Rozbité čelní sklo a pojišťovny

„V rámci povinného ručení je možné škodu na čelním skle poškozenému uhradit pouze v tom případě, že se prokáže zavinění ze strany druhého vozidla. Zákon totiž poškozenému ukládá, aby své nároky nejen uplatnil, ale i prokázal. Je na něm, jak prokáže, že mu byla škoda způsobena povozem konkrétního vozidla. Označený viník si přitom ve většině případů sám nemůže takové události být vědom, případně ji úplně odmítne. Nejoriginálnější argumenty vymyslel majitel jedné firmy, který nám dokládal svědectví jiného řidiče, který tvrdil, že za vozidlem, od kterého měl kámen odletět, jel po celou inkriminovanou cestu on a ne poškozený, takže kámen na poškozeného odlétnout nemohl.Pokud bude mít poškozený k dispozici kamerový záznam, je jeho situace poněkud lepší. Je samozřejmě otázkou, co bude na záznamu vidět. Zpravidla není vidět letící kámen, tím spíše není vidět, jak ho zvedla kola vozidla, za kterým poškozený jede. Pokud není vidět chvíle, kdy k poškození skla došlo, nebo aspoň slyšet zvuk nárazu, pak ani záznam nebude považován za dostatečný důkaz. Ze zkušenosti lze konstatovat, že z předkládaných záznamů z kamer prokazuje vznik poškození skla tak 25 %. Většinou je to v případech, kdy poškození způsobil nějaký větší předmět, například kus ledu z plachty nákladního vozu.Většinu škod na čelních sklech proto dnes již řešíme v rámci havarijních produktů - pojištění čelního skla sjednaného k povinnému ručení nebo přímo z havarijního pojištění, kde vliv na bonus většinou nemají. To je také nejsnazší varianta pro motoristy, jak toto riziko krýt.Pojistná částka nebo limit (horní hranice plnění) by měla odpovídat hodnotě skla, respektive nákladům, na jeho výměnu. Horní hranici si určuje sám pojistník. Například pro limit 6000 Kč bude roční pojistné 963 Kč.“