Prázdniny s Broučkem: legendární Ford Transit si zahrál v nové rodinné komedii

• Nejprodávanějším a nejznámějším na světě
  
• VIDEO: Trailer komedie Prázdniny s Broučkem
• Pravý Transit se vyrábí od roku 1965
  
• Zmínka od metropolitní policie
  
• Třetí generace se dovážela do Česka
  
• Další zajímavé modely

Kdo by někdy nechtěl vyrazit na rodinnou dovolenou krásným červeným karavanem po dědovi? Bára Poláková, coby dobrodružná máma dvou dětí a nadšená food blogerka, řekne této výzvě ano. Její manžel, kterého si zahrál Lukáš Příkazký, dobrodružné nadšení ani trochu nesdílí. Ale když máme vedle sebe někoho, koho máme rádi, je úplně jedno, kde zrovna jsme.

Celá rodina proto nakonec vyrazí na letní dovolenou k moři obytňákem. A přesto, že se zdá být vysněný Jadran doslova na dosah, cesta se může pořádně protáhnout. Tolik se píše o filmu na portálu Česko-Slovenská filmová databáze.

Tradičně se na debut režiséra Jiřího Matouška snesla vlna kritiky. Ano, některé scény se zdají být předem jasné, některé možná i nesmyslné, nicméně laik by konstatoval, že se jedná o opravdu oddechovou a nenáročnou letní komedii. Kromě představitelů hlavních hereckých rolí si asi tu nejdůležitější „střihnul“ vůz Ford Transit s nástavbou kemping.

Ford Transit je hlavně dodávkový automobil, který vyrábí evropská pobočka automobilky Ford, a to už od roku 1965 až dodnes. Je jednou z nejprodávanějších a nejznámějších dodávek na světě.

V roce 2006 se stal nejprodávanějším dováženým automobilem v České republice. Celkem už bylo vyrobeno přes 5 000 000 těchto aut. Tento vůz byl vyráběn v šesti modernizovaných verzích, sedmá se vyrábí v současnosti. Budeme-li počítat i vůz vyráběný v Německu, je potom počet generací 8.



Předchůdcem vozu s názvem Ford Transit byl Ford FK 1000/Ford Taunus Transit, který se vyráběl od roku 1953 do roku 1965 i když název Taunus Transit měl až od roku 1961. Na rozdíl od ostatních Transitů byl vyráběn v Kolíně nad Rýnem v Německu. Pojmenování Mk1 (první generace) se většinou začala používat až pro novější britské vozy.



Výroba prvního pravého Transitu byla zahájena roku 1965, nahradil dodávkový automobil Ford 400E Thames. Jak uvádí web Transit center první generace Fordu Transit byla výsledkem spolupráce mezi pobočkou Ford ve Velké Británii a divizí Ford v Německu. Tato spolupráce vyústila v uvedení mimořádně všestranného užitkového vozidla.



Továrna původně byla v jihoanglickém Langley, kde se za II. světové války vyráběly letadla. Kvůli vysoké poptávce se výroba přesunula do Southamptonu, který se nachází rovněž v jižní Anglii a také do turecké provincie Kocaeli, v obou těchto místech se Transity vyrábějí dodnes.

Ford Transit byl vyráběn v mnoha provedeních. Klasické dodávky pick-upy, valníky, MPV a další. Mezi modely samozřejmě nechyběly karavany.

Motory měly objem 1,7 nebo 2 litry a výkon 32 kW. Dále byl k dispozici vznětový motor, vozy jím vybavené se dají poznat kvůli protažené kapotě, motor byl příliš dlouhý na to aby se vešel do klasické, kterou měla benzinová auta.

Zajímavostí je, že Ford modelu Transit v roce 1965 poprvé použil řešení s motorem před řidičem u dodávkového automobilu. Většina konkurence potom k němu přešla v osmdesátých až devadesátých letech. Další novinkou, kterou Ford u Transitu představil, bylo použití alternátoru, zatímco jeho hlavní konkurenti z britského trhu stále nabízeli pouze dynamo. Produkce tohoto vozu byla ukončena roku 1978, kdy ho nahradila nová generace.

V roce 1972 metropolitní policie dokonce zmínila výkon Fordu Transit Mk1. „Fordy Transit se používají v 95 procentech bankovních nájezdů. S výkonem automobilu a prostorem pro 1,75 tuny kořisti se tak Transit prokazuje jako perfektní únikové vozidlo ... ,“ cituje zprávu web Transit Center, s tím, že policie ho také označila jako „nejžádanější britskou dodávku“.

První modernizace Transitu proběhla v březnu 1978. Nové modely měly jiný tvar přední části, jiný interiér a více možných motorů – „Pinto“ z modelu Cortina a později i „Kent“, který také pocházel z Cortiny. Ke konci výroby proběhl menší facelift, kdy například mřížka chladiče dostala černé pogumování. Výroba byla ukončena v roce 1986.

Od ledna 1986 měly Transity zcela novou karoserii a nezávislé zavěšení předních kol u podvozků s jednoduchou montáží kol. U verzí s dvojitou montáží kol na zadní nápravě se ještě stále používala tuhá přední náprava. Většina motorů zůstala zachována z předchozí verze.

Třetí generace Fordu Transit byla také první, která se začala dovážet do Česka. V srpnu 1991 byl proveden malý facelift, kdy u všech verzí se používalo jen nezávislé zavěšení předních kol, zaoblily se přední světlomety a inovovala se palubní deska včetně přístrojového štítu. Omezila se i nabídka benzínových motorů. Pro splnění přísnějších emisních norem zůstaly jen inovované, vybavené katalyzátorem. Nabídka vznětových motorů byla, opět, vhledem ke zpřísněným emisním normám, lehce inovována.

Další modernizace proběhla v roce 1995. Jako mimořádná výbava nového Transitu čtvrté generace byla klimatizace, centrální zamykání, elektrické ovládání oken a zrcátek a airbagy. Byl nazýván „smiley“ podle masky ve tvaru úsměvu. Následovaly další generace, a to čtvrtá a pátá. Každá přinesla nějaké nové úpravy.



Šestá generace se vyráběla od července 2000. Měla opět nový vzhled přední části vozu. Transit byl nabízen s pohonem předních nebo zadních kol, měl dokoupitelné automatickou převodovku. Ford Transit šesté generace vyhrál mezinárodní soutěž Dodávkový automobil roku 2001 „Van roku 2001“. Dne 18. července 2005 byl vyroben pětimiliontý Ford Transit.

V srpnu 2006 byl Transit posedmé faceliftován. Opět byla změněna přední část vozu, interiér a motory. V roce 2007 podruhé vyhrál mezinárodní soutěž dodávka roku.

Tato generace, jak se lze dočíst na webu Ford.cz, navázala na úspěch předchozích generací díky nabídce 60 základních struktur a stylů karoserie vycházejících ze tří variant rozvoru a čtyř základních délek vozu a možností volby mezi pohonem předních, zadních i všech čtyř kol.

V roce 2006 byla představena edice „Sport Van“. Na oslavu výhry v soutěži Dodávkový automobil roku 2007 byl speciálně vyroben 7,4 metru dlouhý Ford Transit XXL. Jeho přední a zadní část vozu je shodná s originálním Transitem sedmé generace, uprostřed je však mnohem delší. „Jde pravděpodobně největší a nejdražší Transit, který se kdy vyrobil,“ píše se na portálu wikipedia.



Osmá generace Fordu Transit byla představena v roce 2013. Nová dodávka opět představila řadu změn v designu. Ford Transit Mk8 se od té doby stal více svalnatým modelem. Důvodem je, že Ford Transit Mark VIII debutoval současně na evropském trhu - kde má zavedené postavení, stejně jako na americkém trhu - kde nakonec nahradí modely řady Ford E-Series.

V roce 2019 se Ford rozhodl v roce 2019 provést facelift model Ford Transit Mk8, aby udržel krok s trendy na trhu dodávek. Nový model kombinuje inteligentní a praktickou technologii, nový interiér, modernizovanou přední stranu s většími přepravními schopnostmi a úspornější pohonné jednotky. Vůz byl několikrát přepracován a vyrábí se jako Ford Transit T8 dodnes.

Ford Transit 2019 se vyrábí, stejně jako verze před faceliftingem, ve dvou závodech ve dvou různých regionech světa. Veškerá evropská a asijská produkce modelu Transit Mk8 pochází z továrny v turecké Koacele. Modely nabízené v Severní Americe a Jižní Americe opouštějí továrnu v Kansas City v Claycomo v Missouri.

Verze Ford Transit VJX6541DK-M je specifická verze, vyráběná pouze pro Čínu. Vychází z verze, která se vyráběla od roku 1986 do roku 2003. Lehce přeměněná verze původního čínského Transitu se jmenuje JMC Teshun a od roku 2017 dodnes vyjíždí z té samé výrobní linky, která do roku 2017 v Číně vyráběla Transit VJX6541DK-M.

Terénní Transit 4x4 je využíván hlavně v Británii a u horských záchranných služeb. Tourneo se jmenuje Ford Transit, upravený pro přepravu osob. Má více sedadel, odstraněna byla přepážka mezi řidičem a zadní částí vozu a přidána byla zadní okénka. Ford Transit SuperSportVan byla jednorázová, vysoce výkonná verze Transitu třetí generace vyráběná společností Ford Europe.