Chcete SUV, sedan nebo kabriolet? Suzuki X-90 bylo absurdní mix všeho

Pojďme zpátky do devadesátých let, konkrétně do roku 1993. Tehdy se na autosalonu v Tokiu ukázal nevšední koncept terénního vozítka pro volné chvíle. Bylo to takové SUV, na kterém je vše špatně. Auto mělo pohon všech kol, ale ne právě vysoký podvozek. K tomu místo pouze pro dva cestující a kufr ve stylu sedanu. Malé, nepraktické a vlastně neschopné nic si přesto získalo velký obdiv. Japonci jsou prostě někdy šílení. A to natolik, že už o dva roky poději se dostalo do sériové výroby. Tak vzniklo Suzuki X-90.

Auto vycházelo ze Suzuki Vitara. Sdílelo techniku včetně přiřaditelného pohonu všech kol. V základním nastavení byla poháněná pouze zadní náprava. Ano, zadní, to není překlep! V prodeji se dokonce objevila i odlehčená verze bez pohonu všech kol, což vyvolalo v té době nezvyklý poprask. Auto do terénu bez 4x4? Pokud se vyznáte v dnešním trhu s crossovery a SUV, tak víte, že v kategorii nejmenších aut se už dávno na čtyřkolky zapomnělo.

Častovat X-90 slovy "auto do terénu" bylo ale silně přitažené za vlasy. Jasně, mělo pohon všech kol, ale podvozek seděl nad silnicí jen pouhých 16 centimetrů. Proto jste si s ním mohli troufnout maximálně na průměrnou lehce zaprášenou polní cestu. Mnohem víc se vůz profiloval jako vozítko pro volný čas. S kabinou pro dva cestující jste toho moc dělat nemohli a nápad v podobě tříprostorové karoserie, kdy máte v podstatě SUV, ale s kufrem sedanu, byl tak absurdní, že jste mohli zapomenout i na stěhování jakýchkoliv větších věcí.

Jenže to opravdové eso leželo někde jinde. Suzuki X-90 mělo odnímatelné střešní panely, čelní sklo se zadním dílem spojovala jen středová výztuha. Mělo tedy karoserii typu targa, což i na tu dobu byla spíš rarita. Panely jste si mohli jednoduše složit do kufru a vyrazit na zábavnou projížďku s větrem ve vlasech. Kdo by to byl řekl!

Suzuki X-90 bylo čirou esencí devadesátých let i díky tomu, jak byla vyzdobena kabina. Nebylo jiné volby než barevného čalounění, které odpovídalo vkusu tehdejších kravat a plandavých košil. Dnes je to samozřejmě k smíchu, ale X-90 měla svým způsobem vlastní osobnost.



Velká škoda je, že ji nedokázala rozvinout jízdně. Podvozek ještě tak zlý nebyl, protože byl složen vpředu z klasických McPhersonů, vzadu byla rovnoběžníková náprava s koly na vlečných ramenech. Jenže i tohle jinak asi městské auto stálo na opravdovém žebřinovém rámu a tak se v zatáčkách chovalo hůř než zmatená koza, co se přejedla šťovíku.

V nabídce byl bohužel jen jediný motor, benzinový čtyřválec s SOHC rozvody a objemem 1,6 litru. Pohonná jednotka řady G16A známá z Vitary, byla v šestnáctiventilovém provedení a dávala výkon 71 kW (97 k) a 132 Nm. Auto vážící přes 1,1 tuny s ní ale svižně neuhánělo, jelo maximálně 140 km/h a ještě si řeklo o 9 litrů benzinu na 100 km.

Suzuki X-90 mělo velkou smůlu, když se dostala do rukou nejznámějšího motoristického novináře světa. Jeremy Clarkson si na ní v dobové recenzi pro BBC tak smlsnul, že být britským zastoupením Suzuki, propadnete se hanbou do země a to hodně hluboko. Clarkson ale přesně popsal špatné jízdní vlastnosti a vysmál se i designu, když udělal rozhovor s „designérem“, kterým byla asi tříletá holčička. X-90 se totiž podle něj podobalo tomu, jaká auta děti v tomto věku kreslí. Suzuki později schytalo ještě další vlnu kritiky. Třeba v roce 2013 se mu magazín Top Gear vysmál, když ho zařadil do výběru 13 nejabsurdnějších aut za posledních 20 let.

Nejen Clarksonova kritika, ale i nesmyslná koncepce auta jako takového stály za tím, že Suzuki X-90 mělo jepičí život. Vyrábělo se necelé tři roky. A i když se kromě Japonska dostalo i do Evropy (jako Vitara X-90) a dokonce i do Austrálie, prodejní výsledky byly směšné. První rok po představení se v Japonsku udalo 1348 kusů a do USA Suzuki poslalo 7205. Polovina se jich prodala za první rok, zbytek bylo nutné postupně doprodávat ještě rok nebo dva po ukončení výroby. V Austrálii se našlo jen 484 zájemců a v Evropě museli prodejci snížit cenu o čtvrtinu, aby se aut vůbec zbavili.

Jenže přesně to nahrává dnešní situaci, kdy je Suzuki X-90 velmi vzácným autem. Na silnici ho nemáte téměř šanci potkat, zvlášť v Česku, kde jich je jako prstů na ruce nešikovného truhláře. Koupit u nás ojetinu prakticky není možné, maximálně vraky. Na serveru Mobile.de ale najdete pár kousků, jejich cena se nyní pohybuje mezi dvěma a čtyřmi tisíci eur. Kdo hledá výstřední sběratelský vůz za rozumné peníze, může o X-90 uvažovat.