Agresivní jízda, zdržování i neschopnost zipovat. Co nejvíc štve české řidiče?

Viola Procházková - 14. 09. 2024
Jaké chování nejvíc rozčiluje české řidiče?
Mluví i píše se o nich pořád dokola, přesto jsou některé zlozvyky na našich silnicích k vidění dnes a denně. Nový průzkum ukazuje, jaké chování nejvíce vadí řidičům v České republice. Dopouštíte se ho i vy? Patří mezi ně třeba i neschopnost zipovat, jízda na červenou či nepoužívání blinkru.
V ČLÁNKU NAJDETE
Rychlá a nebezpečná jízda
Jednoznačné prvenství si drží rychlá a nebezpečná jízda bez ohledů na ostatní účastníky silničního provozu. V průzkumu, který nedávno realizovala carsharingová společnost Anytime společně s agenturou STEM/MARK, označilo toto jednání jako nejvíce iritující 58 procent respondentů. Podle některých studií má přitom až 40 procent fatálních nehod na českých silnicích souvislost právě s agresivním chováním.

Nepoužívání blinkru
Na druhé příčce pomyslného žebříčku se umístili řidiči, kteří nepoužívají blinkr, ať už při odbočování, parkování nebo předjíždění. Zlozvyk, který se zdaleka netýká jen majitelů BMW , jež s oblibou zmiňuje lidová slovesnost, vadí 44 procentům účastníků průzkumu. Za opomenutí signalizace změny směru si sice nevysloužíte trestné body, pokuta vás však postihnout může - na místě do 1 500 korun a ve správním řízení 2 až 5 tisíc korun.

Neschopnost zipovat
Nedodržování pravidla zipu uvedlo jako rozčilující 38 procent respondentů. Přestože je osvěta na toto téma všudypřítomná a dotyčná místa bývají mnohdy opatřena speciálními značkami, zipování představuje častý nešvar českých řidičů. Jedete-li v pokračujícím pruhu, musíte umožnit autům z končícího pruhu přibočení, a to střídavě, vždycky jeden a jeden.

Praxe obvykle vypadá tak, že řidiči v končícím pruhu se začnou drát do pokračujícího už ve chvíli, kdy si všimnou blížícího se sloučení, a řidiči v pokračujícím pruhu zase přibočení vedlejších vozů blokují. Není žádné překvapení, že doprava pak ztrácí plynulost a celkově se zpomaluje.

Překážení v levém pruhu na dálnici
Silniční zákon praví, že „mimo obec se na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy jezdí v pravém jízdním pruhu. V ostatních jízdních pruzích se smí jet, jestliže je to nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování." Setrváváním v levém pruhu, zvláště když se za vámi štosují auta, porušujete pravidla silničního provozu a zdržujete dopravu. Toto chování, na našich silnicích nijak neobvyklé, hodnotí jako obtěžující 27 procent řidičů.

Není na škodu si připomenout, že povinnost uvolnit levý pruh rychlejšímu vozidlu platí i v obci, byť zde levý pruh použít můžete, i když zrovna nepředjíždíte.

Jízda na červenou
Jen málokdo vjede suverénně do křižovatky, když na semaforu svítí červená. Ale auto, které se na poslední chvíli snaží projet, když už dávno padla oranžová, není nijak výjimečným jevem. Často se pak stává, že hříšník zůstane stát v křižovatce, kterou tím zablokuje. Co hůř, mezitím padla zelená vozům v příčném směru a snadno dojde ke srážce. Jízdu na červenou jmenovalo v průzkumu 27 procent řidičů.

Tento přestupek přitom patří mezi velmi přísně postihované. Řidiči hrozí na místě pokuta 4 500 – 5 500 Kč, ve správním řízení pak 7 000 – 25 000 Kč a k tomu 6 trestných bodů.



Nedání přednosti zprava
Na potíže s předností zprava si v průzkumu postěžovalo 25 procent řidičů. Pravidlo pravé ruky je přitom jednou z nejzákladnějších pouček už v autoškole a řídit bychom se jím měli vždy, když přednost neupravují značky.

Příčinou nedání přednosti zprava je často špatné odhadnutí vzdálenosti přijíždějícího auta, které by mělo přednost dostat, leckdy však řidič jednoduše předpokládá, že jede-li po větší či frekventovanější silnici, přednost dávat nemusí. Zatímco ve městě podobná situace většinou skončí jen ťukancem, na silnicích první třídy bývají následky tragické.

Pomalá jízda
Nejen příliš rychlá, ale i příliš pomalá jízda je pro plynulost dopravy a její ostatní účastníky rušivá. Jako rozčilující faktor ji vnímá 19 procent respondentů. Na první pohled by se mohlo zdát, že nízká rychlost nepředstavuje žádné nebezpečí, není to ale tak docela pravda. Zejména v místech, kde je nemožné nebo obtížné předjíždět, se za pomalým vozem tvoří kolony, nervozita ostatních řidičů stoupá a může vyústit v riskantní kroky.

Zákon pomalou jízdu ošetřuje jen velmi vágně a říká, že „řidič nesmí omezovat plynulost provozu na pozemních komunikacích, zejména bezdůvodně pomalou jízdou a pomalým předjížděním.“ Přestože teoreticky za zdržování hrozí pokuta na místě až 2000 Kč a ve správním řízení až 2500 Kč, v praxi je takové jednání postižitelné jen velmi těžko.

Přečtěte si další zajímavé články, které pro vás jako řidiče mohou být důležité.