Na počátku bychom si měli především ujasnit pojmy, neboť ani výrobci a prodejci v nich nejsou jednotní. Jedni tímto pojmem označují detektor radarových signálů, druzí aktivní rušičku a další pod něj zahrnou oba druhy, s rozlišením aktivní a pasivní formy.
Z pohledu zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) lze dát za pravdu těm druhým. Ve 4. odstavci paragrafu 3 tohoto zákona se totiž píše:
Nikdo nesmí používat technické prostředky a zařízení, které znemožňují nebo ovlivňují funkci technických prostředků používaných při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích (dále jen "antiradar").
Ať už však zařízení, která mají chránit řidiče před pokutou za rychlou jízdu, nazýváme jakkoliv, z hlediska české legislativy je rozhodující především onen aktivní či pasivní přístup.
Z pohledu české legislativy
Z uvedené citace zákona je zřejmé, že aktivní přístup, tedy znemožnění nebo ovlivňování měření rychlostních radarů je metodu zcela nepřípustnou. Za použití takzvaných rušiček tedy hrozí postih. Stejně tak je zakázané použití třeba i tzv. protiblesků (anti-flash), nebo krycích fólií na SPZ, tedy jakýchkoliv zařízení a nástrojů znemožňujících identifikaci vozidla či dokumentaci přestupků.
Ještě loni touto dobou se mohli řidiči používající takové prostředky obávat pokuty až do výše 100 tisíc korun. Novela platná od 1. srpna 2011 však sankce snížila na postih s rozmezím do pěti do deseti tisíc korun. Ovšem pozor! To se týká jen fyzických osob. Právnickým osobám hrozí za provozování vozidla s aktivním antiradarem i nadále pokuta do výše 100 000 Kč.
V tomto případě sice zákon připouští, že "právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila", ale prokazujte, že jste vynaložili veškeré úsilí. Tak jako tak půjde o nepříjemnou kauzu.
Z pohledu pasivního přístupu
Vrátíme-li se znovu k citovanému §3 a jeho 4. odstavci, můžeme odtušit, že vůči zařízením na zjišťování přítomnosti a činnosti rychlostního radaru je zákon výrazně shovívavější. Na pevně zabudované detektory se v současné době nevztahuje žádný zákon nebo předpis, který by zakazoval jejich instalaci do vozidel.
S využitím principu "co není zakázáno, je povoleno" můžeme tedy detektor radarů považovat za legální, pokud ovšem splňuje také podmínky Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES ze dne 9. března 1999 o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody (RTTED) a pokud je homologován.
Homologace je v současnosti asi jediné místo, kde lze trochu pocítit nevoli předpisů vůči detektorům radarů. Některé detektory totiž měly v minulosti atest státní zkušebny, nicméně MDČR odmítlo prodloužit platnost jejich schválení o technické způsobilosti, tedy homologaci. Jenomže homologaci platnou i pro území našeho státu vydává řada jiných Evropských státních zkušeben, a proto nemůže být o nelegálnosti ani řeč.
Pasivní antiradary neboli radarové detektory jsou zařízení, která zjednodušeně řečeno zachycují mikrovlnné frekvenční pásmo policejních radarů. Prodávají se jako přenosná zařízení nebo pevné sady určené pro skrytou instalaci do vozidla. Řidič je o přítomnosti policejního radaru s předstihem varován zvukovým a vizuálním signálem, aby mohl včas přizpůsobit rychlost svého vozidla před samotným místem měření.
Moderní radarové detektory dokáží detekovat i dříve nedetekovatelné radary Ramer 10, instalované v nových policejních vozech VW Passat R36, a to až s pětisetmetrovým předstihem.
Některé modely radarového detektoru jsou zároveň vybaveny GPS modulem, díky kterému dokáží řidiče včas upozornit na úsekové měření, pevné radary a kamery v rámci celé Evropy. GPS databázi lze velmi jednoduše aktualizovat pomocí vestavěného USB portu.
Radarový detektor zároveň dokáže detekovat laserové měřiče, řidiče tak dokáže upozornit na všechny používané laserové radary.
Pevná sada radarového detektoru určená pro skrytou instalaci se skládá z externí radarové antény, která se instaluje za přední masku nebo nárazník automobilu, a z indikační a řídicí jednotky skrytě umístěné v interiéru vozidla. Samotná instalace je tak naprosto diskrétní. Zařízení také není prakticky možné odcizit.
Z pohledu aktivní reality
Aktivní antiradary neboli rušičky jsou zařízení, která pomocí inteligentních algoritmů a vysoce výkonných laserových čidel vysílají proti radaru protipulsy. Jak již bylo uvedeno, jejich užití je jednoznačně nelegální, ale na trhu je přesto celá řada těchto prostředků a mnoho řidičů je také využívá. Jejich existenci se snaží zamaskovat například ukrytím do reflektoru, a zákaz tak obcházet i přes riziko pokuty.
Vzhledem k tomu, že mnoho především ručních radarů používá k měření laserový paprsek, stejně jako parkovací asistenti, jejichž aplikací na vozech přibývá, daří se mnohým řidičům úspěšně maskovat rušičku právě do těchto asistentů. Řada z nich má dokonce platnou homologaci.
Moderní laserové rušičky účinně matou používané laserové radary, čímž zamezují zjištění rychlosti měřeného vozidla. Laserový měřič rychlosti pak nehlásí chybu ukazující na přítomnost antiradaru, ale chová se stejně, jako by se policistovi třásla ruka a nebyl schopen zaměřit vozidlo v hledáčku.
Ani to však nic nemění na nelegálnosti zařízení a snahách policistů použití takových zařízení odhalovat a trestat, i když možnosti prokázání porušení zákona jsou mizivé. Používání parkovacích asistentů s platnou evropskou homologací a bez užití rušících funkcí je legální a policisté budou jen těžko prokazovat, že jejich měření bylo zmařeno činností antiradaru.
Z pohledu evropského
Díky otevřenosti hranic většina z nás alespoň občas zamíří se svým vozem za hranice naší republiky, proto je potřeba podívat se na detektory a rušičky také z pohledu legislativy dalších, především evropských zemí. V řadě z nich je totiž zakázána a sankcionována již jejich pouhá instalace či přítomnost v automobilu.
Postihy za použití detektorů hrozí u všech našich sousedů, tedy v Německu, Rakousku, Polsku a dnes už také na Slovensku. Mezi dalšími zeměmi zakazující použití detektorů patří Dánsko, Estonsko, Irsko, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta, Nizozemí, Norsko a Španělsko. Nová legislativa zakazující užití detektorů je připravována ve Velké Británii.
Již pouhé držení či přítomnost detektorů ve vozidle jsou postihovány v Belgii, Francii, Itálii, Turecku, Portugalsku, Řecku, dále ve Finsku, Švédsku, Švýcarsku a na Kypru.
Prostor pro využití pasivních antiradarů tedy v Evropě není příliš velký. Názory na to, zda je použití antiradaru čistě cestou k porušování zákona, se různí. Stejně tak se různí i názory, zda jejich použití je jednoznačně ve prospěch či v neprospěch bezpečnosti.
Škarohlídové varovali, že snížení zákonných postihů za použití aktivních antiradarů povede k masivnímu nárůstu využívání těchto zařízení, a tím pádem i k nehodovosti. Na vyhodnocení této prognózy je zatím poměrně brzy, ale statistiky nehod zatím takový vývoj ani nenaznačují.