Řádili jsme s Hyundai i30N Fastback na okruhu. Jiná není jen karoserie
Jiří Švamberk
-
04. 04. 2019
Na okruhu jsme měli možnost srovnání i s okruhovým speciálem mistra světa Hyundai
Naše téma
Zhruba 15 ostrých kol na okruhu v Sosnové odhalilo, že nový Hyundai i30N Fastback je stejně skvostný, jako jeho pětidveřový hatchback. A to navzdory tomu, že podvozkově tahle dvě auta rozhodně stejná nejsou. Zatím...
Hyundai uvedl na trh třetí model sportovní divize N, který by se na první pohled mohl zdát jako jiná, řekněme trochu praktičtější verze hatchbacku Hyundai i30N, který všude po světě sbírá vavříny a prestižní ocenění. A právem. Hatchback i30 N je skutečně fenomenálním vozem, který kategorii ostrých hatchbacků obrátil vzhůru nohama. Nový Volkswagen Golf GTI to bude mít dost těžké, protože ten současný se na i30N kouká z uctivé vzdálenosti. Na obhajobu je ale nutno dodat, že jeho éra je už u konce.
Hyundai i30N v sobě snoubí skvěle vyvážený mix řidičské radosti a každodenní použitelnosti, což je podle nás přesná definice ostrého hatchbacku. Jistě, Honda Civic Type R je extrémnější, Mégane RS Trophy zase více řidičským autem, ale garantuji vám, že obě auta budete po 800 km dlouhém přesunu tak trochu nenávidět.
TĚŽŠÍ POUZE O 12 KG
Hyundai i30 Fastback je vozem, který se s oběma přimhouřenýma očima dá považovat za sportovně střižený model. A to nejen svým designem, ale i podvozkem, který si v zatáčkách nechá leccos líbit. K vytříbenosti mu chyběl jen pořádný motor a vyladěný podvozek. A přesně o to se postarala divize N, která základní model vylepšila ve všech důležitých ohledech. Takže i v jeho případě nejde o auto, které by dostalo výkonný motor, větší brzdy a agresivně tvarovaný nárazník.
Všechny vozy byly totožné - v provedení Perfromance
Oproti standardnímu vozu je provedení N výrazně tužší. Hodnota +7 procent na papíře působí poněkud zavádějícím způsobem, jenže tento nárůst poukazuje především na výtečnou tuhost standardního vozu. Na závodním kruhu je ale rozdíl markantní. Technici auto vyztužili dodatečnými sváry na 29 místech, když zesílili zadní část, oblast postranních nosníků a okolí uložení předních tlumičů. Ve výsledku se i30N Fastback v zatáčkách nekroutí a poslušně nadzvedává zadní kolo.
Rozložení hmotnosti, která se ve srovnání s hatchbackem zvýšila pouze o 12 kg, je i nadále ve prospěch přední nápravy, ovšem s výrazně upraveným poměrem 40,3 ku 59,7 % (i30N 38,2 ku 61,8 %). Auto tak s vypnutou stabilizací zůstává v utažených zatáčkách déle neutrální.
JE TIŠŠÍ A KOMFROTNĚJŠÍ
V Sosnové jsme měli na svezení zhruba 50 minut, během kterých vyplynulo na povrch několik zajímavých zjištění. Tím nejzásadnějším je to, že Fastback má měkčí podvozek. Pružiny mají jiné vinutí, tlumiče jsou nepatrně měkčí a přední zkrutný stabilizátor je tenčí. Hyundai i30N Fastback je tak komfortnější, ale ta ultimativní dravost hatchbacku je o něco otupělejší. To však bude vadit asi pouze vyznavačům vyloženě extrémní jízdy a upřímně, na to jsou na trhu jiné ostré hatchbacky.
Elektronicky řízený svor je v provedení Performance standardní výbavou
S novými emisními standardy přišla také montáž filtru pevných částic, který chtě nechtě otupil i zvuk. Hatchback zní naprosto skvěle, je to takový uřvaný chuligán, kterému ale jeho projev tolerujete, protože vás to prostě baví. Fastback je také zvukově zajímavý, ale už to není tak pronikavé a divoké. Filtr je prostě další odpor a mechanickou cestou to jinak nejde. Tedy za předpokladu, že chcete výrobní cenu výfuku udržet na únosné mezi. Bohužel tyto úlitby normám a přáním zákazníku se dotknou i nově vyrobených hatchbacků. Osobně si myslím, že Hyundai mohl jít ještě dál a verzi Performance udělat podvozkově tvrdou, jako je stávající hatchback a běžné N nastavit tak, jako tomu je nyní.
SPECIÁLNÍ PIRELLKY VYDRŽÍ I NA OKRHU
Motor s převodovkou je kompletně převzatý z hatchbacku, což je jedině dobře. Prozatím má k sobě manuál, ale přibude i dvouspojka, která bude chtít hodně ladění, protože například v rychlých modelech značky Kia nefunguje zrovna uspokojivě.
V Sosnové jsme měli k dispozici pouze verze Performance, což znamená 275 koní, 378 Nm točivého momentu (funkce Overboost) a elektronicky řízenou vícelamelovou špéru. Ta je rozdílovým prvkem mezi oběma nabízenými verzemi, jelikož rozdíl 25 koní (krouťák zůstává u obou nastavení dvoulitru totožný) je spíše pocitovou záležitostí. Elektronicky řízený diferenciál se zvýšenou svorností funguje na výbornou, stejně jako pneumatiky Pirelli P-Zero, které si Hyundai speciálně objednal pro modely divize N. Mají vynikající grip a překvapivě se nesjíždějí tak rychle, jako pneumatiky jiné značky.
Sosnová není rychlostní okruh, takže vyniknou spíše kvality podvozku. Ten tvoří McPherson s tužším uložením a jinou geometrií a hlinkově těhlice. Vzadu pracuje multilink s většími náboji kol. U verze Performance je v zadní části vozu, jmenovitě v zavazadelníku, příčná výztuha. Jeho nastavení je lehce přetáčivé, což vynikne především v ostrých zatáčkách, kdy vám podvozek pomáhá se stáčivostí. Mezi přítomnými novináři zazněly názory, že by Nkový Fastback mohl být ještě o něco přetáčivější, ovšem za mě by to bylo spíše ke škodě. Na průměrného řidiče, notabene s předokolku, je i30N Fastback naladěn velmi nápomocně.
V komentované galerii se můžete na Hyundai i30N Fastback detailně podívat.