Ilustrační foto Shutterstock
Nabídka
Vozy k pronájmu a leasingu
Nejoblíbenější hledání
Vozy k pronájmu a leasingu
Autem do světa. Jiný kraj, jiný mrav
Redakce
-
16. 07. 2013
Naše téma
Praha - Neštěstí doopravdy nechodí po horách, zato na silnicích si ho motoristé užijí ažaž. Ti by před cestou na zahraniční dovolenou neměli podceňovat nic, co může zvýšit jejich bezpečnost. Kromě kontroly technického stavu vozu lze doporučit doplnění povinné výbavy o několik nezbytností, které řidiči ocení v kritických situacích. Pomoci může také alespoň letmé seznámení s dopravními předpisy jiných zemí. A v neznámém prostředí s jazykovou bariérou se vyplatí mít povinné ručení s dobrou asistenční službou.
Klasická povinná výbava, tedy reflexní vesta, lékárnička, výstražný trojúhelník, náhradní pojistky a žárovky, hever, klíč a rezervní kolo, je v podstatě všude stejná a liší se jen v detailech.
„Například v Německu nevyžadují reflexní vestu, zato trojúhelník se tam dává na silnici první až třetí třídy sto metrů před auto a na dálnici až dvě stě metrů. Povinnost mít výstražné vesty pro celé osazenstvo auta zavedli například i v Chorvatsku," uvádí Marek Heyda, který v pojišťovně Generali řídí oddělení likvidace škod na motorových vozidlech.
Naopak v Maďarsku musí nosit reflexní vestu všichni chodci, kteří se za špatné viditelnosti pohybují po vozovce mimo obec, což platí vlastně pro každou osobu, která vystoupí z vozidla. V Rakousku je zase nutné vozit v dosahu, tedy ne v kufru, kromě vesty také lékárničku a trojúhelník. A u našich severních sousedů je hasicí přístroj povinný u všech aut s polskou státní značkou.
Marek Heyda však stejně doporučuje doplnit povinnou výbavu o několik nezbytností uvedených v našem rámečku, které motoristy jistě nezruinují, zato v kritické situaci mohou pomoci.
Hodit se podle něj může i teplá deka, hadr nebo kanystr s palivem. Poslední položku však raději vynechte při cestě do Itálie. Tam jsou kanystry zakázané.
Na rozdíl od povinné výbavy jsou pravidla upravující svícení skoro v každé zemi jiná. „Rozhodně nic nezkazíte, když i po překročení našich hranic budete dál svítit. Je to rozhodně lepší než si pamatovat dopravní předpisy různých států," míní Marek Heyda. Celoroční svícení je povinné na Slovensku a ve Slovinsku. Naopak v Rakousku a Německu musí šoféři během dne svítit jen při špatné viditelnosti a v Chorvatsku pouze v období zimního času. Ještě jinak je to v Maďarsku a Itálii, tam se svítí po celý rok, ale jen mimo obec a na dálnicích.
V Itálii se pokuty pohybují od 328 do 1312 eur. Kromě toho hrozí odebrání průkazu a také vězení. V Rakousku pokuta snadno překročí i tři tisíce eur.
Rychlostní limity jsou v zahraničí podobně jako v Česku. Mimo obec platí obvykle devadesátka a na dálnicích je možné jet rychlostí 130 kilometrů v hodině.
Stejně jako u alkoholu, překročení maximální povolené rychlosti je hodně přísné. Jako příklad uveďme, že v Chorvatsku řidič zaplatí až 50 tisíc korun, pokud jede v obci o 50 kilometrů v hodině rychleji. Německá policie trestá překročení rychlosti ve městě o 21 až 25 kilometrů v hodině pokutou 80 eur, mimo obec 70 eur.
Společně s vyšší mírou bezpečí jsou to jistě dostatečné důvody na disciplinovanou jízdu, při níž každý motorista dorazí tam, kam doopravdy mířil.
PETR KOUTNÝ
„Například v Německu nevyžadují reflexní vestu, zato trojúhelník se tam dává na silnici první až třetí třídy sto metrů před auto a na dálnici až dvě stě metrů. Povinnost mít výstražné vesty pro celé osazenstvo auta zavedli například i v Chorvatsku," uvádí Marek Heyda, který v pojišťovně Generali řídí oddělení likvidace škod na motorových vozidlech.
Naopak v Maďarsku musí nosit reflexní vestu všichni chodci, kteří se za špatné viditelnosti pohybují po vozovce mimo obec, což platí vlastně pro každou osobu, která vystoupí z vozidla. V Rakousku je zase nutné vozit v dosahu, tedy ne v kufru, kromě vesty také lékárničku a trojúhelník. A u našich severních sousedů je hasicí přístroj povinný u všech aut s polskou státní značkou.
Marek Heyda však stejně doporučuje doplnit povinnou výbavu o několik nezbytností uvedených v našem rámečku, které motoristy jistě nezruinují, zato v kritické situaci mohou pomoci.
Hodit se podle něj může i teplá deka, hadr nebo kanystr s palivem. Poslední položku však raději vynechte při cestě do Itálie. Tam jsou kanystry zakázané.
Na rozdíl od povinné výbavy jsou pravidla upravující svícení skoro v každé zemi jiná. „Rozhodně nic nezkazíte, když i po překročení našich hranic budete dál svítit. Je to rozhodně lepší než si pamatovat dopravní předpisy různých států," míní Marek Heyda. Celoroční svícení je povinné na Slovensku a ve Slovinsku. Naopak v Rakousku a Německu musí šoféři během dne svítit jen při špatné viditelnosti a v Chorvatsku pouze v období zimního času. Ještě jinak je to v Maďarsku a Itálii, tam se svítí po celý rok, ale jen mimo obec a na dálnicích.
Alkohol raději ne
Ani ohledně alkoholu jednotná evropská směrnice ne- existuje, v mnoha státech je konzumace piva či vína v jisté míře povolena. Radek Bureš z pojišťovny Generali nicméně zdůrazňuje, že po požití alkoholu, byť je v dané zemi povoleno, by řidiči raději za volant neměli usedat. Tresty jen za mírné překročení povoleného limitu jsou totiž citelné. „V Německu při 0,5 až 1,1 promile dostanete pokutu 500 eur a čtyři trestné body, a ještě přijdete na měsíc o řidičský průkaz," říká.V Itálii se pokuty pohybují od 328 do 1312 eur. Kromě toho hrozí odebrání průkazu a také vězení. V Rakousku pokuta snadno překročí i tři tisíce eur.
Rychlostní limity jsou v zahraničí podobně jako v Česku. Mimo obec platí obvykle devadesátka a na dálnicích je možné jet rychlostí 130 kilometrů v hodině.
Stejně jako u alkoholu, překročení maximální povolené rychlosti je hodně přísné. Jako příklad uveďme, že v Chorvatsku řidič zaplatí až 50 tisíc korun, pokud jede v obci o 50 kilometrů v hodině rychleji. Německá policie trestá překročení rychlosti ve městě o 21 až 25 kilometrů v hodině pokutou 80 eur, mimo obec 70 eur.
Společně s vyšší mírou bezpečí jsou to jistě dostatečné důvody na disciplinovanou jízdu, při níž každý motorista dorazí tam, kam doopravdy mířil.
PETR KOUTNÝ