Elektromobily zklamaly, táhnou hybridy

PSA-Mitsubishi

S velkou vervou se před třemi lety pustila skupina PSA společně s Mitsubishi do vývoje a následně i do prodeje nových elektrických vozidel Peugeot iOn/Citroën C-Zero/ Mitsubishi i-Miev. Po dvou letech se výroba těchto vozidel v srpnu loňského roku pro nezájem přerušila, a to na neurčito. Prodej se odhaduje (oficiální čísla automobilky raději nezveřejnily) na 28 000 kusů, což je cifra, která ani zdaleka nedokáže pokrýt náklady na vývoj a na pompézní uvedení na trhy. Své si musí asi automobilky vyslechnout i od distributorů energií, kteří se většinou stali hybnou silou, investory a provozovateli dobíjecích stanic.

Elektřina netáhne Američany

Na světě najdeme desítky podobných příkladů. Vydejme se na krátkou exkurzi do USA, velkého propagátora ekologických a především elektrických vozidel. Začněme modelem Nissan Leaf, který byl primárně určen pro americký a japonský trh. Tento elektromobil se snažil profilovat jako první plnohodnotný rodinný elektrický vůz. Po velmi vlažném začátku prodejů se zdálo, že leaf čeká zářivá budoucnost. Vyhrál tituly jako Auto roku (jak americký, tak i evropský), s autem se svezl a pochvalně o něm mručel i známý rakouský svalovec a kalifornský guvernér Arnold Swarzenegger a auto se stalo dokonce i velkým esem v boji o prezidentský úřad. Jenže radostné úsměvy nevydržely dlouho. V USA se skutečně ukázala ohromná špička poptávky, která převyšovala nabídku. Ale jen chvíli. Pak zase strmě spadla a Nissan přistoupil k masivní reklamní kampani. Nezapůsobila. V Evropě prodaných 10 000 kusů bylo sice pěkné terno, ale po tom, co moderátoři britského motoristického pořadu Top Gear zůstali stát na křižovatce zcela bez proudu a v celém dílu věnovaném právě Nissanu Leaf si z něj hlavě utahovali, výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Nissan zlevnil: nejvíce v USA, ale to bylo dáno nabídkou vozu jako domácí provenience (nastartovala výroba v Tenessee) a v nabídce vozu i bez akumulátorů. Ve Velké Británii tak vůz zlevnil v přepočtu o 75.000 Kč. A to není málo, ale stále to nestačí. I tak je auto poměrně drahé a jeho základní cena je v přepočtu nad 700tisícovou hranicí.

Pojďme o kousek dál – do Kalifornie za firmou Fisker. Ta už téměř patnáct let vyvíjela vlastní elektropohon, který by dodal luxusním vozům dynamiku jako se spalovacím osmiválcem. Jejich vývoj vyvrcholil modelem Karma, který byl dlouhatánský, superluxusní, supervýkonný a také superdrahý. Malý zájem o vozidla dovedl značku nejdřív k platební neschopnosti vůči subdodavatelům (osm měsíců se potýkala s malou nebo žádnou dodávkou akumulátorů) a nakonec i k bankrotu, který byl vyhlášen předminulý týden. Nejhorší na tom je, že firma, která na aktivech nemá ani dolar, by měla vrátit státu podporu 193 milionů dolarů, které dostala v rámci podpory autoprůmyslu v balíčku 529 milionů dolarů. Zbytek byl naštěstí vládou zablokován po průtazích a nesplnění slibů s uvedením nového modelu.

Jedinou tedy skutečně funkční značkou na celém světě je další americký produkt – Tesla Motors. A i ta už byla na pokraji klinické smrti. Původní nabídka dvoumístného sporťáku brzy vyčerpala všechny případné kupce a peníze došly. Firma tak dostala také vládní balíček na podporu autoprůmyslu. Ten vyčerpala beze zbytku a představila sedan S. Stačil krátký článek v NYT a opět tu byl málem krach. Ale uvedení značky na americkou burzu, dobré její zaměření a ustání počátečního šoku znamenalo, že Tesla jako jediná z automobilek tuto půjčku od státu splatila i s úroky, a to pět let před koncem doby splatnosti. 100 000 vyrobených a prodaných kusů nás nutí zatleskat. Konkurencí by se ale Tesle mohlo stát BMW se svým novým elektromobilem i3 určeným pro městské obyvatele. Elektromobil, popisovaný jako vůz pro "megacity", představila BMW minulý týden současně na Manhattanu, v Londýně a v Pekingu. Auto dosahuje rychlosti do 160 km v hodině a na trhu bude zřejmě od začátku příštího roku. Globální šéf marketingu BMW Steven Althaus sice odmítl, že by BMW chtělo konkurovat Tesle v oblasti elektromobilů, dodal však, že se vůbec nebojí toho, že by se nový i3 na americkém trhu prodával pomalu. A trh elektromobilů v USA je doménou právě Tesla Motors.

Elektřina netáhne Japonce, Evropany, Korejce…

Už v roce 2008 se udála v automobilovém světě velká věc. Automobilky Renault a Nissan se dohodly, že se stanou vůdčími osobnostmi ve světě elektromobilů. O rok později byl představen výše zmíněný model leaf. O další rok se Carlos Ghosn, šéf tohoto koncernu, obrátil na média s předsevzetím, že každý rok vyrobí 500 000 vozidel. V roce 2013 se objevila malá tisková zpráva o prodejích automobilů Renault-Nissan na celém světě za rok 2012. Zde bylo jen tak mimo řeč zmíněno, že nového majitele našlo 43 829 elektromobilů. Jak vidíte, plány a realita se dost míjejí. A to se promítá do strategie dvojznačky – nikdo zatím nezpochybnil strategii elektromobility, ale už se objevily i hybridní modely a zvýšily se investice do vývoje ekonomičtějších spalovacích motorů.

Smykem na ruční brzdu

Automobilky ukončily smělé plány na prodej elektromobilů. Buď se je snaží prosadit ve výhledu delším, než byl původní plán, nebo od něj zcela ustoupily. Ve finančních problémech se topící Opel zrušil bez náhrady připravovanou elektrickou verzi modelu Adam, Audi pro „měnící se poptávku trhu“ zrušilo výrobu elektrického sporťáku R8 a znáček e-tron ponesou hybridy. A tak můžeme pokračovat napříč celou výrobní škálou automobilek po celém světě. Pikantní na tom je historie značky Lada, která i přes prakticky nulovou finanční základnu, minimální prodeje a praktický krach na burze stále plánuje výrobu elektromobilu na bázi modelu Kalina.

Co tedy automobilky vlastně plánují? Jde prakticky o změnu směru, a to ne plynulou, ale spíš pěkně ostrý smyk na ruční brzdu. Tiché ukončení vývoje neperspektivních pohonů následuje halasné otevírání nových center vývoje a výzkumu spalovacích motorů. Ve spolupráci se světovými leadery této branže (například Ricardo) vyvíjí účinnější motory, které jsou na výrobu o značný kus levnější než elektromobily. Postupně se začaly objevovat motory, které alespoň relativně (o absolutních hodnotách bychom se mohli přít donekonečna) splňují přísnější emisní limity. Přeplňování turbodmychadly se stalo zaklínadlem, i když ne vždy dobře a v pravý čas užívaným. A značky to ví a pracují dále na zlepšování svých agregátů. Dobrý příklad dala světu Mazda, která proti tradičním směrům konstrukce spalovacích motorů (zvyšování kompresí, přeplňování…) nabídla velmi ekologický motor Skyactive, který je atmosférický a přitom splňuje všechny velmi přísné emisní limity. Zajímavý koncept představil Peugeot, který ukázal, že akumulace energie nemusí být jen v elektřině, ale tento systém může být i pneumatický. Sousloví jízda na vzduch tak dostalo nový význam. "Peugeot bojuje proti emisím hned na několika frontách. Nyní značka pracuje na vývoji technologie HYbrid Air, kde benzínovému motoru pomáhá nebo ho zcela nahrazuje stlačený vzduch. HYbrid Air se bude používat od roku 2016 u malých a středních osobních vozů a LCV. Automobil s tímto pohonem by si měl vystačit jen s 2 l benzínu na 100 km. Nízké provozní náklady této technologie umožní, že bude dostupná pro nejširší veřejnost na celém světě, aniž by její rozšiřování bylo závislé na legislativní podpoře či dotacích," informuje generální ředitel Peugeot ČR pan Joël Gorin.

Největší spolupráce současnosti: vývoj akumulátorů

Před nedávnem se objevila zpráva, že velikáni světového průmyslu dají hlavy dohromady a budou se snažit vyvinout novou Li-Ion baterii, která bude mít hustotu energie 250 Wh/kg, což je tedy zhruba dvakrát více, než mají nynější verze. Jen vytvoření a spojení týmů stálo už 43 milionů dolarů. A kdo se tohoto megalomanského projektu účastní? Nikdo jiný než lídr motorářského vývoje Robert Bosch GmbH, chemičtí giganti BASF a Wacker Chemie AG, grafitový král SGL a německé automobilové koncerny Daimler a BMW. Všimněte si, že i když jde o nadnárodní koncerny, všechny pocházejí a mají hlavní sídlo v Německu. To je jasná reakce na prohlášení německé vlády, že do roku 2020 bude mít Německo na silnicích milion elektromobilů. Firmy v zemích, kde tak velké oči nemají, nic takového neplánují.

"Kia přispívá k ekologické mobilitě zaváděním nejmodernějších zelených technologií pod hlavičkou EcoDynamics. Plní s předstihem globální emisní předpisy a průběžně snižuje průměrnou spotřebu paliva celé své modelové řady. Do této sféry spadá také vývoj hybridních pohonů pro modely Kia Forte v Koreji a Kia Optima na globálních trzích, dále vývoj hybridních vozů s možností vnějšího dobíjení, elektromobilů a dokonce také vozidel s palivovými články na vodík," uvedla PR manažerka Kia Motors Czech Kateřina Vokounová.

Toyota Motor Corporation, Nissan Motor Co, Ltd, Honda Motor Co, Ltd, a Mitsubishi Motors Corporation se dohodly na společném vybudování infrastruktury pro plug-in hybridy a elektromobily v Japonsku. Tento krok je nezbytný k tomu, aby auta poháněná elektřinou mohla více rozšířit. S využitím dotací od místní vlády ve výši 100 miliard jenů (cca 20 mld. českých korun) a vlastního kapitálu budou spolupracovat na vývoji a instalaci nabíjecích stanic. V současné době je v Japonsku v provozu asi 1 700 rychlonabíječek a něco přes 3 000 normálních dobíjecích stanic, tento počet ale zdaleka nedostačuje. Spolupráce má zahrnovat tyto oblasti:

1. Podporu instalace nabíječek v Japonsku
Probíhají studie s cílem zvýšit počet běžných nabíječek na 8 000 a rychlonabíječek nejméně na 4 000. Normální nabíječky mohou být nainstalovány v komerčních zařízeních (např. velká nákupní centra, obchodní řetězce a restaurace). Rychlonabíječky mají být instalovány např. na dálničních parkovištích a čerpacích stanicích.

2. Dočasně nést část nákladů na údržbu dobíjecích stanic.

3. Vybudovat nabíjecí síť infrastruktury, která umožňuje zákazníkům používat hybridní vozy a elektromobily pohodlněji.

4. Pracovat s vládními agenturami a místními vládami. Elektromobily jsou hybnou silou iniciativ pro alternativní paliva. Vláda si klade za cíl rozšířit využívání nové generace automobilů, které jsou úplně nebo alespoň z části poháněny elektřinou a dosáhnout toho, aby v roce 2020 tvořily 15 až 20% podíl nově prodaných automobilů.

Kam to půjde dál?

Svět automobilů stojí na rozcestí. Velká hmotnost akumulátorů, jejich dlouhá doba nabíjení, vysoká cena a malý dojezd udělal z elektromobilů neprodejné hračky. Jenže akumulátory se dají využít jinak. Jako doplněk ke spalovacímu motoru. To ukazuje veleúspěšný model Toyota Prius, který stále trhá rekordy v prodejnosti, sbírání zákaznických, odborných i technologických cen. Toyota sama se tak zaměří pouze na hybridy a elektromobily, které měly představovat další část jejich portfolia, odsunula do kapitoly „historie“. Model eQ se tak na silnice nedostane.

"Nejenom předběžné výsledky našeho testování naznačují, že větší nasazení elektromobilů je stále limitované především dvěma faktory: vyšší pořizovací cenou a zatím stále nedostatečnou kapacitou baterií. Na druhou stranu v určitých jízdních režimech, například v případě městské rozvážkové služby, dokázaly prokázat svou ekonomickou i ekologickou opodstatněnost. Budoucnost však aktuálně vidíme spíše v uplatnění tzv. plug-in hybridů, na jejichž vývoji v rámci koncernu Volkswagen participujeme. Kromě alternativních pohonů i nadále pracujeme na neustálém zlepšování parametrů klasických spalovacích motorů. Zajímavých parametrů CO2 a spotřeby paliva jsme dokázali dosáhnout i u klasických vozů vybavených hospodárnými technologiemi GreenLine a Greentec, které dnes nabízíme napříč celým portfoliem našich vozů," informuje Vítězslav Pelc ze Škoda Auto.

Na hybridy, které spojují elektromotor a spalovací motor tak budeme na silnicích stále více narážet. Toyota spolupracuje s BMW na vývoji akumulátorů, Toyota s Fordem na vývoji hybridů, hybridy se stěhují pod kapoty modelů Mercedes-Benz, Audi, Ford, Hyundai, Nissan… Prakticky všichni velcí hráči vsadili na hybridy, ať je to v jakékoli verzi. Základem je samozřejmě systém Stop-Start, který na křižovatkách vypíná motor a po sešlápnutí plynového pedálu jej samočinně natočí, ale už se připravují do sériové výroby i full hybridy, tedy auta, která mohou jet na elektrický pohon i několik desítek kilometrů.

Mercedes-Benz je připraven na všechny druhy pohonu, a to i na vodík. Standardně máme v nabídce elektromobily (smart fortwo electric drive, SLS AMG E-CELL, vito E-CELL), hybridy v kombinaci s benzínem i naftou (třída E, třída S, fuso, atego), CNG (třída B, třída E, sprinter - ten i na LPG, Econic, Citaro) a jezdí už i vozy poháněné vodíkem, kde se však čeká na potřebnou infrastrukturu.

Zatracený a znovunalezený vodík

Aby značky splnily emisní normy požadované od Evropské unie na CO2 v dalších emisních předpisech, budou muset přistoupit k velmi tvrdému ořezání kompletní nabídky motorizací, nebo dostat takzvané super výjimky, kdy nabídnou na trhu auta, která neprodukují žádné emise a Evropská unie jim za to odpustí výrobu neekologických aut. Jak toho ale docílit? Rýsuje se tak návrat vodíku a palivových článků. V principu jde o chemickou přeměnu vodíku na elektrický proud, který následně pohání elektromotory. Výsledkem je jediná emise – voda odkapávající od výfuku.
Vodíkový pohon tak společně vyvíjejí Daimler-Ford-Nissan, stejně tak i Toyota-BMW. Honda, která je se svým už dávno provozovaným (byť ne úspěšně) modelem FCX o několik kroků dál, se dosud držela stranou a do party nikoho nepřijímala. Ale když se objevilo General Motors, gigant a jednička v patentech na vodíkový pohon, tak šly všechny předsudky pryč. Začátkem července tohoto roku se tedy dala jednička a dvojka ve vodíkovém byznysu dohromady, technologii mají zmáknutou a počkají si, až ostatní budou dělat nesmělé první krůčky, pak začnou, stejně jako u elektromobilů, vytvářet síť čerpacích stanic, a pak vyjedou do světa se svými trumfy. Honda chce v roce 2015 v Japonsku a ve Spojených státech představit nástupce modelu FCX Clarity, později bude následovat i představení v Evropě. GM oznámí své plány na výrobu vozidel poháněných palivovými články později.
Přesto je tohle hudba daleké budoucnosti. Jestli jsou elektromobily nedostatečně vyvinuté na masové rozšíření, pak vodíkové vozy jsou ještě o celá desetiletí zpátky.

Zachrání nás plyn?

Automobilky tak začínají stále více uplatňovat i své již dávno pochopené a vytvořené principy změny paliva. Přestavby vozidel na zemní plyn (CNG) nebo propan-butan (LPG) by tak mohly na čas nějaké bonusové body přinést. Ale není to samospasitelné. Zájem o tato paliva stojí a padá s jeho cenou. Zemní plyn bude v budoucnu pravděpodobně zdražovat a výroba LPG nemůže dostačovat představám automobilek na masové zařazení do výrobního programu. Omezení automobilů ohromnými dodatečnými nádržemi je pak další nevýhodou, kterou je třeba řešit, stejně jako nemožnost parkování takových vozidel v krytých garážích. "Škoda v současné době nabízí vozy citigo s pohonem na CNG a v nadcházejících měsících připravuje rozšíření nabídky tohoto perspektivního pohonu i pro vozy modelové řady octavia. Kromě toho stále probíhá testování flotily elektromobilů (Octavia Green E Line) v reálném provozu, jde o vozy postavené na bázi modelu octavia," dodává Pelc.
Dejme tedy všechny body výše uvedené dohromady. Vyjde nám jednoznačná zpráva pro lidstvo – v budoucnu se připravte na masivní nástup hybridů a snad se konečně také dočkáme vylepšování spalovacích motorů, a to do směrů, jaké jsme dosud nečekali. Příkladem budiž kombinované systémy dvoutakt-čtyřtakt (Ricardo) nebo Diesel-Ottomotor (Daimler).