První dopravní značky byly modré. A ty zákazové zavedli až před 80 lety

Jen se šesti dopravními značkami si museli vystačit tuzemští motoristé v polovině třicátých let minulého století. A do té doby nemusely být na silnicích vůbec žádné. Jaký to rozdíl oproti současnému stavu, kdy máme často na pár desítkách metrů pět i více značek.

Ty první značky sice obsahovaly podobné symboly jako ty současné, ale měly úplně jiný vzhled. Šlo o modré trojúhelníky, v nichž byl bílou barvou vyobrazen příslušný symbol signalizující určitý druh nebezpečí. Konkrétně šlo o značky: Zatáčka, Křižovatka, Chráněný přejezd dráhy, Nechráněný přejezd dráhy, Jiné nebezpečí a Stružka. Ta poslední značka se dá vyložit vlastně jako nerovnost na vozovce a byl na ní vyobrazen i podobný symbol jako dnes - dva hrby.

Tento způsob dopravního značení vydržel však jen tři roky. V roce 1938 už byl přijat Zákon o dopravních značkácj pro silniční dopravu, který stanovil povinnost opatřit do konce toho roku silnice dopravními značkami. Na jeho základě se také zavedly další typy dopravních značek. Konkrétně byly značky rozděleny do kategorií:

1) Výstražné značky (11 typů)

2) Značky vyjadřující dopravní zákazy a příkazy (19 druhů). Jejich vzhled se už do značné míry podobal těm dnešním, včetně červeného okraje bílého kruhu. Tento lem však byl širší a symboly uvnitř byly namalovány modrou barvou.

3) Značky vyjadřující dopravní pokyny a všeobecné informační údaje (například šlo o vyznačení parkovišť nebo míst, kde řidiči mají dbát zvláštní opatrnosti). Tuto značku tvořil modrný obdélník s bílým trojúhelníkem uprostřed a umisťovala se například do blízkosti divadel, škol, továren, kostelů nebo i úzkých průjezdů.

V dalších kategoriích byly popsány jak světelné značky - semafory, způsob označování silnic a specifikovány typy zařízení používané například při uzavírkách silnic.

KTERÁ SILNICE JE HLAVNÍ?

V té době se také poprvé objevily značky, které upravovaly přednost. Spadaly do kategorie těch výstražných a byly tedy stále ještě modré. Už se také začaly stanovovat hlavní silnice. Mezi ty například pražské policejní ředitelství počítalo výpadové komunikace a dále ulice, kterými projízdějí tramvaje, autobusy a trolejbusy.

Výhodou pro motoristy bylo, že pravidlu pravé ruky byla nadřazena přednost motorizovaných vozidel před ostatními.

Další změna přišla hned následující rok po zřízení Protektorátu Čechy a Moravy. Od listopadu 1939 se tedy modré výstražné značky změnily v současné červenobílíé a byla zavedena stopka. Teedy značka : Stůj, dej přednost v jízdě. Například se také začaly používat značky, které zakazovaly jízdu automobilů nebo motocyklů o nedělích a svátcích.

Po válce přišly další úpravy a nové typy. Například přibyly označení pro zákazy stání a zastavení, kruhový objezd. Od roku 1967 se například používají dodatkové tabulky, nová legislativa v roce 1971 zavedla například novou značku Boční vítr a také označování dálnic a rychlostních silnic.

Další sada změn nastala v roce 1976. Od těch časů máme na silnicích například značky Nebezpečné stoupání, Zúžená vozovka (z jedné strany), Odlétávající štěrk, Padající kamení, Cyklisté, Letadla, či Tunel.

V zásadě poslední hodně viditelná změna se odehrála v roce 1990. Do té doby se označení směru s názvy obcí značilo žlutým písmem na modrém podkladě, poté už byla písmena pouze bílá. A na dálnicích se začaly používat zelené směrovníky.

Přesto se dílčí změny odehrávají nadále. Například máme speciální značky pro pohyblivý (rozuměj zvedací most), pro "zipování" nebo střídavou jízdu ve zúžených jízdních pruzích na opravovaných úsecích dálnic.

Některé značky jsou také úsměvné, Například výstražný trojúhelník už může upozorňovat nejen na lesní zvěř (symbol jelena) či domácí zvířata (obrázek krávy), ale také třeba na žáby.