Jeepy, Brouk, Zündappy, BMW a další. Pastva pro oči v krušnohorské Kovářské
Edvard D. Beneš
-
09. 09. 2024
+ 50
Srdce každého nadšence pro historickou vojenskou techniku muselo opravdu zaplesat. Vozidel v krušnohorském městysu Kovářská bylo k vidění více než požehnaně. Deník/Edvard Beneš
Naše téma
To, co se představilo při sobotní připomínce 80. výročí od velké letecké bitvy nad Krušnými horami, to se jen tak nevidí. Srdce každého nadšence pro historickou vojenskou techniku muselo opravdu zaplesat. Vojenských vozidel v krušnohorském městysu Kovářská na Chomutovsku bylo k vidění více než požehnaně. A to jak těch z Česka, tak i ze sousedního Saska.
Množství návštěvníků akce mohlo obdivovat vojenskou techniku od té druhoválečné, až po 80. léta minulého století. Ta se soustředila ve dvou kempech.
Nejvíce bylo jeepů
Přijela velká plejáda amerických jeepů, nechyběl náklaďák GMC se zkříženými vařečkami na přední masce, takže bylo hned jasné, ke které jednotce vůz patří. Přijelo i několik vozů Dodge.
Jeden z jeepů přo průjezdu Kovářskou., zdroj: Deník/Edvard Beneš
Brouk a Opel Olympia v kabátu Wehrmachtu
Z německé provenience zde byly k vidění například vozy KdF 82 Kübelwagen nebo obojživelný Typ 166 Schwimmwagen.
Přijel i Volkswagen Brouk v „kabátu“ Wehrmachtu nebo stejně zbarvený Opel Olympia a další vozidla používaná za II. světové války německým vojskem. Také kamuflovaný štábní Mercedes.
Opel Olympia v kabátě Wehrmachtu., zdroj: Deník/Edvard Beneš
„Jezdím sem každý rok, pro mě je to vždycky skvělá akce,“ svěřil se Deníku Jaroslav Novák, který dorazil z nedalekého Mostu.
Přijel i hasičský Phänomen Granit 27, dieselový náklaďák Mercedes, Horch a další. Z těch novodobějších poutaly pozornost vojenské speciály Wartburg nebo Trabant.
Phänomen Granit 27 jako hasičský vůz s označením LF-TS 8., zdroj: Deník/Edvard Beneš
Hasičský vůz Phänomen Granit 27
Lehký nákladní automobil Phänomen Granit 27 vyráběla továrna VEB Kraftfahrzeugwerk Phenom Zittau . Dvoutunový nákladní vůz s pohonem zadních kol byl v té době umístěn nad Framo V 901 a pod IFA H3A v automobilovém průmyslu NDR. Vyráběl se v letech 1949 – 1953. Hasičský vůz, který byl k vidění v Kovářské nesl označení LF-TS 8. Vozidlo bylo vyráběno od roku 1951. Konstrukce byly vyráběny v továrně na hasicí zařízení VEB v Görlitz . Vozidlo mělo osádku 1+8 a bylo vybaveno dvěma dýchacími přístroji, přenosným čerpadlem 8/8 a 180 metry tlakových hadic C a 240 metry tlakových hadic B.
Pestrá nabídka motocyklů
Velkou mozaiku pak tvořily vystavěné motocykly s postranním vozíkem či bez, mezi kterými samozřejmě nechyběly značky BMW, Zündapp, DKW nebo Simson. Na obdiv byl vystaven také jeden exemplář značky Victoria. Z novodobějších to pak byly značky MZ nebo Moto Guzi.
Německý motocykl Victoria., zdroj: Deník/Edvard Beneš
Značka Victoria
Motocykly značky Victoria vyráběla stejnojmenná firma z Norimberku. Ta měla v nabídce ještě jízdní kola nebo a automobily. Vznikla v roce 1886 na výrobu jízdních kol jako Velocipedfabrik Frankenburger & Ottenstein.
V roce 1895 se přeměnila na akciovou společnost Victoria Fahrradwerke. Roku 1899 zahájila výrobu motocyklů a název změnila na Victoria Werke. Roku 1958 se stala součástí Zweirad Union, kterou v roce 1966 převzal výrobce motocyklů Hercules.
Vojenský kemp u muzea letecké bitvy nad Kovářskou:
Letecká bitva nad Kovářskou
Akce byla připomínkou 80. výročí velké letecké bitvy nad Krušnohořím, v které se střetly spojenecké stíhačky a čtyřmotorové bombardéry se stíhačkami Luftwaffe. Jednalo se o jednu z nejtěžších bitev, ke které došlo 11. září 1944.
„Na pomezí česko-německých hranic, střetla formace letounů B-17G Flying Fortress od 100. bombardovací skupiny, přezdívané pro obrovské ztráty The Bloody Hundredth – Krvavá stovka, doprovázená stíhacími letouny P-51 Mustang od 55. a 339. stíhací skupiny 8. USAAF s formací německých záchytných stíhačů Messerschmitt Me 109 a Focke Wulf Fw 190 od II.(Sturm) a III. Gruppe Jagdgeschwader 4.
Došlo k bojům, při kterých bylo sestřeleno více než 50 strojů. Vzhledem k prudkosti bitvy dopadla většina sestřelených letadel na velice malém území českého a německého Krušnohoří. Tento slunečný zářijový den se tak zapsal do historie jako Černé pondělí nad Krušnohořím,“ píše se na webu Muzea letecké bitvy nad Krušnohořím 11. 9. 1944. Přímo v bitvě padlo dohromady na obou stranách na osm desítek letců. Bitva se řadí mezi největší letecké střety nad kontinentální Evropou v době II. světové války.
