Karpaty na dlani i mučírna Alžběty Báthory. Čachtický hrad je plný kontrastů

Z bývalé mohutné pevnosti zbyla jen zřícenina a nechybělo mnoho, aby zanikla úplně. Právě zde prožila svá poslední léta „krvavá hraběnka“ Alžběta Báthoryová, obviněná ze sadistického týrání a smrti stovek mladých žen a dívek. O další popularitu se postaral oblíbený film Tajemství hradu v Karpatech. Ve snímku se zřícenina jmenovala Čortův hrad a zlotřilý hrabě v ní věznil sličnou operní divu.

Autem jste na návštěvě Čachtického hradu za tři a půl hodiny. Z Prahy nabízí portál Mapy.cz dvě možnosti, které jsou si dost podobné. První vede přes Humpolec, Brno, Břeclav do Nového Mesta nad Váhom. Podle webu tato varianta měří 332 kilometrů a trvat by měla tři hodiny a dvaatřicet minut. Druhá možnost vede také přes Humpolec, ale následně přes Jihlavu, Třebíč a Břeclav taktéž do Nového Mesta nad Váhom. Tato cesta měří 344 kilometrů a zvládnout by ji řidič měl za čtyři a půl hodiny.



Z hradu je nádherný výhled do okolí. Pokocháte se pohledem na okolní kopce Malých Karpat, ale dohlédnete i na Bílé Karpaty a jejich nejvyšší horu Velkou Javořinu, na Považský Inovec a do údolí řeky Váh.

Monument, tyčící se na vápencovém skalisku, byl kdysi součástí soustavy pohraničních královských hradů, které měly za úkol ochránit západní hranice tehdejšího Uherska. „Stavba středověkého kamenného hradu souvisela s tatarským vpádem do Uherska. Výstavba začala v první polovině 13. století na podnět panovníka Bély IV. Hrad byl vybudován Kazimírem z rodu Hunt-Poznan,“ píše web Čachtický hrad.

Z obrovské pevnosti se do dnešních dnů dochovaly zbytky opevnění, hradní nádvoří a hradní kaple. Velkým hitem prohlídky je mučírna ve sklepení hlavního paláce, kde vedle dobových mučicích nástrojů nechybí ani model lidských ostatků.

Čachtický hrad jak ho sami neuvidíte:

Nejsnadnější přístup k hradu je z nedaleké obce Čachtice, vzdálené zhruba 2,5 kilometru. „Pokud se vydáte přímo z náměstí po zeleně značené přístupové cestě mezi ovocnými sady a vinohrady, můžete se asi za 40 minut dostat k samotné zřícenině,“ radí web Výšlapy.

Vyplatí se nechat auto ve vesnici, protože parkoviště pod hradem je téměř vždy přeplněné. „V červenci a srpnu se od pondělí do neděle můžete na Čachtický hrad vyvézt i turistickým vláčkem Báthory,“ upozorňuje web Čachtický hrad.

Alžběta Báthoryová zdědila panství po svém zesnulém manželovi Františku Nádasdym I. na počátku sedmnáctého století. Alžběta Báthoryová, maďarsky Báthory Erzsébet, byla krásná a vzdělaná šlechtična. Pocházela z vysoce postaveného a zámožného rodu, z něhož dokonce vzešel jeden z polských králů, a do jiného významného rodu se provdala.

Historici však připomínají, že rod Báthoryů zřejmě poznamenaly příbuzenské sňatky, které vedly k degeneraci jeho příslušníků. Řada z nich trpěla epilepsií, byla krutá a měla sklon k sadismu a k sexuální zvrácenosti.

Jak to bylo se samotnou čachtickou paní se už nikdo nedoví. Byla skutečně tou nejhorší masovou vražedkyni všech dob, která se prý koupala v krvi panen a spáchala bezpočet krutých a nelítostných zločinů?



Svému muži porodila pět dětí a po jeho smrti, kdy se z ní stala bohatá vdova, se už znovu neprovdala. Když pobývala v Čachticích, nežila ve starém hradu, ale na čachtickém zámku. První vyšetřování jejích údajných zločinů začalo v březnu roku 1610.

„Hraběcí palatin poté, co si vyslechl výpovědi lidí žijících v okolí jejího panství, zjistil, že Báthoryová za asistence svých služebníků mučila a zabila více než 600 dívek. Dne 30. prosince 1610 byli Báthoryová a její služebníci zatčeni. Sluhové byli postaveni před soud v roce 1611 a tři z nich byli popraveni,“ píše encyklopedie Britannica.

Sama Alžběta se před soud nikdy nedostala. Obvinit, soudit a odsoudit ženu tak bohatou, vlivnou a mocnou, navíc příbuznou polského krále, by představovalo příliš velký skandál. A i když její pomocníci byli obviněni z mučení a zabití až dvou tisíc oběti, jejich paní byla jen dána do samovazby na Čachtickém hradě, kde po čtyřech letech, v roce 1614, zemřela. Bylo jí 54 let.

Zatímco dokumenty ze soudního procesu z roku 1611 podporovaly obvinění proti Alžbětě Báthoryové, někteří dnešní badatelé pravdivost těchto nařčení zpochybňují. „Nebylo nic neobvyklého, že se vdovy stávaly oběťmi mocichtivých příbuzných, často i vlastních dětí,“ připomíná web Uhersko, který se zabývá minulostí královských Uher.

Alžběta Báthoryová byla mocná žena, a navíc po smrti Nádasdyho ovládala jeho majetek. „Skutečnost, že velký dluh, který u ní měl měl král Matyáš, její rodina zrušila výměnou za to, že jim umožnil starat se o ni v zajetí, naznačuje, že činy, které jí byly připisovány, byly politicky motivované pomluvy,“ píše Encyklopedia Britannica.