GALERIE: Sanitky od Škody jezdí už 111 let. Která byla první? Podívejte se

Škodovka se začala věnovat výrobě sanitních vozů už v roce 1906, tudíž ještě pod značkou Laurin & Klement. Tehdy vznikla na podvozku modelu C1 vojenská sanitka, jež byla schopná na speciální nástavbě převézt až čtyři raněné osoby na nosítkách.

Kromě prodlouženého rozvoru a zmíněné nástavby zde však nebylo nic více. „Rychlý“ převoz do nemocnice tak byl zodpovědností dvoulitrového motoru o skromném výkonu 12 koní (8,8 kW). Taková byla holt doba.

Povětšinou se ale výrobou sanitních vozů zabývaly externí karosárny, které úspěšně působily i v období kolem druhé světové války. Firma Oldřicha Uhlíka tak například přivedla na svět sanitky na základě užitkových škodovek 104 a 125.

V sanatoriu v Praze-Podolí pak třeba používali Škodu 6R s 2,9litrovým šestiválcem o výkonu 50 koní (37 kW), která byla přestavěna na více než pětimetrovou sanitku. V dobách 30. let se dále se používaly i Škody 640 Superb či dále Rapid a Favorit.

Na konci tohoto období se však začala objevovat i takzvaná „Liduška“, tedy Škoda 995 přestavěná na menší výjezdovou sanitku. Po válce pokračovala výroba sanitních vozů v karosárně Petera ve Vrchlabí a to nejčastěji na podvozcích modelů 1101 a 1102 Tudor.

Novější modely 1200 a 1201 už byly jako sanitky vyráběny přímo v závodu Kvasiny, kdy se jednalo o 4,6 metru dlouhé „kombíky“, do kterých se vešla celkem dvě nosítka umístěná nad sebe, nebo jedno pohodlnější lůžko. V této konfiguraci se sanitky 1200 a 1201 vyráběly od roku 1952 do roku 1970.

Praktičtější otevírání zadních dveří vzhůru pak nabídl nástupce Škoda 1202, který měl místo listového odpružení vzadu vinuté pružiny pro větší pohodlí pacientů.

Asi nejznámější českou sanitkou je ikonická Škoda 1203, která se v záchranářské verzi začala vyrábět až po roce 1968. Tímto začala třicetiletá éra nejrozšířenějšího sanitního vozu v Československu. Celkem bylo vyrobeno skoro 10 tisíc kusů.

Období menších sanitních vozů pak zavedly opětovně modely Favorit a praktičtější Forman. K zahlédnutí byla také prodloužená Felicia Pick-Up se zdravotnickou nástavbou. Tu ovšem neměla na svědomí automobilka, ale z vlastní iniciativy společnost Laureta Auto. Na vozech tedy nebyla ani škodovácká loga.

Zdravotnická záchranná služba pak jako menší sanitní vozy používala vlastně všechny generace Škody Octavia Combi. Dnes jsou v některých krajích používány výjezdové Octavie třetí generace a také SUV Yeti.

Historii sanitních vozidel Škoda nyní prozatím uzavírá nejnovější SUV Kodiaq v plně záchranářské výbavě. Nesmí tedy chybět vysoce reflexní zbarvení karoserie nebo moderní majáková technika, která používá vůbec poprvé i LED světla umístěná na všech stranách vozu pro nejlepší viditelnost.

V zavazadlovém prostoru je sada nejmodernější lékařské techniky a příprava na zástavbu dalších speciálních prvků. Nakonec nechybí třeba záložní zdroj elektrické energie a interiér je pochopitelně doplněn o vysílačku a ovládací prvky majáků.

Pro šetrnost k pohonnému ústrojí je tento Kodiaq vybaven předehřevem motorového oleje a pro nejhorší případy také záložním akumulátorem i pojistkovými skříněmi. Při výjezdu totiž auto nesmí v žádném případě selhat. Sanitní Kodiaqy jsou poháněny dvoulitrovým čtyřválcem TDI o výkonu 190 koní (140 kW). Klasicky je zde pohon všech kol a dvouspojková automatická převodovka.

Popularita záchranářských vozů Škoda pro kombinovaný výjezdový systém tak bude zřejmě stále pokračovat. Aktuálně slouží potřebám zdravotnické záchranné služby více než 80 procent vozů z Mladé Boleslavi.