Václav Král: Líbí se mi, co předvádějí Francouzi

Patří k výjimečným tvůrcům, kteří umějí navrhnout auto do posledního šroubku. Na podzimním autosalónu zaujaly Václava Krále hlavně malé modely evropských výrobců.

Našel jste mezi frankfurtskými novinkami něco opravdu výjimečného?
Našel. Mikroauto Smart Crosstown, skvělý koncept přibližovadla do města. Ne snad proto, že je to hybrid, ale jeho tvary jsou jedinečné, je to takový ten svěží designérský vítr, jak se říká. Cítím v něm americkou školu.

Máte něco proti hybridům?
Hybridní auta nejsou ideálním řešením. Jsou moc drahá, přídavné baterie navíc zvyšují hmotnost vozu, a tím paradoxně i tu spotřebu, o kterou jde. Hybridní zařízení je pro auto další technická komplikace, která jen stojí peníze navíc.

Vidíte jiné řešení?
V současné době je hybridní auto jakousi zajímavostí, kterou si kupují hlavně techničtí nadšenci. I když teď benzín stojí dost peněz, pořád se ještě moc nevyplatí do hybridů investovat. Pokud se nadále zpřísní emisní limity a ukáže se, že to bez hybridů nejde, tak prosím. Ale já tvrdím, že likvidace dalších akumulátorů není pro životní prostředí žádným přínosem.

Na výstavě mají premiéru tři důležitá malá auta. Renault Clio Fiat Punto a Toyota Yaris. Které z nich se nejvíc povedlo?
Zaujalo mě punto. Vypadá opravdu sportovně, je z celé trojice nejpůsobivější. Líbí se mi třeba přední maska, ta připomíná jistou syrovost poválečných aut z dílny Enza Ferrariho. V tom moderním celku to působí zvláštně. U Toyoty Yaris se toho vlastně moc nezměnilo. Je sice větší, ale vypadá tak nějak pořád stejně.

Chris Bangle přivezl do Frankfurtu kupé Z4 které zase rozvířilo debatu, zda automobilce pomáhá, nebo ji ničí.
Tenhle Američan mi k srdci zatím moc nepřirostl. Já si pamatuju BMW jako konstrukčně jednoduchá auta se silnými motory, která navíc působí lehce. Bangle přišel s barokními tvary a dekadentními křivkami, z bavoráků se stala masivní auta. Jsou jistě pořád skvělá, výborně se prodávají, ale už to není tak docela moje krevní skupina. To ale neznamená, že jde o špatný směr.

Překvapil vás někdo z vystavovatelů?
Vlastně ano. Citroen se svou studií Sportlounge. Tahle automobilka se v uplynulých dvaceti letech snažila splynout s davem a teprve nedávno si někdo z vedení řekl, že se zase budou odlišovat. A to je moc dobře, protože citro¨en má na co navázat. Sportlounge má citro¨enovsky typickou "rychlou křivku", jak jsem si ji pojmenoval, takový zajímavě sportovní profil. Aby se do takové nízké karosérie dobře nastupovalo, má křídlové dveře bez středového sloupku. Ideální řešení.

Dá se říci která automobilka právě určuje směr designu?
Líbí se mi, jak to dělají Francouzi. Každá ze značek trochu jinak, ale všechny skvěle. Peugeot vsadil na jednotnou masku. Proč ne, když s ní má takový úspěch. Renault se nebál experimentů s karosériemi, a i když neměl se vším úspěch, tahle odvaha se mu vyplatila. Myslím, že právě Renault dodal ostatním chuť riskovat, auta se teď od sebe odlišují mnohem víc než před takovými deseti patnácti lety. A pak je tu také italský Fiat, který má takové zvláštní časové periody, kdy upadá do šedi průměru, aby zase předvedl něco naprosto jedinečného. Nová panda byla takovým výjimečným autem, teď se mu povedlo i punto. Jestli to znamená, že právě nastává to fiatovské "šťastné období", pak se jistě dočkáme mnoha překvapení.