F1 2017 GP Belgie - Schumacherův rekord vyrovnán

Očima odborníka Tomáše Richtra:
Závod na belgickém okruhu Spa-Francorchamps ukázal jednu důležitou věc: Ferrari je opravdu silným autem. Očekávalo se totiž, že na tratích jako je právě Spa nebo nadcházející Monza bude Mercedes jednoznačným favoritem. V kvalifikacích tomu tak skutečně je, protože v silném režimu pohonné jednotky při výkonu na jedno jediné kolo skutečně nemá Mercedes soupeře. Ale v režimu závodním, kdy je potřeba výkon úsporně nastavit tak, aby technika auta vydržela celou velkou cenu, tomu tak není. Sebastian Vettel zařídil, že mu nedokázal Lewis Hamilton ujet. A byla z toho bitva od začátku do konce na stejné trati, na které sváděli souboje velikáni své vlastní doby: Mika Häkkinen a Michael Schumacher.


Právě Schumacherův rekord počtu 68 prvních míst na startu dokázal v sobotu Lewis Hamilton vyrovnat. Na stejné trati, na které Schumacher v roce 1991 absolvoval svou premiéru a o rok později na ní získal své první vítězství. V roce 2004 tu slavil svůj sedmý titul a také kulatou 300. účast ve velké ceně. Tedy tam, kde o uplynulém víkendu jeho syn Mick Schumacher řídil mistrovský Benetton B194, se kterým jeho táta vyhrál GP Belgie 1994, ačkoli byl následně diskvalifikován. Velké příběhy bohaté historie.


Byla to padesátá velká cena na nejdelším okruhu v kalendáři a nezklamala. O výrazný zvrat v závodě se ale postaralo duo týmu Force India, které pak svou vzájemnou kolizí ovlivnilo závěrečné drama. Mexičan Sergio Pérez nevybíravě bránil svou pozici tak, že svého týmového kolegu Francouze Estebana Ocona málem natlačil na zeď za první zatáčkou. Jednalo se o další ze série jejich vypjatých strkanců, které začaly už při GP Kanady a měly vážné následky v ázerbájdžánském Baku. Tam se o zeď opřel zase Pérez. Vedení týmu přesto vyslovilo svým jezdcům důvěru a nechalo je dále závodit mezi sebou. Hned v prvním kole belgického závodu ale došlo k další ostré třenici a průšvih přišel ve druhé polovině závodu, kdy Pérez bránil pozici stylem „tudy neprojdeš, ať to stojí, co to stojí“. Poškodilo to obě auta a na trať musel safety car, který nahnal do boxů většinu závodníků pro nové pneumatiky.


Vettel si nechal nazout nejměkčí, Hamilton zase nejtvrdší. Čímž se ocitl v potenciální nevýhodě, neboť měkčí pneu je trochu rychlejší. Hamilton ale ostrý Vettelův nástup po restartu závodu ustál a první místo uhájil až do konce. Ale ne tak jeho kolega Valtteri Bottas. Jak Hamilton s Vettelem bojovali o první místo, za ním se o poslední místo na stupních vítězů prali Daniel Ricciardo z Red Bullu, Bottas a Kimi Räikkönen. Bottas to přestřelil a nevešel se do další zatáčky, takže Ricciardo se protáhl na třetí místo a už si jej nenechal vzít. Překvapivý výsledek pro Red Bull tam, kde výrazně selhal vůči domácímu miláčkovi Maxi Verstappenovi, který odjel pouhých jedenáct kol, než jej ze závodu vyřadila technika. Dodavatel pohonných jednotek Renault má nad čím přemýšlet, protože pro takovou četnou nespolehlivost neexistuje omluva. O Fernandu Alonsovi a jeho voze McLaren-Honda ani nemluvě. V sobotní kvalifikaci Honda vykázala optimistické náznaky výkonnostního posunu, ale závod v plné nahotě ukázal, že vozy McLarenu jsou kvůli Hondě auty z jiné výkonnostní kategorie a mohly by soutěžit třeba v seriálu F2. „Trapas,“ jak to sám Alonso nazval a není se co divit. Tento enormně smutný příběh pokračuje bez náznaků zlepšení již třetím rokem a jsem velmi zvědavý, jak se McLaren rozhodne v otázce dodavatele motorů. Moc možností ale nemá. Ferrari a Mercedes nemají zájem a Renault zase kapacitu a nikdo další kromě Hondy motory pro F1 nyní nedělá. Fernando Alonso je spojován s přechodem do Williamsu, a ačkoli zrovna s ním svůj třetí titul fakt nevyhraje, frustrace tam jsou nesporně menší než v McLarenu. Nadcházející závod v Monze ukáže nedostatky Hondy v další, větší a prosté nahotě. Snad to zůstane ve stínu další bitvy titánů mezi Ferrari a Mercedesem, potažmo Vettelem a Hamiltonem. Ostatně, Ferrari je na Monze doma. Vítězství by bylo doslova národní událostí.