Elektromobily: za havarijní pojištění si lidé připlatí

Jestli se o provoz vozidla stará benzinový, dieselový agregát či elektrický motor, na cenu povinného ručení nemá až takový vliv. Kolik motorista platí za povinné ručení, závisí totiž na vícero kritériích. Aby byla cena co nejnižší, je třeba hlavně jezdit slušně a nebourat. Dva stejně staří sousedé z jednoho domu se stejným autem tak mohou platit velmi odlišné ceny. A naopak mohou na povinném ručení platit úplně stejně, přestože jeden z nich jezdí elektromobilem a ten druhý stejným autem, který je ale osazený spalovacím motorem.

„Cena povinného ručení je velmi individuální. Kolik který motorista zaplatí, závisí na jeho bydlišti, věku, stáří vozidla a hlavně na tom, jak v minulosti boural. Kdo jezdí slušně, platí výrazně méně, než ti, co častěji bourají,“ uvedla Renata Čapková, mluvčí České podnikatelské pojišťovny.

Pokud jde speciálně o elektroobily, nahlíží se na ně jako na běžná vozidla. Jedinou základní odlišností u nich je, že při stanovování ceny povinného ručení odpadá parametr objemu motoru, který sledují pojišťovny u klasických aut se spalovacími agregáty. Jelikož povinné ručení kryje jen škody, které motorista způsobí na silnici jinému účastníkovi, je pak jedno, jestli řidič bourá autem na benzín či elektřinu. Z pojištění se hradí vždy jen škody na vozidle a zdraví u poškozeného.

Na druhou stranu se ale pojišťovny snaží v rámci segmentování sazeb povinného ručení (stanovování ceny podle celé řady kritérií) určit cenu pro motoristy co nejvíce spravedlivě. A tak se do cenotvorby tohoto pojištění i ona elektromobilita může začít pozvolna dostávat. Kupříkladu podle některých instruktorů řidiči elektrických vozidel jezdí opatrněji, úsporněji – kvůli obavám z omezeného dojezdu na jedno nabití. A to už je argument, který může promlouvat do ceny povinného ručení.

Problém ale je, že elektrických aut je na silnicích stále velmi málo. Z celkového počtu 9,3 milionů aut v databázi České kanceláře pojistitelů (ČKP) tvoří elektromobily jen pouhou necelou čtvrtinu procenta. A to znamená, že elektrické auto není ani každé 400sté vozidlo na silnici. A to není množství, které by pojišťovnám umožňovalo elektromobilitu více zahrnout do kalkulace ceny povinného ručení. „Pro stanovování ceny pojištění vozidla je potřeba mít dostatek pojistně technických dat, ale tomu v případě elektromobilů zatím tak není. Na silnicích je jich dosud málo,“ přiznává Renata Čapková, mluvčí ČPP, která je třetím největším poskytovatelem povinného ručení na trhu. Proto i tarifikace pojištění u těchto automobilů je teprve na začátku.

Povinné ručení ale není jediné pojištění, které je spojeno s automobily. Kdo se dnes rozhodne pro elektromobil, musí počítat s tím, že bude muset sáhnout hlouběji do peněženky. Proto majitelé těchto vozidel si zcela důvodně pořizují také havarijní pojištění, které je již dobrovolné. To pamatuje na škody vlastní vinou, krádeže vozidla, řádění vandalů a další. A právě u elektromobilů je pak havarijní pojištění docela nákladnou položkou.

Cena havarijního pojištění se totiž vždy odvíjí od ceny auta. Vyšší cena vozidla přirozeně znamená i vyšší havarijní pojistné. V neprospěch elektromobilů pak hovoří i vyšší škody při dopravních nehodách. Kupříkladu následná výměna poškozených baterií je velice nákladná záležitost. Elektromobily jsou navíc doslova napěchovány technologiemi, a to znamená při nehodách další výrazný nárůst větších škod. Nezřídka bývají elektromobily po srážce zcela na odpis. Výsledkem pak je, že cena havarijního pojištění u elektromobilu a srovnatelného auta se spalovacím motorem může být klidně i o 40 procent vyšší.

Na druhou stranu výrobci elektrických vozidel zase zákazníky lákají na to, že tyto auta nebudou tolik náročná na servis. Nebude potřeba měnit olej a další provozní kapaliny. Elektrický motor je v zásadě bezúdržbový, stejně jako baterie. To je na jednu stranu pravda, na druhou stranu s masivnějším rozšířením těchto aut by autoservisy přišly o velké množství zakázek. A nezbylo by jim nic jiného, než výrazným způsobem podražit. A to by se pak zase významně promítlo do plechových škod a tím pádem i do cenotvorby u povinného ručení.

Jsou to právě plechové škody a jejich masivní nárůst, který nutí pojišťovny jít s cenou povinného ručení v posledních letech nahoru. Dokládají to statistiky pojišťoven. „Vlivem ekonomické situace, růstem odškodnění i nákladů na opravu vozidel se průměrná výše škody na zdraví i na majetku dlouhodobě navyšuje. Za posledních 12 let se v obou segmentech prakticky zdvojnásobila. Konkrétně u škod na zdraví průměr narostl ze zhruba 200 tisíc na více než 400 tisíc korun. Plechové škody se za tuto dobu zase vyhouply z průměrných 25 tisíc korun na více než 55 tisíc korun,“ uvedl Petr Jedlička, pojistný matematik České asociace pojišťoven. Hlavním důvodem růstu průměrných plechových škod jsou podle něj rostoucí ceny náhradních dílů vozidel a k tomu i navyšující se cena práce v autoservisech. Vliv podle Jedličky mají také sofistikovanější (a tím nákladnější) opravy vozidel. A právě zde bude mít rostoucí podíl elektromobilů největší dopad. (rš)