Doba, kdy jeden vůz spadal na 23 obyvatel je již nenávratně pryč. Situaci měla zlepšit Škoda 742, která sice působila trochu rozpačitě, ale skýtala i několik nesporných výhod. Boomem také bylo širší použití plastových dílů, které přispělo k dosažení nižší hmotnosti vozu a zároveň šlo ruku v ruce s mezinárodním pokrokem. Škoda Rapid a Garde byla na světě….
Výroba zdaleka nebyla schopna uspokojit kupní sílu…
Začala se vyvíjet v roce 1971 a do výroby měla přijít v roce 1974. Tam se však dostala o další dva roky později a svou premiéru měla až na XVIII. Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Zatímco předchůdce Škoda 1000 MB učinila kvalitativní skok, chystaná Š 742 působila v tomto směru poněkud rozpačitě. Vůz měl sice několik předností, ale vyskytla se i sporná technická řešení. Pokud by chtěla automobilka vyhovět evropským trendům, musela by přejít na výrobu vozů s motorem vpředu a také na pohon předních kol. Na to ovšem nebylo dostatečné množství peněz. Unikátem tak zůstalo pouze 13 l chladící kapaliny ve čtyřválci o objemu 1,2 l.
A proto zdejší oddělení připravovalo kupé na bázi Škody 120. Byla to však dlouhá cesta. První zmínka pochází již z listopadu 1973 (kdy vznikl prototyp Š 743 kupé – později Garde). Jelikož výroba tohoto kupé byla plánována až na r. 1979 , bylo stále dost času na vylepšování.
Kdo nahradí Škodu 110 R Coupé?
Kam zmizela elegance a nápaditost-aneb plasty zvítězily…
Nesporným přínosem bylo hřebenové řízení a třinácti palcová kola avšak design poněkud zostra pokulhával. Na první pohled bylo zřejmé, že nápaditosti a eleganci Š 110 R Coupé se nevyrovná. Podnik se již déle zajímal o možnosti použití plastů ve výrobě. V r. 1975 navštívil vedoucí technického úseku v Kvasinách, Mezinárodní veletrh plastických hmot a kaučuku v Düsseldorfu. Jelikož se použitím plastů snižovala pracnost výroby a hmotnost vozu a zároveň se zvyšovala jeho bezpečnost, bylo jen otázkou času, kdy se uplatní i na škodovkách. V r. 1981 se Garde stalo první škodovkou s plastovými nárazníky L. Nutno konstatovat, že jediným štěstím Š 110 R Coupé bylo, že výrobní praxe tehdy neumožnila použít plastové díly na tomto voze ve větší míře, jak bylo původně plánováno.
Garde rovná se Rapid…
Rok 1983 změnil Škodu Garde na identickou Škodu Rapid, která lépe vystihovala charakter vozu.
Od r. 1982 se část výroby přesunula do BAZ (Bratislavských automobilových závodů). Přestože neměl závod výrobní plán, nabízel 373 vývojových pracovníků. Tak se „ještě“ Škoda Garde stala prvním slovenským sériově vyráběným vozem. Ačkoli zprvu závod vyhovoval po všech stránkách, kvalita vozů opouštějící BAZ byla oproti výrobě v Kvasinách velmi nízká. Důvodem byl nedostatečný počet profesních výrobních dělníků, kteří by měli alespoň minimální zkušenosti s výrobou automobilů. Od května 1982 do prosince 1983 bylo v BAZu sestaveno tisíc kusů těchto vozů.
A zase ta modernizace…
| Objem motoru | 1,3 l |
| Výkon motoru (stoupl o 6,3 kW) | 43 kW (58,5 k)/5000 ot./min. |
| Převodovka | Pětistupňová |
| Náprava (původně dělená kyvadlová) | Úhlová kyvadlová s vlečnými rameny |
Dále následovala Škoda Rapid 130, 135 a 136. Za sedm let se vyrobilo 33 455 kusů Rapidů všech modelů a provedení.
Příští článek nás zasvětí do vývoje Škody 105 a Škody 120.
Zdroj: Kniha Vladimíra Holoubka a Jana Králíka – Škoda – Z Kvasin do celého světa 1934 – 2004.
