Fenomén i závodní vlčák: Ford Cortina vládl silnicím, v Lotusu zářil i Jim Clark

A právě Jim Clark se měl v jednom z dobových rozhovorů, jak uvádí Garáž.cz, vyjádřit, že Cortina upravená u Lotusu je „vlk v rouše beránčím“. Ale nepředbíhejme.

• Zvláštní koncová světla

• Jméno podle dějiště zimní olympiády

• Cortina se dovážela i do Československa

• Model Lotus Cortina

• U nás za 300 tisíc, ve světě je dražší
Vůz Ford Cortina se vyráběl v letech 1962 až 1982. Původně nesl jméno Ford Consul Cortina, ovšem Consul se z názvu brzy vytratil. Od roku 1965 byla k dispozici i verze kombi.

Wikipedie píše, že podle jednoho zdroje měl být vyrobeno 4 296 669 kusů, podle webu Garáž.cz jich mělo být 4 431 525. Poslední vůz sjel z výrobní linky 22. července 1982. „Cortina při svém zrodu v roce 1962 zcela změnila tvář britských rodinných vozů, byla lehčí, lépe vybavená a podstatně modernější s velkou prosklenou plochou,“ doplňuje portál Garáž.cz.

Nechyběly jí totiž zajímavé detaily, jakými byly například typické kruhové koncové svítilny dělené na tři segmenty, později zvané „Ban the Bomb“ podle známého protiválečného symbolu.



Vozidlo se vyrábělo jako klasický pětimístný sedan s motorem vpředu a pohonem zadní nápravy, nebo jako kombi Cortina Estate. V roce 1967 se objevila druhá generace a v už v roce 1970 přišla třetí generace. Ta se designově výrazně odlišila od předchozích modelů.

V roce 1976 nastoupila čtvrtá a v roce 1979 pátá generace. Výroba probíhala nejen ve Velké Británii v Dagenhamu, ale také v belgickém  Genku, v holandském Amsterdamu nebo v Irsku v továrně v Corku. V roce 1963 byla představena Cortina GT s motorem z vozu Ford Classic.

Jméno vůz Ford Cortina dostal, jak se lze dočíst na Auto.cz, podle dějiště oficiálních VII. Zimních olympijských her z roku 1956, které se uskutečnily v italském městě Cortina d´Ampezzo



Do léta 1966 bylo podle portálu Automobilrevue.cz jenom v Dagenhamu vyrobeno 1 013 391 vozů Cortina první generace, z toho 2 894 Lotusů dokončených v Hethelu. Druhá generace do roku 1970 zaznamenala produkci 1 024 869 exemplářů, z toho 4 032 Lotusů a 55 833 typu 1600E. Celková produkce vozů třetí generace vzrostla na 1 126 559 automobilů, vyrobených do roku 1976. Poslední Cortina z podzimu 1976 už byla identická s německým Taunusem. Provedení Mk IV/V zaznamenalo 1 131 850 vyrobených exemplářů. „Tedy nejvíce ze všech typů,“ informuje Automobilrevue.cz.

Malá část vozů první a druhé generace byla prodávána i v tehdejším  Československu v prodejnách Tuzex a Mototechna. Cena podle wikipedie byla okolo 110 000 korun, článek na webu Auto.cz, věnovaný vozům vyráběným ve Velké Británie, ale uvádí cenu v roce 1964 48 200 korun, což nebylo mnoho, když Škoda 1000 MB tehdy stála skoro 45 tisíc korun.

Do Československa se dostalo i několik vozů Ford Cortina Mk.3, které se v Británii vyráběly do září 1976. U nás byly prodávány v letech 1971 – 1975 přes společnosti Motokov nebo Tuzex.

V Československu také vznikl klub majitelů a příznivců vozů Cortina. Původně byl založen v roce 1961jako klub majitelů vozů Ford Anglia. V roce 1964 byl název změněn na Anglia/Cortina, i když se na jeho webu uvádí, že mnohdy se klub prezentoval pouze logem Ford klub. Členové pořádali srazy. V 80. letech činnost opadla a v roce 1990 se uskutečnil poslední sraz.

Činnost klubu skončila v roce 1993. O dvacet let později byla činnost klubu obnovena. V následujícím roce 2014 už web klubu hlásí plnou činnost s webovými stránkami, klubovým srazem a členskou základnou přes 50 členů s více než 120 cortinami. Podle oficiáního portálu klubu se poslední sraz uskutečnil loni, ve dnech 2. - 4. června ve východočeské Seči.

Byl představen v roce 1963 jako výsledek spolupráce s Colinem Chapmanem. Vozidlo bylo úspěšné na závodních okruzích i v rallye. Hlavy motoru, jak uvádí wikipedie dostaly 2 vačkové hřídele, byla upravena převodovka a zavěšení zadních kol. Byla zmenšena světlá výška.



„V genezi Lotusu Cortina se spojila nejen mechanická dokonalost a inteligentní obchodní strategie, ale také velkolepá práce Jima Clarka za volantem. Skutečnost, která katapultovala tento model jako šampiona seriálu British Touring Car Championship z roku 1964,“ píše se na webu La Escuderia.

V první generaci byly tyto vozy v krémovém odstínu a se zeleným pruhem na boku. Na okruzích řadu úspěchů vybojoval slavný pilot F1, "Létající Skot" Jim Clark.

Mistr světa F1 z let 1963 a 1965 'Létající Skot' Jim Clark., zdroj: Wikimedia Commons, Joop van Bilsen - Anefo, CC0

Jim Clark, skotský automobilový závodník, se narodil 4. března 1936. Byl pilotem Formule 1 a dvojnásobný mistr světa z let 1963 a 1965. Byl také vítězem prestižního závodu 500 mil Indianapolis. Byl nejlepším jezdcem své generace a jak laickou, tak odbornou veřejností bývá vedle Ayrtona Senny a Michaela Schumachera řazen mezi největší velikány Formule 1. Během své poměrně krátké, zahynul 7. dubna 1968, když startoval v silně obsazeném závodě Formule 2 na německém Hockenheimu. V pátém kole prvního závodu Clark na extrémně rychlé trati zřejmě v důsledku defektu pneumatiky havaroval a narazil do stromu. Při nehodě utrpěl závažné zranění hlavy a krční páteře, kterým podlehl ještě před příjezdem do nemocnice. Během své úspěšné kariéry vytvořil řadu rekordů, z nichž některé dodnes nebyly překonány. Zdroj: wikipedieV Rallye pak byli úspěšní Roger Clark a Jim Porter, který s vozem vyhrál Skotskou rallye v roce 1967.

Zatímco v době výroby měl být vůz Ford Cortina cenově dostupným, dnes jsou ceny tohoto veterána někde úplně jinde. U nás se dá Cortina koupit za 300 tisíc korun, viz web Ráj veteránů. Ve světě jsou o něco dražší.

Sportovní Cortiny „vycvičené“ Lotusem se dají běžně pořídit od 22 tisíc eur a výš, tedy řekněme od 560 tisíc korun. Ale například cena konkrétního kusu, se kterým se svezl Jim Clark, se vyšplhala podle portálu Garáž.cz až na těžko uvěřitelných 243 tisíc eur, tedy 6,2 milionu korun, tedy více než desetinásobek „běžného“ kousku Lotus Cortina.



Aby ne, když šlo o originální závodní kus z roku 1965, který soutěžil v Evropském šampionátu cestovních vozů (ETCC) a vyhrál 8 z 9 startů! Auto tehdy připravoval tým Alan Mann Racing, aby s ním mohl Sir John Whitmore řádit jako černá ruka. Po skončení sezony pak tato Cortina cestovala po dealerstvích Fordu jako propagační vůz. V roce 1967 auto dokonce koupil sám Whitmore, který jej vlastnil až do roku 1995. Auto poté několikrát změnilo majitele, přičemž ten poslední jej v roce 2019 přihlásil do aukce.

„Společnost Silverstone Auctions na stejné akci dražila také Ferrari Testarossa z roku 1991, dvě raritní F430 s manuální převodovkou nebo i Lamborghini Gallardo Superleggera, ale žádné z těchto aut svojí hodnotou Cortinu v aukci nepřekonalo,“ dodává Garáž.cz.