Už v příštích několika letech bude řízení auta jednodušší a bezpečnější. Část řidičovy pozornosti převezmou elektronické systémy.
"Je možné udělat fotku toho tříválce?" ptá se muž v oranžové vestě své vysílačky. "Ne, to bohužel nejde," zní odpověď. Muž jen omluvně pokrčí rameny a zavírá před fotografem kapotu Fordu Fiesta, pod kterou se ukrývá malý benzínový motor s přímým vstřikováním a výkonem 130 koní, který nikdo nemá vidět.
Kdyby nebylo největšího dodavatele automobilových technologií, bylo by městečko Boxberg na západě Německa zapomenutým místem. Jenže je tu Bosch se svým testovacím centrem a klopenou asfaltovou dráhou, kde se dají projíždět zatáčky rychlostí 160 km/h. Občas sem vynálezce ESP a vstřikování Common-rail pozve novináře, aby jim předvedl, co nového zase vymyslel.
Parkování pro nešikovné
Nenápadný mercedes vypadá na pohled jako každý jiný. Ani uvnitř si řidič nevšimne ničeho zvláštního, dokud ovšem nechce zaparkovat. Pak stačí jen zmáčknout tlačítko, a neviditelný pomocník začne pracovat za něj. Nejprve radary změří, zda je mezera, ve které chce auto zastavit, dostatečně dlouhá. Pokud ano, začne vůz udílet pokyny. "Zařaďte zpátečku," zní hlas z reproduktoru. Auto začne couvat a volant se sám otáčí do potřebné polohy. Řidič nemusí dělat nic jiného než volit mezi jízdou vpřed a vzad. Vůz za něj brzdí i řídí a za několik málo vteřin stojí vzorně zaparkován v mezeře, do které by se méně zkušený řidič možná ani neodvážil. "Vývoj tohoto systému je prakticky u konce," říká technický specialista, dohlížející na manévry ze sedadla spolujezdce. Kdo si takové zařízení pro svoje vozy u Bosche objednal, není těžké domýšlet. Obvykle je zabudované právě ve voze značky, která vývoj platí. Bosch předpokládá, že sériová výroba parkovacího asistenčního systému začne už v roce 2007.
Velká nuda v kolonách
Když se nedávno objevil pod kapotou sériového vozu systém Adaptive Cruise Control (ACC), byla z toho malá senzace. Tento "inteligentní" tempomat dokázal nejen udržet předem navolenou rychlost, ale navíc ji samostatně přizpůsobil rychlosti vpředu jedoucího vozidla. Teď v Boxbergu testují novou generaci s názvem ACC Plus, která najde uplatnění také v městských kolonách. Pokud řidič navolí režim "Stop-and-Go", auto samo zabrzdí až do úplného zastavení. Pokud se vůz vpředu opět rozjede, je na to řidič vizuálně i akusticky upozorněn. Sám pak rozhodne, jestli se má jeho vůz znovu rozjet nebo ne. Pokud chce v jízdě pokračovat, stačí jen stisknout tlačítko ACC na volantu. "Řidič také může do systému kdykoliv zasáhnout a auto zrychlit nebo zpomalit sám," upozorňuje vedoucí úseku Automobilová elektronika firmy Bosch Rainer Kallenbach. "ACC má řidiči pomáhat, a ne mu přikazovat."
K praktické zkoušce systému ACC Plus je zapotřebí hned dvou aut. Jedno má zabudován systém, druhé, jedoucí vpředu, vytváří "umělou kolonu". Řidič sedící ve voze s ACC Plus se začne po několika minutách zcela nevyhnutelně nudit. Jen mačká knoflík, když auto pípne, a občas zkontroluje polohu volantu. "Uvědomte si ale, jak nepříjemné je neustálé brzdění a přidávání plynu, když třeba stojíte někde ve svahu," upozorňuje na výhody systému přítomný technik.
Teoreticky by mohl řidič takového vozu v kolonách stihnout spoustu věcí, prakticky ale nemůže dělat nic víc než dávat pozor na cestu. V Německu je například trestné už pouhé držení mobilu v ruce, pokud má auto spuštěný motor. A systém ACC Plus se má už v příštím roce objevit právě v německém autě, nové třídě Mercedesu S.
Kontrolor dopravních značek
Zatímco některá zařízení vycházejí vstříc vrozené lidské lenosti, jiná kontrolují pozornost řidiče a jeho disciplínu. V počáteční fázi vývoje je systém, který dokáže identifikovat dopravní značení. Zkušební auto, které se prohánělo po dráze plné značek měnících maximálně povolenou rychlost, je pomocí videosenzorů dokázalo "přečíst", zobrazit na palubní desce vozu a k tomu ještě automaticky vůz zpomalit. "Tohle je teprve začátek," tvrdí Rainer Kallenbach. "V budoucnu by mělo tohle zařízení umět identifikovat veškeré příkazové dopravní značky i semafory.
Pokud řidič sám svůj vůz nezastaví třeba na stopce nebo červený signál, udělá to za něj."
Videosenzory, se kterými tento systém pracuje, najdou uplatnění i u jiných bezpečnostních funkcí vozu. Kromě již běžně používaného varování řidiče při přejetí dělicí čáry nebo krajnice, videosenzory umějí na dálku rozpoznat i překážku na silnici.
Bezhlučné ABS a citlivější ESP
"Slyšíte něco? Kdyby ano, musel bych dát výpověď," žertuje technik. Ve zkušebním BMW je zabudována nejnovější generace protiblokovacího systému brzd ABS, která při brzdění na kluzké silnici nevydává obvyklý chraplavý zvuk. Na to, že systém ABS právě zasahuje, bude napříště upozorňovat řidiče jen známé "brnění" pedálu.
Bezhlučné ABS je součástí budoucího systému elektronického řízení podvozku ESP Premium, které má korigovat řidičovy chyby tak, že si to při jízdě vůbec neuvědomí. "Vždycky záleží na tom, jak si automobilka přeje funkci ESP vyladit," říká Rainer Kallenbach. "Některé značky dávají přednost citelnému zásahu až v případě, že hrozí nehoda, jiné si přejí neustálou, ale sotva znatelnou korekci." ESP Premium by mělo kritické jízdní situace rozpoznávat mnohem dříve než současné systémy a včasným jemným zásahem usměrňovat stabilitu auta. Také ESP Premium stojí před koncem testovacích zkoušek a čeká na uplatnění v sériové výrobě.
Citroen bez pedálů
Ještě odvážnější pokus s využitím elektroniky v automobilu představil začátkem léta Citroen. Jeho koncept C5 s automatickou převodovkou a systémem "By Wire" nemá klasické pedály, funkce brzdy a plynu převzala tlačítka na volantu. A také samotný volant není kulatý, ale má tvar joysticku.
Právě inovativní Citroen By Wire je však dobrým příkladem toho, že ani užitečná a praktická řešení nakonec nemusí najít dostatečnou odezvu u veřejnosti a upadnou v zapomnění.
O tom, že je joystick při řízení auta výhodnější než volant, vědí automobilky už celá desetiletí. Naposledy se o jeho prosazení ve výrobě mluvilo v souvislosti s modelem Maybach a Volkswagenem Phaeton. Obě automobilky však od jeho nasazení nakonec upustily. "Volant je emotivní záležitost. Lidé nejsou na změnu naladěni," tvrdí Eckhard Cordes z firmy DaimlerChrysler.
Také elektronické systémy v automobilech se nakonec mohou obrátit proti svému původnímu úmyslu. "Pokud řidič naráz dostává informaci o venkovní teplotě, o tom, že mu dochází kapalina v ostřikovači, k tomu na něj mluví satelitní navigace a do toho mu zazvoní telefon, nedá se říci, že by to podpořilo jeho pozornost při řízení," říká technický specialista Frank Althof z BMW. Podle něj stále sílí tlak zákazníků, kteří touží po jednoduchých autech, které znaly z doby svého mládí. "Doba horlivého zavádění elektronických novinek je pryč. Teď se pokaždé pečlivě rozmýšlíme, jestli je po nás někdo vůbec chce," uzavírá Frank Althof.