Co udělá 200 000 kilometrů s vybaveným Superbem? Test ojetiny za 450 000 Kč

Radek Pecák - 05. 07. 2022
Pětiletá Škoda Superb může ještě dlouho dobře sloužit
Pětiletá Škoda Superb může ještě dlouho dobře sloužit
Design končící generace Superbu stále nezestárl
+ 24
Boční silueta je vyvážená
Zadní světla vypadají atraktivně
Příď má reprezentativní výraz
Palubní deska má klasické uspořádání
Materiály jsou kvalitní a dobře zpracované
Sedačky zaslouží pochvalu
Platí to i o těch vzadu
Kufr je vyřešený prakticky a je opravdu velký
Sedačky se sklápějí v poměru 60:40
Háky jsou opravdu velké
Kapsy prostorné
a pod podlahu lze umístit rezervu
Masivní jsou také střešní nosiče
Automat má šest stupňů
Klimatizace se ovládá intuitivně
Parkovací kamera by mohla mít ostřejší obraz
Sedmnáctipalcová kola přispívají k pohodlné jízdě
Motor je výkonný, jen trošku hlučnější
Kapota se zdvihá na pneumatických vzpěrách
Užitečný asistenční systém
Také bezklíčkové odemykání je praktická věc
Ve schránce lze uchovat chladné nápoje
Pravým kolečkem je možno upravovat měřítko navigační mapy
Konkurent BMW 3
Konkurent Ford Mondeo
Konkurent VW Passat
Auta s logem značky Škoda jsou stále velmi oblíbené jak na trhu s novými osobními auty, tak rovněž s těmi ojetými. Model Superb, který je stále pokládán za vlajkovou loď mladoboleslavské automobilky, samozřejmě není výjimkou. V naší recenzi jsem se zaměřil například na to, jak jezdí auto s těžkým motorem na špatných silnicích.
Zejména karosářská verze kombi je v případě Superbu tím pravým ořechovým pro nadšené cestovatele. Ti se navíc nemusejí rozpakovat brát s sebou pořádnou výbavu, protože zavazadlový prostor je v tomto autě téměř bezedný.

Na to, jak je vyřešen, i na další detaily testovaného vozu se můžete podívat do komentované fotogalerie.

„Škoda Superb je vůz stavěný na dlouhé cesty. Z koncernových sourozenců i konkurenčních modelů nabízí nejvíce místa pro nohy cestujících vzadu,“ uvádí Filip Kučera z Auto ESA.

Pokud si přijdete do autobazaru pro nějakého Superba, pak najdete s největší pravděpodobností exemplář, který předtím sloužil jako firemní vůz. „Nové Superby si kupují převážně firmy. Soukromá klientela tvoří jen 18 procent,“ vyčísluje Kučera.

Kupující ojetého vozu obvykle získá poměrně solidní výbavu, protože v Česku se tento vůz nejčastěji jako nový prodával ve stupni Style.

Konkrétně v autě, které jsem si vybral na test, byly namontovaná dvouzónová automatická klimatizace, parkovací kamera, systém pro sledování mrtvého úhlu, mlhová světla, kola z lehké slitiny a dokonce také kožené sedačky s vyhříváním. Startuje se tlačítkem a bez nutnosti vyndavat klíček z kapsy se otevírají také zamčené přední dveře.

Na druhou stranu chybělo třeba elektrické zavírání, adaptivní tlumiče, vyhřívání čelního skla či třetí zóny klimatizace pro zadní sedačky. V zásadě to ale rozhodně nejsou věci, bez nichž by s tímto autem nebylo možné žít.

Svého času bylo zcela automatické, že firmy si jako pohonnou jednotku pro tento vůz vybíraly některý z nabízených turbodieselů. V tomto případě se pod kapotou nacházel motor 2.0 TDI s výkonem 140 kW ve spojení s převodovkou DSG a pohonem 4x4. Ve své době byl vrcholem nabídky mezi naftovými pohony. Pohon všech kol se určitě bude hodit těm, kteří třeba v zimě jezdí na hory.

Servis neradno podceňovat
„Majitel by měl počítat s tím, že složitější technika vozu bude vyžadovat servisní úkony navíc. Pravidelně servisovaný Superb to však oplatí spolehlivostí a dlouhou životností. Známe případy provozuschopných Superbů třetí generace, které mají najeto více než půl milionu kilometrů,“ dodává Kučera.

Tento kousek do našeho testu najel od svého vzniku v roce 2017 po silnicích 213 tisíc kilometrů. Momentálně ho v Auto ESA nabízejí za 450 000 Kč.

Při podrobné prohlídce exteriéru ani interiéru jsem nenašel žádné výrazné známky opotřebení. Dokonce také černá kůže na sedačkách nebyla nikde ošoupaná, čalounění dveří i zavazadlového prostoru vypadalo jako prakticky nové. Ani plechové, ani plastové části porvrchových dílů neměly žádné prohlubně či škrábance, to samé platí o plastech uvnitř.

V Superbu se cestujícím výborně sedí. Přední sedačky jsou mohutné a mají i důkladné boční vedení, vzadu pak potěší nejen prodloužený sedák podpírající stehna, ale také přímo královský prostor. Poté, co jsem si přední sedačku nastavil do polohy, ve které řídím, jsem si se svými 186 centimetry sedl do druhé řady. Tam jsem pak měl nad hlavou sedm centimetrů volného prostoru a před koleny nevídaných dvacet centimetrů.

Přitom objem kufru takto prostornou kabinou nikterak neutrpěl. V něm jsou pak po stranách velké kapsy pro uschování povinné výbavy, po stranách jsem našel plastové zarážky, které se dají díky suchému zipu kdekoli uchytit k podlaze. Díky nim se pak zamezí posouvání krabic či tašek po velkém prostoru zavazadelníku. Pod podlahou je navíc ještě místo pro plnohodnotné rezervní kolo.

Na odložení drobností je dost místa v kabině. Kapsy ve dveřích jsou velké, box pod loketní opěrkou mezi předními sedačkami je dokonce klimatizovaný box.

Ovládání naprosto přirozené
Osobně jsem byl rád, že v tomto Superbu bylo ještě klasické ovládání klimatizace i audiosystému pomocí klasických „knoflíků“. Potřebný úkon tak lze udělat rychle a bez nutnosti hledět na displej a trefovat se prstem na nějakou plošku.

Tento vůz již disponoval slušnou nabídkou bezpečnostních elektronických asistenčních systémů. Ovšem vesměs šlo o ty opravdu užitečné, mezi které řadím jak upozornění na vozidlo v mrtvém úhlu, tak čtení dopravních značek s upozorněním na překročení v daném úseku povolené maximální rychlosti. Třeba asistenta pro urdržování v pruhu bylo možné natrvalo vypnout.

Superb je auto náležející do takzvané střední třídy a tomu odpovídají také jeho pohodlné jízdní vlastnosti. Není to tedy vůz, který by si nějak liboval při sportovní jízdě na zatáčkovité silnici. Na to jsou jeho rozměry přece jen moc velké a rovněž těžký diesel v přídi na to má samozřejmě vliv. Podvozek je naladěný spíše měkce, což oceníte, když z dálnice sjedete na nějakou méně významnou silnici se zanedbaným povrchem. Jen je pak třeba zvolnit, aby se nějaká část podvozku po přejetí výraznější nerovnosti nesetkala s asfaltem.

Šestistupňová automatická převodovka při klidném stylu jízdy nijak nezlobila, výhrady jsem neměl ani k řízení či nástupu a účinku brzdové soustavy.

Je až s podivem, s jak nízkou spotřebou může takto velké a těžké auto, navíc s pohonem všech kol a automatickou převodovkou jezdit. Já jsem při testovacích jízdách ve městě zaznamenal na palubním počítači spotřebu v průměru 5,8 litru, na tuzemských dálnicích s limitem 130 kilometrů v hodině si agregát bral z nádrže každých sto kilometrů 5,7 litru a na okreskách v nenáročném terénu dokonce pouze přesně pět litru. V dlouhodobém kombinovaném režimu by se pak spotřeba běžně naloženého vozu měla pohybovat kolem pěti a půl litru nafty na sto kilometrů. K tomu je pak ještě samozřejmě zapotřebí připočítat cenu spotřebovaného Ad Blue.

Konkurenti přicházející v úvahu:
Doporučuje Filip Kučera z Auto ESA

 

VW Passat

Plusy:

nadčasový design

stejná koncernová technika

nižší ceny

Mínusy:

vzhled nižších výbav

vyšší ceny v servisech



Ford Mondeo

Plusy:

jízdní vlastnosti

komfort

spolehlivost

Mínusy:

tvrdé plasty

zastaralý vzhled

 

BMW 3

Plusy:

prémiová kvalita

vynikající jízdní vlastnosti

spolehlivá technika

Mínusy:

méně místa

vyšší ceny 
Tagy