Infografika: Od Favorita k Superbu. Spojenectví Volkswagenu a Škody trvá 25 let

Redakce / ČTK - 13. 04. 2016
Škoda Favorit a Škoda Superb.
Začátkem devadesátých let byla státní automobilka Škoda ztrátová. Vyráběla méně než 200 000 vozů Favorit ročně a zaměstnávala asi 21 000 lidí. "Tohle my děláme se čtyřmi tisíci lidí," řekl tehdy k produktivitě českého podniku manažer jedné americké automobilové značky. Od té doby se toho ale hodně změnilo. Škoda Auto je už 25 let součástí koncernu Volkswagen a vyrábí přes milion aut ročně.
Před 25 lety, 16. dubna 1991, byla v Praze uzavřena dohoda o převodu peněz (620 milionů marek, tehdy více než 11 miliard korun) firmy Volkswagen do nové československo-německé akciové společnosti, čímž prakticky začala fungovat nynější Škoda Auto.

Dohodě předcházelo vládní rozhodnutí z 9. prosince 1990 o prodeji české automobilky koncernu Volkswagen, ale také i dohoda s plzeňským koncernem Škoda o převodu vlastnických práv ochranné známky Škoda na automobilku, která získal právo užívat značku i symbol okřídleného šípu výhradně na osobní automobily a odvozené modifikace, součástky a příslušenství.

Vládní rozhodnutí o prodeji mladoboleslavské automobilky Volkswagenu významně ovlivnilo další vývoj českého automobilového průmyslu a v podstatě celé ekonomiky.

Volkswagen nebo Renault?
Vláda tehdy ve finále rozhodovala mezi nabídkami VW a francouzského Renaultu. Hlavní smlouvu o ustavení automobilové akciové společnosti Škoda podepsali představitelé české vlády a firem Škoda a Volkswagen 28. března 1991, kdy také prezident koncernu VW Carl Hahn potvrdil výši investic devět miliard marek do roku 2000. Nyní je Škoda Auto tahounem českého exportu a dlouhodobě patří k nejvýkonnějším českým průmyslovým firmám.

V komunistickém Československu automobilka Škoda vyráběla osobní vozy hojně rozšířené ve většině tehdejších satelitů Sovětského svazu. Popularita zastaralých automobilů však byla dána především absencí konkurence v uzavřeném světě tehdejšího sovětského impéria.

Po pádu komunistického režimu bylo jasné, že v otevřené ekonomice nemá firma příliš šancí uspět, byť v té době již vyráběla nový model modernější koncepce Favorit. Proto vláda v roce 1990 začala pro automobilku hledat silného zahraničního partnera. Kromě výše investic bylo jednou z rozhodujících podmínek privatizace zachování tradiční značky Škoda.



Z původních 24 a později 12 možných partnerů vybrala v srpnu 1990 koncern VW a francouzsko-švédské konsorcium Renault/Volvo. V prosinci 1990 se vláda na doporučení hospodářské rady přiklonila k variantě spolupráce s Volkswagenem.

Rozhodnutí bylo tehdy citlivě vnímáno veřejností a vzbudilo řadu nesouhlasných reakcí i vlnu emocí. V té době totiž panovaly v zemi různé obavy z ekonomicky silného souseda a zvláště mezi starší generací hrály roli i vzpomínky na německou okupaci. Rovněž byl rozšířen názor, že západní kapitál vstupuje do českých podniků proto, aby je zavřel a zbavil se tak konkurence.

Vláda se pro VW rozhodla především díky přislíbeným investicím. V březnu 1991, kdy byla podepsána smlouva o ustavení společné automobilové společnosti, se VW zavázal k miliardovým investicím, mimo jiné k výstavbě nové motorárny. Ze strany VW prý výrazně ovlivnil rozhodnutí koupit mladoboleslavskou firmu kromě potenciálu nově otevřených trhů i úspěšný model Favorit.



Zlepšování pověsti
V rámci koncernu se Škoda rychle modernizovala a začala se zbavovat nelichotivé pověsti, kterou měla na západoevropských trzích. Prvním výsledkem spojení Škodovky s VW byl model Škoda Felicia, následovaly octavie, fabie a superby, jejichž názvy s výjimkou fabie odkazují na úspěšné modely minulosti. Nyní firma vyrábí šest modelových řad (Fabia, Octavia, Superb, Yeti, Rapid, Citigo; výrobu řady Roomster ukončila loni, nyní chystá nové SUV) a je i v rámci koncernu významným výrobcem motorů a převodovek.

Škoda Auto dnes vyrábí ve 14 závodech na dvou kontinentech a působí na více než 100 trzích světa.

Volkswagen do rozjezdu Škody Auto investoval značné sumy, další potřebný kapitál na investice do rozvoje si firma vydělala či vypůjčila sama. Automobilku také formou investičních pobídek podporuje český stát.



Pobídky sehrály roli například v rozhodnutí vybudovat slíbenou motorárnu, od jejíž stavby chtěl VW v polovině 90. let v době hospodářské recese odstoupit (mnozí komentátoři poté varovali před ztrátou identity značky), nebo při rozšíření závodu v Kvasinách. Rozmach automobilky, která například nyní chystá miliardové investice v Číně, také pomohl rozvoji či vzniku mnoha dodavatelských firem, které poskytují významnou část pracovních míst v průmyslu.

Od roku 1991 do března 2016 směřovalo do nových modelů s okřídleným šípem ve znaku, do výzkumu a vývoje i do rozšíření výrobních kapacit více než 300 miliard korun (zhruba 11 miliard eur). S 28 500 zaměstnanci je dnes Škoda Auto jedním z největších zaměstnavatelů v ČR. Přitom byla výrobní základna v podobě tří tradičních českých závodů společnosti v Mladé Boleslavi, Kvasinách a Vrchlabí rozšířena o další kapacity koncernu v Číně, Indii, v Rusku a na Slovensku. K tomu je nutno přičíst i montážní závody na Ukrajině a v Kazachstánu.

Škoda Auto je dnes také jedním z pilířů české ekonomiky: roku 2015 generovala automobilka téměř 4,5 % českého HDP a vytvořila 8 % českého exportu.

Značka přitom stále znovu dosahuje prodejních rekordů: v roce 2015 vzrostly prodeje o 1,8 procenta na 1 055 500 vozů (v roce 2014 1 037 200 automobilů). Tržby se zvýšily o 6,2 procenta na novou rekordní hodnotu 12,5 miliard eur a provozní zisk vzrostl o 12,0 procent na 915 milionů eur. Do konce března 2016 celosvětové prodeje škodovek vzrostly o 4,3 procenta na 276 600 vozů a dosáhly tak nové rekordní hodnoty za první tři měsíce roku.