Amortizace? Často jen trik pojišťoven

Důvodem krácení byla údajná amortizace, jinak řečeno korekce nákladů na materiál. Tohoto nástroje pojišťovny využívají ke snížení náhrady škody na vozidle. Hlavním argumentem je, že by se auto po provedené opravě zhodnotilo a došlo by tak ke zvýšení jeho ceny. Amortizace tak pojišťovnám slouží jako náhrada částky, o kterou se navýšila cena auta.
Případů, kdy je takto krácena vyplácená částka, jsou podle sdružení Pomoc poškozeným stovky. Přitom je velká část z nich přinejmenším sporná. „Lidé se málo brání, čehož pojišťovny využívají pro svůj prospěch,“ vysvětluje Lukáš Fládr ze sdružení Pomoc poškozeným. „V průměru jde o tisíce až desetitisícové částky za jednotlivé nehody. V součtu si pak pojišťovny přijdou na miliony korun navíc,“ dodává Fládr.
V řadě případů je amortizace velice sporná, protože lze objektivně konstatovat, že k navýšení hodnoty vozidla v žádném případě nedošlo. „Například při výměně předních či zadních světlometů nebo nárazníků se vozidlo jen uvede do stavu před nehodou. Pojišťovny si tak mnohdy nárokují něco, na co nemají právo,“ vysvětluje Lukáš Fládr ze sdružení Pomoc poškozeným. „Naopak, u zánovních aut a zásahu do nosných částí karoserie se auto ani po náročné opravě nedostane do stavu před nehodou a jeho hodnota je nižší,“ dodává Fládr. Pak by měl poškozený dostat zaplacenou nejenom fakturu za opravu, ale i tzv. znehodnocení vozidla.
„Rozpoznat, zda má pojišťovna na amortizaci nárok, je často poměrně komplikované a je nutné vycházet ze stáří opraveného automobilu, počtu ujetých kilometrů, z konkrétního poškození a dílů, které byly použity při jeho opravě,“ říká Lukáš Fládr, podle kterého jsou ale případy, kdy skutečně dojde ke zvýšení ceny vozidla, spíše ojedinělé. Odečet korekce materiálu se podle metodiky výpočtu může pohybovat od nuly až do 50 procent z celkové částky.