Výroba jediného skútru ČZ skončila náhle před 60 lety. Existoval i jako NZeta

Vlastně historicky jediný na území Čech vyráběný skútr se rodil dlouho a v bolestech. Velmi schopný konstruktér Jaroslav František Koch, který již v období první republiky pracoval pro leteckou továrnu Avia, navrhoval motocykly Praga a spolupracoval také se strakonickým výrobcem jednostopých strojů, nosil v hlavě návrhy na komfortní skútr již od čtyřicátých let. Oficiálně ale vývoj budoucí Čezety začal až na začátku 50. let.

Veřejnosti se dvoumístný skútr s typovým označením ČZ 501 představil v roce 1956 a prakticky hned se ve Strakonicích rozběhla výroba první prototypové série.

Na to, jak vypadají jednotlivé detaily, i jaké měl stroj rozměry, se můžete podívat do fotogalerie.S vymýšlením názvu si tehdejší představitelé značky ČZ příliš nelámali hlavu. Jejich motocyklům se veřejně přezdívalo Číza nebo Čezeta a druhý výraz se pak dostal také přímo na karosérii.

Sériová výroba však neprobíhala ve Strakonicích, nýbrž v bývalé Šroubárně v Českých Budějovicích. Podle informací Budějcké drbny první zde smontovaný skútr vyjel 17. září 1957.

To, jak se zde tehdy stroj vyráběl, uvidíte v následujícím videu:

Pohonnou jednotkou se stal vzduchem chlazený dvoudobý jednoválec se zdvihovým objemem 172 cm3. Poskytoval výkon osmi koňských sil, což postačovalo na udělení maximální rychlosti 80 kilometrů v hodině. Nožní řazení obsluhovalo čtyřstupňovou převodovku. Hmotnost stroje se samonosnou karosérií činila 133 kilogramů.

Spotřeba dosahovala při rychlosti 50 kilometrů v hodině hodnoty 3,2 litru na sto kilometrů. To znamená, že při plném natankování nádrže s objemem dvanáct litrů bylo možné bez zastávky ujet necelých čtyři sta kilometrů.

Hlavní předností stroje byl jeho neobvyklý design, který zaujal i zákazníky v tehdejší kapitalistické cizině. Dopředu hodně vystrčený světlomet způsobil, že přední část připomínala rypák vepře domácího. Logicky si pak lid tento stroj označil přezdívkou prase.

Čezeta se poměrně dobře prodávala například i ve Velké Británii nebo v USA. Na Novém Zélandu se dokonce v roce 1960 rozběhla licenční výroba. Tamější Čezety se označovaly výrazem NZeta a z výrobní linky sjížděly tři roky.

Jízdní vlastnosti dvoumístného stroje ovšem nebyly zejména v první verzi 501 úplně skvělé. Zadní kolo totiž bylo zavěšeno letmo na jednostranném kyvném rameni. Odpružení obou kol zajišťovaly pouze pryžové bloky.

Konstruktéři si byli nedostatků vědomi, a tak verze 502 dostala upravený motor, který zajistil vyšší výkon 9,5 koně. Stalo se tak díky změně kompresního poměru a současnému přidání větráku zlepšujícího chlazení. Původně totiž bylo chlazení pouze náporové. Ještě více si jezdci museli pochvalovat novou zadní kyvnou oboustrannou vidlici a nové odpružení předního i zadního kola pomocí klasických pružin a kapalinových tlumičů.

Prvního typu 501, který snadno poznáte podle přítomnosti krytu houkačky na předním štítu, se vyrobilo vice než 58 tisíc kusů. Druhého pak něco přes 62 tisíc.

Na atraktivitě skútru přidávalo třeba dvoubarevné lakování, na zádi přimontované rezervní kolo nebo vysoký větrný štít. Na přídi byl nosič zavazadel. Kdo toho potřeboval více, mohl si dokoupit závěsné zařízení a speciální kufr na kolečkách. Družstvo Druzeta nabízela sajdkáru s designem plně ladícím se skútrem.

Zajímavým doplněním sortimentu byla také rikša - tedy nákladní tříkolka ČZ 505. Nabízela se v letech 1962 a 1963 a přední část byla kompletně převzatá ze skútru Čezeta.

V roce 1964 produkce skútru skončila bez náhrady, přestože již byl vyvinutý typ ČZ 503. Ovšem komunističtí mocipáni rozhodli, že ČZ Strakonice již motocykly vyrábět nebude. Pro potřeby trhu měla postačovat produkce Jawy, neboť se počítalo s tím, že pracující v socialismu již z motocyklů přesednou do aut. Tehdy totiž také začínala montáž nového lidového typu automobilu Škody 1000.

A nejvyšší státní představitel Antonín Novotný se dal slyšet, že „do socialismu přece nepojedeme na motocyklu“.

Krátce poté přišly objednávky na motorky z ciziny, a tak výroba klasických motocyklů ČZ nakonec ve Strakonicích pokračovala.

Na nový skútr už ale nedošlo a výrobní prostory v Českých Budějovicích se začlenily do struktury podniku Motor. Následně zde vznikaly díly pro palivové soustavy různých vozidel.