Chci rozumět autům – ojetina nemusí být nutně lowcost

Příhody různých přátel, kteří si koupili auto, na jaké by v případě koupě nového, neměli, a kteří si prošli nejrůznějšími peripetiemi včetně reklamace u jedné velké sítě autobazaru v ČR, vleklými opravami, které vyšly na majlant, a stejně nakonec auto za pakatel prodali, mě pronásledovaly poměrně často. Navíc jsem se narodila do konzervativní rodiny, kde jsme jezdili až do fyzického rozpadu (doslova) vyleštěnou a perfektně udržovanou stodvacítkou a když po skoro dvaceti letech odešla do věčných lovišť, pořídili si naši skromné, ale NOVÉ auto. Kdepak bych ten vztah k autobazarům asi vzala.

Nicméně zdlouhavé hledání auta, které by mi vyhovovalo ne snad ve všem, ale při daném rozpočtu jaksi splňovalo nároky na dynamiku, objem zavazadelníku, výbavu, komfort, možnost autorizovaného servisu v místě kde bydlíme atd., mě donutilo nad ojetinou začít uvažovat. Zjistila jsem, že lehce ojeté zánovní auto bude asi nakonec velmi dobrá možnost, jak si s daným rozpočtem pořídit optimální vůz. Příběhy o stočených kilometrech a podobně, mě ale stále odrazovaly.

Načetla jsem spousty článků o tom, jak se může kupec ojetiny maximálně připravit, co vše pohlídat, ale vůbec jsem si nebyla jistá, že je to v mých silách. Ačkoli jsem si vybrala docela zajímavý kousek, zkontrolovala VIN kód, s manželem prohlédla možné i nemožné, nějak jsem si furt nebyla jistá, že chci uvalit tolik peněz bez dostatečné záruky. Jsem holt od přírody trochu při zemi.

Můj kamarád František Mašek mi navrhl ještě dvě možnosti. Za prvé: certifikované programy výrobců aut, které mimochodem v posledním roce zaznamenávají poměrně významný nárůst prodeje. Výhodou je vyšší záruka původu vozu a prodloužená záruka na vady vozu. To se mi líbilo. Cena těchto vozů je ale o něco vyšší než na běžném trhu ojetin. Často i o více než 10 nebo 15 procent. A to není málo. Za jistotu se holt platí.

Druhá možnost nebyla vůbec špatná. Co se poohlédnout po autobazarech s odborníkem, který autům opravdu rozumí? Ne jen tak někdo, ale člověk, který se zabývá ojetinami roky, je to jeho život, neustále se vzdělává, zná rizika a současně se umí zaměřit na bezvadný stav vozu i jeho původ. Má za sebou nákup stovek ojetin s výbornými výsledky. Takových lidí není mnoho, ale František jednoho znal.

Trochu s despektem, ale odhodlaná, jsem do toho šla. A víte co? Nebylo to vůbec špatné. Dokonce jsem se po pár prohlídkách vozu za ten despekt i styděla. Všechno je o lidech. Stejně jako můžete narazit na pitomce na Akademii věd, můžete potkat i zodpovědné, slušné a schopné lidi v každém oboru včetně těch, které nemají zrovna nejlepší pověst. Jen to chce umět hledat a obrátit se na prověřené odborníky s dlouholetými zkušenostmi. Pro mě fajn životní lekce.