Vůz s kompresorem měl asi 65k a spotřeboval přibližně 20l/100 km a jeho největší rychlost byla kolem 150 km/h. Palivo pro oba vozy se míchalo z benzinu, lihu a acetonu.
Š 1100 OHC Spider s laminátovou karoserií – výtvor Jaroslava Kindla
	Roku 1958 postavili v Ml. Boleslavi otevřené vozy, jejichž karoserii navrhl mladý Jar. Kindl. Motory 2xOHC o objemu 1089 cm3 a výkonu 92k vycházeli z motoru pro Š 440 avšak konstrukčně měly jen málo společného. Prostorový trubkový rám, 5ti stupňová převodovka se spojkou a rozvodovkou v bloku u zadní nápravy, zadní brzdy u rozvodovky a nikoli v kolech, to byly atributy vozu Škoda 1100 OHC s max. rychlostí 200 km/h. Vznikly dva vozy a do roku 1960 další dva v provedení kupé.
Š 1100 OHC Spider
	Původně vyklápěcí reflektory Spiderů 1100 OHC byly později umístěny v blatnících
Kupé Škoda 1100
	Kupé Škoda 1100 OHC s karoserií z hliníkového plechu

Příště se podíváme již na Škodu Garde a Rapid.

Zdroj: