Tragédie stvořila Fantoma opery. Poznejte nabubřelou Palais de Garnier v Paříži

Palais de Garnier je jeden ze dvou operních domů v Paříži , který se řadí mezi nejdůležitější objekty ve městě. Stavba často dostává přízviska jako opulentní až nabubřelá. Faktem je, že operní budova Palais de Garnier je považována za jednu z nejoslnivějších památek Paříže.

Jak to vypadá v Palais de Garnier:

Toto architektonické mistrovské dílo bylo slavnostně otevřeno v roce 1875 za doby Napoleona III. Budova oslňuje balkóny z onyxu, luxusním mramorem, jemnými freskami a bohatým zlacením. Architektu Charlesovi Garnierovi se dokonale spojit sochařství, malířství a architekturu.



Portál Mapy.cz nabízí z Prahy dvě cesty. Ta kratší je dlouhá 1034 kilometrů a trvá devět a půl hodiny. Vede přes Plzeň do Německa a okolo Saarbrückenu přes město Reims do Paříže. Druhá navrhovaná varianta je dlouhá 1115 kilometrů a trvá více než deset hodin. Zhruba z poloviny je stejná. Rozdíl je v tom, že v Německu vede přes Würzburg a Luxembourg.

Prohlídky se podle webu Pařížské opery konají od 10 do 17 hodin. Výjimkou jsou dny s odpoledními představeními, mimořádnou uzávěrkou a od poloviny července do konce srpna. Dospělí zaplatí 15 eur, mládež 10 eur. Děti do 12 let mají vstup zdarma. Velmi se pak doporučuje rezervace.

Jak připomněl britský web Daily Telegraph, Paříží se v posledních letech 19. století nesly zprávy o tom, že sál  opery obývá duch. Vše začalo po velké tragédii, která se v opeře stala 20. května 1896 během představení opery Helle od Étienna-Josepha Floqueta.

Jedna z nejslavněších písní z muzikálu Fantom opery:

Stropem propadlo těžké závaží držící obří lustr. „Závaží zranilo několik lidí a bohužel zabilo šestapadesátiletou domovnici Madame Chomette, která vůbec poprvé v životě navštívila operu,“ doplnil web.

Příběhu se ujal francouzský novinář Gaston Leroux, právě on stojí za vznikem dodnes známé legendy o znetvořeném muži, který ohrožuje herce i zaměstnance. Pod názvem Fantom opery ji pak vydal dokonce jako román. Před tím příběh ještě jako seriál úspěšně publikoval v časopise Le Gaulois.



„Dokonce i dnes si někteří lidé stále kladou otázku, zda Fantom opery skutečně existoval nebo ne. To je způsobeno tím, že Leroux použil skutečné události i lidi a vetkl do děje významné události tehdejší doby,“ uvedl například specializovaný web Opus Arte Factum.

Kniha vyšla v roce 1910 a později podle ní vznikl slavný muzikál Andrewa Lloyda Webbera.