Hyundai Genesis Coupe 3,8 AT: Neodolatelný surovec

Nedávnou modernizaci odhalí hned první pohled, design se totiž proti původnímu modelu opravdu výrazně proměnil. Silueta sice zůstala stejná, ale především přední část dostala nové tvary, které více korespondují s aktuálním designovým jazykem značky. Trochu připomíná menší Veloster.

I když změny vzhledu prospěly, pořád platí, co jsem říkal o předchůdci: Auto vypadá dobře, ale není na něm nic, co by mě nadchlo, třeba nějaký detail, na který bych chtěl opakovaně koukat.



Zato se na přední kapotě objevil detail, jemuž jsem se naopak očima vyhýbal. Faceliftovaný Genesis totiž dostal už na první pohled falešné větrací otvory, které nemají žádný praktický význam. A rozhodně ani estetický, jen působí zbytečně lacině.

Poměrně velkých změn doznal interiér. Kabina teď vypadá mnohem hodnotněji, použitý plast působí příjemněji a středový panel má nový vzhled s jiným rozložením tlačítek. Líbí se mi trojice kulatých „budíků", které ukazují momentální akceleraci, využití točivého momentu a teplotu oleje. Ne, že bych tyto hodnoty nějak pečlivě sledoval, ale je to vítaná změna oproti nejrůznějším kytičkám, lístečkům, zeleně svítícím nápisům "ECO" a podobným ukazatelům, které mají v moderních vozech (i sportovních) řidiče přinutit jezdit úsporně. V Genesisu nic takového nenajdete. Tohle auto jako by pocházelo z jiného světa. Nebo možná z minulosti.




V mnohém totiž připomíná takzvané „muscle cars", tedy americká auta s jednoduchou technikou, velkým motorem, příznivou cenovkou a hlavně s přebytkem výkonu. A i když má na sobě Genesis Coupe korejské logo, jasně z něj vyzařuje právě americký charakter.

Nezměnila ho ani modernizace, která přece jen trochu zjemnila jeho neotesané chování. V Hyundai zapracovali na pohodlnějším nastavení podvozku, zaměřili se také na odhlučnění a do příplatkové výbavy zařadili novou osmistupňovou automatickou převodovku.

I tak ale Genesis zůstává surovcem, jehož se prvních pár metrů jízdy budete i trochu bát – zvlášť pokud jste zvyklí na řízení většiny současných aut, která spolehlivě rozbíjí jakékoli „souznění" řidiče s mechanikou. Řízení s hydraulickým posilovačem vám bude připadat příliš tuhé, podvozek stále tvrdý, automat občas zařadí se škubnutím a odezva na sešlápnutí plynového pedálu je příliš dychtivá. Stačí jen málo a Hyundai vyrazí až děsivě rychle vpřed.



Jenže stačí pár kilometrů, ideálně na nějaké „rychlé" silnici a dojmy se rychle mění. Auto vás musí začít bavit. Hlavním důvodem je jednoznačně motor. Klasický atmosférický šestiválec o objemu 3,8 litru dává výkon 347 koní (o 44 víc než před faceliftem) a na zadní nápravu posílá 400 N.m točivého momentu. Není divu, že stovku tohle korejské kupé pokoří za méně než šest sekund.

Zamiloval jsem se ale především do jeho chování, charakteru. V nízkých otáčkách šestiválec působí trochu ospale a mdle, ani zvukový doprovod není zrovna zajímavý. Jenže jakmile se dostanete přes
3 500 otáček, nastává peklo. Peklo, které je však pro zapálené řidiče rájem.

Motor se totiž surově rozeřve, Genesis odhodlaně peláší kupředu a okolní krajina se pomalu změní v impresionistické plátno. Pak vletíte do zatáčky a uvědomíte si, v čem spočívá další kouzlo tohoto auta. Když máte chuť, můžete ho totiž opravdu řídit – tedy když vypnete protiprokluzový systém (který je jinak nastavený slušně a příliš neobtěžuje). Nedohlíží na vás jako v jiných současných podobně výkonných vozech elektronika a počítače. Tady vám řízení nic neusnadňuje, je jen na vás, jak si s čistou a poctivou mechanikou korejského stroje poradíte.

A občas s ním budete mít plné ruce práce. Genesis totiž zdaleka není dokonalý, ale ani to netají. Všechno působí tak bezprostředně, upřímně, uvěřitelně. Díky poměrně jednoduché technice je navíc chování vozu po chvíli učení čitelné a umožňuje zažít za volantem ničím nerušenou radost a poctivou zábavu. Neotesanost je jeho největší předností. Velice snadno si nechá „ustřelit" zadek a zatáčku s vámi vykrouží bočními dveřmi napřed. Tedy v tom ideálním případě. V tom horším vám může být silnice malá. Ale i to patří k jeho neotesanému charakteru.



Na druhou stranu, může to být ještě lepší. A stačí málo: Vyměnit novou samočinnou převodovku za klasický manuál. Ne, že by osmistupňový automat byl špatný, ale nehodí se ke stroji, který má vyrábět radost. Zvlášť nemožnost úplné kontroly nad zařazeným rychlostním stupněm umí být otravná.

Abych to vysvětlil: Převodovka samozřejmě umožňuje manuální řazení (i pádly pod volantem), ale pokud se ručička otáčkoměru dotkne omezovače, nemilosrdně automaticky přeřadí výše. Když se vám tohle stane během klouzavého průjezdu zatáčkou, je okamžitě po ladné plynulosti.

Jinak ale automat smysl dává. Především pro ty, kteří chtějí Genesise používat spíše jako „gétéčko", tedy jako rychlé a hodně výkonné vozidlo na dlouhé cesty. V takovém případě navíc převodovka pomáhá nižší spotřebě, řadí totiž co nejdříve vyšší stupeň.

A jak na tom šestiválec s žíznivostí vlastně je? Spořádaná jízda bez zbrklé akcelerace znamená spotřebu kolem 8 až 9 litrů, s každým prudším šlápnutím na plynový pedál ale roste. Ono je navíc nesmírně obtížné zapomenout na sílu pod kapotou a nevyužívat potenciál pohonné jednotky. Když nevydržíte (stejně jako já), počítejte se spotřebou přes deset litrů. Dravá jízda pak znamená i více než 13 l/100 km.

Závěr je z mého pohledu jasný. Na trhu najdete podobně výkonná auta, která jsou dotaženější, technicky vyspělejší, možná i hezčí. Ale tolik opravdovosti, upřímnosti a ryzího charakteru žádné z nich nemá. A Hyundai navíc boduje i cenou – tedy s přihlédnutím ke všemu, co nabízí. S šestiválcem a manuální převodovkou stojí 899 990 korun. Za automat se připlácí 50 tisíc.

Kompletní ceník najdete zde.

Hyundai Genesis Coupe 3,8 AT: Hodnocení a technické údaje
+	výkon
+	surový charakter a zvuk motoru
+	zábavné jízdní vlastnosti
-	laciné detaily
-	nemožnost čistě manuálního řazení
motor	zážehový šestiválec
objem	3 778 ccm
max. výkon	255 kW (347 k)
max. točivý moment	400 N.m
max. rychlost	260 km/h
0-100 km/h	5,9 s
komb. spotřeba	10 l/100 km
cena test. vozu	965 990 Kč