Ecorra Sport je nejrychlejší auto v historii Česka. Oficiální potvrzení ale nemá

• Jak Ecorra Sport V8 vznikala
• VIDEO: jízdní záběry Ecorry Sport
• Prý uměla jet jen rovně
• Rekord vyfoukla Tatra MTX
Na začátku projektu dvoumístného sportovního kupé Ecorra Sport V8 byla myšlenka dodnes aktivního motoristického novináře Milana Olšanského udělat něco pro propagaci automobilky Tatra, která v roce 1997 slavila sto let od začátku výroby osobních vozů.

A čím jiným upoutat pozornost než překonáním rychlostního rekordu. V té době totiž v Československu stále platil zápis Adolfa Veřmiřovského, který v říjnu 1953 dosáhl s monopostem Tatra 607 průměrnou rychlost na letmém kilometru (v obou směrech) téměř 208 kilometrů v hodině.

Na podobu vozu Ecorra Sport a letáky s ním souvisejícími se můžete podívat do fotogalerie.Zmíněný Milan Olšanský v roce 1996 pracoval pro Brněnské veletrhy a výstavy a současně spolupracoval s Tatrou. Nakonec se podařilo dohodnout, že kopřivnická značka poskytne na stavbu rychlostního speciálu karosérii tehdy produkovaného modelu T 700 a motor.

Ve firmě Ecorra, která tehdy stavěla prototypy automobilů a dnes se věnuje hlavně renovacím historických automobilů, následně začali s výrobou karosérie. Oproti Tatře 700 měla sníženou střechu a zkrácený rozvor. Místa dvou párů dveří pak byl na bocích jen jeden. Design kupé, které se v následujícím období mělo vyrábět sériově, navrhl Josef Hrazdíra.

Úpravu motoru dostal na starosti renomovaný Karel Bordovský. Díky převrtání osmiválce na zdvihový objem 4 364 cm3, použití vícebodového vstřikování paliva a zvýšení kompresního poměru byl výkon vzduchem chlazeného agregátu rovných 400 koňských sil.

I díky poměrně masivnímu snížení hmotnosti (z původních 1840 kilogramů, kolik vážila Tatra 700) na pouze 1290 kilogramů, bylo možné dosáhnout zrychlení z nuly na sto během pouhých čtyř sekund.

„Nakonec se podařilo auto připravit tak, aby se 8. června roku 1997 mohlo na letišti v Mošnově pokusit o vytvoření nového rekordu v jízdě na letmý kilometr. Předpokládalo se, že může padnout hranice 300 kilometrů v hodině,“ vzpomíná exkluzivně pro Deník Milan Olšanský.

Jenže, všichni zainteresovaní věděli, že pokus může být jen jeden, více by jich auto vybavené například téměř sériovou pětistupňovou manuální převodovkou, zřejmě nevydrželo. „Bylo to auto, které vlastně umělo jen jet rovně, a to ještě ne úplně dobře,“ říká s úsměvem Milan Olšanský.



Během rekordního pokusu se za volant posadil další automobilový novinář a závodník Vladimír Dolejš. Nakonec mu naměřili průměrnou rychlost 270,8 kilometrů v hodině. Maximálně se vůz během této jízdy rozjel na tempo 289 kilometrů v hodině. Třístovka tak nebyla daleko a na delší trati by zřejmě padla. Zde se ale auto rozjíždělo jen 1500 metrů a pak následoval onen měřený kilometrový úsek.

Jenže, nakonec rekord uznán nebyl. O měsíc dříve totiž Petr Bold absolvoval s Tatrou MTX také pokus o rekord ve stejné disciplíně. Sice Veřmiřovského překonal jen zhruba o tři kilometry v hodině, ale nakonec je v oficiálních listinách automobilové federace zapsán on. Nový rekord Ecorry uznán být nemohl, protože tehdy platilo, že rekordní jízdy se můžou v jedné zemi konat jen jednou za rok.

„Právě tahanice o tom, zda může být rekord uznán nebo ne, a také malicherné soupeření mezi Prahou a Kopřivnicí nakonec vedly k tomu, že představitelé Tatry daly nakonec od projektu ruce pryč. Během rekordního pokusu tak na přední a zadní kapotě chybělo kopřivnické logo. Jen na boku byly nálepky Powered by Tatra,“ dodává Milan Olšanský.

Dnes na černém exempláři závodního speciálu, který je vlastně předělaným kusem původní Ecorry Sport V8, už zase loga jsou. To proto, že bratři Hajdůškovi, kteří později vůz získali do svého vlastnictví, svolení k použití loga od nového vedení Tatry dostali.

O tom, jaká byla závodní historie Ecorry Sport V8, ale napíšu až v některém z příštích článků.