Ilustrační foto. Foto Deník/ Martin Bergman
Nabídka
Vozy k pronájmu a leasingu
Nejoblíbenější hledání
Vozy k pronájmu a leasingu
GLOSA: Je tu zima, období mlhovek. Bohužel
Dominik Valášek
-
14. 12. 2016
Naše téma
Do Česka dorazila zima. A to mimo jiné znamená, že se začne na silnicích zas a znovu objevovat proslulý fenomén mlhovek a „mlhovkářů". Fenomén proslulý neblaze.
Na téma používání mlhovek toho bylo napsáno i řečeno již mnoho, nicméně je až s podivem, jak často může člověk ze „solidních" médií dostat zcela mylnou informaci, nabádající k bezohlednému a mnohdy také protiprávnímu jednání.
Když už jsme u toho práva, pojďme se podívat na to, jak o užití mlhovek na silnicích hovoří zákon. V zákonu číslo 361/2000Sb. je u §32 napsáno: "Přední světla do mlhy smí řidič užít jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště. Zadní světla do mlhy musí řidič za mlhy, sněžení nebo hustého deště užít vždy."
Tato definice se sice může zdát jasná, ale na druhou stranu je poněkud povrchní, neboť neurčuje, jak hustá musí být mlha a jak hustě musí sněžit, aby nastala vhodná situace k zapnutí zadních mlhovek. A přesně tady nastává ta chvíle, kdy je třeba ke znalosti zákonů zapojit ještě vlastní intuici a vlastním rozumem si dovodit, zda nastal čas mlhovek či nikoliv.
Je-li mlha hustá natolik, že bezpečně nerozeznáme auto před sebou na dostatečně dlouhou vzdálenost a auto za námi není, či je na stovky metrů daleko, měli bychom zadní mlhovku rozhodně zapnout. Totéž platí i při hustém sněžení a obecně v situacích, kdy koncová potkávací světla nestačí k rozpoznání auta dlouho dopředu. Právě v tu chvíli se silné světlo mlhovky hodí a řidiče za vámi rozhodně nebude obtěžovat.
Naopak je hloupost mít zapnuté mlhovky tehdy, když auta před sebou bezpečně rozeznáváme na stovky metrů a vidíme jejich koncová světla s předstihem. Právě tehdy je mlhovka obtěžujícím, nepříjemným prvkem, který svítí na hony daleko, unavuje zrak řidičů za vozidlem a vpaluje se jim do sítnic.
Z toho pochopitelně vyplývá, že bychom mlhovku měli vypínat také vždy, když vjedeme do kolony, nebo obecně pokud jedeme blízko ostatním autům. Typickým příkladem může být pomaleji jedoucí kamion na okresce v mlze a několik aut za ním. V takovém případě svítí mlhovkou jen poslední auto ze „štrůdlu" a pokud jej dojede další vůz, svítí mlhovkou zase jenom ten.
Jedno velké varování bych zde věnoval majitelům aut s denním svícením, zejména jsou-li zvyklí, že se o rozsvěcení světel stará automatický senzor. Je-li za denního světla mlha (a nemusí být nutně rovnou na mlhovky), senzor jí většinou ignoruje a svítí pouze denním svícením – to znamená zpravidla pouze vpředu.
Takto zhasnuté auto může být vysloveně nebezpečné, protože je zezadu špatně vidět i v relativně lehké mlze. Nespoléhejte tedy na denní svícení a automatické svícení, ale rozsvěcejte si ve dne za zhoršené viditelnosti ručně.
A nakonec ještě jedna poznámka – to, že vás někdo kvůli špatně rozsvíceným/nerozsvíceným světlům „vybliká", není žádný důvod k tomu se zlobit. Dotyčný si o vás nemyslí, že jste pitomec, ale že jste si třeba jen zapomněli zapnutou mlhovku, i když už dávno není potřeba.
Když tedy taková situace nastane, zamyslete se nad tím, co máte rozsvítit nebo zhasnout a napravte to. A dotyčnému klidně za upozornění poděkujte bliknutím všemi blinkry.
Když už jsme u toho práva, pojďme se podívat na to, jak o užití mlhovek na silnicích hovoří zákon. V zákonu číslo 361/2000Sb. je u §32 napsáno: "Přední světla do mlhy smí řidič užít jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště. Zadní světla do mlhy musí řidič za mlhy, sněžení nebo hustého deště užít vždy."
Tato definice se sice může zdát jasná, ale na druhou stranu je poněkud povrchní, neboť neurčuje, jak hustá musí být mlha a jak hustě musí sněžit, aby nastala vhodná situace k zapnutí zadních mlhovek. A přesně tady nastává ta chvíle, kdy je třeba ke znalosti zákonů zapojit ještě vlastní intuici a vlastním rozumem si dovodit, zda nastal čas mlhovek či nikoliv.
Je-li mlha hustá natolik, že bezpečně nerozeznáme auto před sebou na dostatečně dlouhou vzdálenost a auto za námi není, či je na stovky metrů daleko, měli bychom zadní mlhovku rozhodně zapnout. Totéž platí i při hustém sněžení a obecně v situacích, kdy koncová potkávací světla nestačí k rozpoznání auta dlouho dopředu. Právě v tu chvíli se silné světlo mlhovky hodí a řidiče za vámi rozhodně nebude obtěžovat.
Naopak je hloupost mít zapnuté mlhovky tehdy, když auta před sebou bezpečně rozeznáváme na stovky metrů a vidíme jejich koncová světla s předstihem. Právě tehdy je mlhovka obtěžujícím, nepříjemným prvkem, který svítí na hony daleko, unavuje zrak řidičů za vozidlem a vpaluje se jim do sítnic.
Rozsvícená mlhovka umí pěkně otrávit
Z toho pochopitelně vyplývá, že bychom mlhovku měli vypínat také vždy, když vjedeme do kolony, nebo obecně pokud jedeme blízko ostatním autům. Typickým příkladem může být pomaleji jedoucí kamion na okresce v mlze a několik aut za ním. V takovém případě svítí mlhovkou jen poslední auto ze „štrůdlu" a pokud jej dojede další vůz, svítí mlhovkou zase jenom ten.
Jedno velké varování bych zde věnoval majitelům aut s denním svícením, zejména jsou-li zvyklí, že se o rozsvěcení světel stará automatický senzor. Je-li za denního světla mlha (a nemusí být nutně rovnou na mlhovky), senzor jí většinou ignoruje a svítí pouze denním svícením – to znamená zpravidla pouze vpředu.
Takto zhasnuté auto může být vysloveně nebezpečné, protože je zezadu špatně vidět i v relativně lehké mlze. Nespoléhejte tedy na denní svícení a automatické svícení, ale rozsvěcejte si ve dne za zhoršené viditelnosti ručně.
A nakonec ještě jedna poznámka – to, že vás někdo kvůli špatně rozsvíceným/nerozsvíceným světlům „vybliká", není žádný důvod k tomu se zlobit. Dotyčný si o vás nemyslí, že jste pitomec, ale že jste si třeba jen zapomněli zapnutou mlhovku, i když už dávno není potřeba.
Když tedy taková situace nastane, zamyslete se nad tím, co máte rozsvítit nebo zhasnout a napravte to. A dotyčnému klidně za upozornění poděkujte bliknutím všemi blinkry.