Namátková dechová zkouška. Ilustrační foto. ČTK/Omelka Josef
Nabídka
Vozy k pronájmu a leasingu
Nejoblíbenější hledání
Vozy k pronájmu a leasingu
Pomohou přísnější tresty? V Česku přibývá nehod způsobených opilými řidiči
Miroslav Elsnic
-
24. 01. 2024
Naše téma
Téměř pět tisíc nehod, u kterých měl svou roli alkohol, řešili policisté v loňském roce. Zemřelo při nich 34 lidí. U více než poloviny nehod měli řidiči více než jeden a půl promile alkoholu. Z policejních statistik navíc vyplývá, že každá třináctá oběť dopravní nehody zemřela kvůli přítomnosti alkoholu u řidiče. Od ledna sice byly zpřísněny tresty za řízení pod vlivem alkoholu či drog, ovšem experti volají po ještě tvrdších trestech.
Ovšem řidiči motorových vozidel nejsou tou nejproblematičtější skupinou. „Nejvyšší zastoupení z počtu zaviněných dopravních nehod pod vlivem alkoholu má kategorie koloběžek, a to lehce přes 38 procent. Následují cyklisté s 26 procenty. U řidičů motorových vozidel je to 4,6 procenta,“ doplnil ředitel dopravní policie Jiří Zlý.
Podle jeho vyjádření, usedá za volant čím dál více řidičů pod vlivem drog. V loňském roce takoví šoféři způsobili 437 nehod. To je o 160 více než v roce 2022. Zemřelo při nich jedenáct lidí, o šest více než předloni.
Pomoci snížit tato čísla mají přísnější postihy, které začaly platit od začátku roku. Zavedla je novela zákona o silničním provozu.
Zatímco ještě v loňském roce řidičům, kteří nadýchali více než 0,3 promile alkoholu, hrozila ve správním řízení maximálně pokuta 20 tisíc a roční zákaz řízení, od ledna může maximální pokuta ve správním řízení dosáhnout až 25 tisíc korun a dotyčný si nesedne za volant 18 měsíců.
Od ledna navíc za odmítnutí dechové zkoušky či testu na drogy hrozí sankce až 75 tisíc korun a zákaz řízení na tři roky. „Úprava zákona by měla mít významný podíl na zlepšení situace. Nový bodový systém si došlápne na nezodpovědné řidiče. Věřím, že dojde ke snížení počtu dopravních nehod, které končí úmrtím,“ vyjádřil se ministr dopravy Martin Kupka.
Jenže podle některých odborníků jsou tresty stále nedostačují. „U řidiče se zhruba půl promile alkoholu je riziko smrtelné nehody dvojnásobné. Pokud dotyčný řídí s jedním promile, je pravděpodobnost smrtelné nehody až sedminásobná. Mnoho států, které tolerují určité množství alkoholu u řidičů, nám závidí nulovou toleranci. Alkohol na silnicích je velmi nebezpečný,“ upozornil dopravní expert Roman Budský.
Už dříve připomněl nutnost zpřísnění trestů pro „odmítače“. Pokud by se šofér odmítl podrobit testu na alkohol či jiné návykové látky, měl by podle něj být brán, jako by ohrožoval dopravu. V takovém případě se nejedná již o přestupek, ale o trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky, kde v případě ublížení na zdraví či způsobení větších škod hrozí až tříleté vězení, milionové pokuty a až desetiletý zákaz řízení. Podobného názoru jsou i motoristé. „Česko je i přes zpřísnění stále jakýmsi ostrůvkem s měkčími tresty. Přitom v zahraničí hrozí mnohem přísnější sankce. Třeba v Polsku vám za jízdu s alkoholem zabaví auto,“ podotkl mluvčí ÚAMK Igor Sirota.
#clanek|8202813
Například v Polsku řidičům, kteří budou mít více než 1,5 promile v krvi, budou policisté rovnou zabavovat auta. „O vozidlo může přijít i řidič, který způsobil nehodu a měl v krvi méně než 1,5 promile. V takovém případě o konfiskaci rozhodne soud. O auto také přijde ten, který ujede z místa nehody, byť střízlivý,“ vysvětlil pro stanici TVN24 Mikołaj Krupiński z Institutu motorové dopravy. Podle Krupińského existují výjimky, kdy auto nebude moci být zabaveno. Jedná se například o auta na leasing, půjčená nebo dlouhodobě pronajatá. Trestu ovšem hříšníci neujdou. „V tomto případě budou muset zaplatit tržní hodnotu auta, ve kterém byli zastaveni,“ dodal Krupiński.
Podle jeho vyjádření, usedá za volant čím dál více řidičů pod vlivem drog. V loňském roce takoví šoféři způsobili 437 nehod. To je o 160 více než v roce 2022. Zemřelo při nich jedenáct lidí, o šest více než předloni.
Pomoci snížit tato čísla mají přísnější postihy, které začaly platit od začátku roku. Zavedla je novela zákona o silničním provozu.
Zatímco ještě v loňském roce řidičům, kteří nadýchali více než 0,3 promile alkoholu, hrozila ve správním řízení maximálně pokuta 20 tisíc a roční zákaz řízení, od ledna může maximální pokuta ve správním řízení dosáhnout až 25 tisíc korun a dotyčný si nesedne za volant 18 měsíců.
Od ledna navíc za odmítnutí dechové zkoušky či testu na drogy hrozí sankce až 75 tisíc korun a zákaz řízení na tři roky. „Úprava zákona by měla mít významný podíl na zlepšení situace. Nový bodový systém si došlápne na nezodpovědné řidiče. Věřím, že dojde ke snížení počtu dopravních nehod, které končí úmrtím,“ vyjádřil se ministr dopravy Martin Kupka.
Jenže podle některých odborníků jsou tresty stále nedostačují. „U řidiče se zhruba půl promile alkoholu je riziko smrtelné nehody dvojnásobné. Pokud dotyčný řídí s jedním promile, je pravděpodobnost smrtelné nehody až sedminásobná. Mnoho států, které tolerují určité množství alkoholu u řidičů, nám závidí nulovou toleranci. Alkohol na silnicích je velmi nebezpečný,“ upozornil dopravní expert Roman Budský.
Už dříve připomněl nutnost zpřísnění trestů pro „odmítače“. Pokud by se šofér odmítl podrobit testu na alkohol či jiné návykové látky, měl by podle něj být brán, jako by ohrožoval dopravu. V takovém případě se nejedná již o přestupek, ale o trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky, kde v případě ublížení na zdraví či způsobení větších škod hrozí až tříleté vězení, milionové pokuty a až desetiletý zákaz řízení. Podobného názoru jsou i motoristé. „Česko je i přes zpřísnění stále jakýmsi ostrůvkem s měkčími tresty. Přitom v zahraničí hrozí mnohem přísnější sankce. Třeba v Polsku vám za jízdu s alkoholem zabaví auto,“ podotkl mluvčí ÚAMK Igor Sirota.
#clanek|8202813
Například v Polsku řidičům, kteří budou mít více než 1,5 promile v krvi, budou policisté rovnou zabavovat auta. „O vozidlo může přijít i řidič, který způsobil nehodu a měl v krvi méně než 1,5 promile. V takovém případě o konfiskaci rozhodne soud. O auto také přijde ten, který ujede z místa nehody, byť střízlivý,“ vysvětlil pro stanici TVN24 Mikołaj Krupiński z Institutu motorové dopravy. Podle Krupińského existují výjimky, kdy auto nebude moci být zabaveno. Jedná se například o auta na leasing, půjčená nebo dlouhodobě pronajatá. Trestu ovšem hříšníci neujdou. „V tomto případě budou muset zaplatit tržní hodnotu auta, ve kterém byli zastaveni,“ dodal Krupiński.