Jak funguje adaptivní tempomat v praxi?

O klasickým tempomatu slyšela nejspíše většina motoristů a řada z nich tento prvek používá ve svých vozech zejména při dlouhých cestách po dálnicích. Pokud nejste zrovna fandy do aut, zkratka ACC Vám zajisté moc neřekne. Jedná se o poslední výkřik moderní techniky používaný zejména v luxusních vozech a postupně pronikající do vozů vyšší střední třídy. A o čem stále mluvíme? Řeč je o adaptivním tempomatu, který je vybaven radarovým snímače v čelní mřížce vozidla. Ovládání prvky tohoto tempomatu naleznete na volantu a ke komunikaci je používán multifunkční display v kapličce za volantem. Toto zařízení udržuje Vámi nastavenou rychlost v závislosti na odstupu vpředu jedoucího vozu. V případě potřeby dokáže elektronika samočinně přibrzdit nebo naopak zrychlit podle aktuální dopravní situace před vozem. Systém totiž měří vzdálenost od vpředu jedoucího vozu pomocí již zmíněného radiového signálu a neustále propočítává bezpečnou vzdálenost za vozidlem v závislosti na rychlosti.

Omezení:

Systém ACC má jistá omezení a nelze ho využívat všude a za všech okolností. ACC nepoužívejte za špatné viditelnosti, v hustém provozu, při opakované akceleraci a zpomalování, v klikatých zatáčkách a prudkých kopcích. Dále se vyvarujte použití systému za špatného počasí (déšť, sníh atd.) a kluzkých silnicích pokrytých sněhem nebo ledem. Dále omezení platí pro stanice vybírání mýta, pro křižovatky nebo parkoviště. Nutno podotknout, že ACC nemusí rozpoznat např. motocykly nebo jiná malá vozidla jedoucí před vozem. Systém neupozorňuje dokonce ani na zaparkovaná vozidla nebo vozidla jedoucí pomaleji než 20 km/h. Adaptivní tempomat také funguje jen v určitém rychlostním rozmezí (u Accordu 30-180 km/h).

V následující tabulce si znázorníme odstupy vozidel jedoucím před námi při určitých rychlostech a za určitého režimu, který volíme pomocí tlačítka DISTANCE. Krátkou vzdálenost využijeme při sportovní jízdě, naopak dlouhou při komfortním cestování.

Praktické zkušenosti:

Adaptivní tempomat ACC jsme vyzkoušeli v Hondě Accord vybavené motorem 2.4 i-VTEC, navíc ve vrcholné výbavě Executive-E za cenu 959.000 Kč. Jelikož jsem se ještě s touto novinkou osobně nesetkal, usedám za volant a těším se na první seznamovací námluvy s touto elektronickou „vychytávkou“. Ještě předtím však hledám radarový snímač umístěný za logem Honda v čelní mřížce. Po chvilce seřizuji sedačku, nastavuji volant, připoutám se bezpečnostním pásem a startuji. Motor v momentě naskočí a nedočkavě mačkám tlačítko ACC na volantu. Na panelu přístrojů v kapličce se rozsvítí kontrolka ACC a na multifunkčním displeji se zobrazí symbol ACC. Zrychluji a dosahuji rychlosti 25 km/h. V ten okamžik ACC se přepne do pohotovostního režimu, což můžeme pozorovat opět na displeji pod symbolem ACC, kde se zobrazí tři kolečka. Po chvilce se rozjíždím na předepsanou padesátku a dle návodu stisknu tlačítko DECEL/SET na volantu čímž nastavuji mnou požadovanou konstantní rychlost.

Tlačítkem RES/ACCEL lze zvýšit či snížit rychlost bez sešlápnutí pedálu. Dále máte možnost tlačítkem DISTANCE nastavit požadovanou vzdálenost od vozidel jedoucích před Vámi ze třích variant. Nastavuji střední vzdálenost. (Pokud však chcete využít služeb tempomatu pod 30 km/h, systém třikrát pípne a nebude aktivní.) Systém funguje stejně jako u běžného tempomatu. Jakýmkoliv zásahem do řízení přebíráte vládu na vozidlem. Může zrychlit nebo zpomalit. Nechávám se tedy unášet bez jakéhokoliv zásahu a dojíždím pomalu jedoucí vozy. Čekám jak se adaptivní tempomat zachová. Přibližuji se pomalu k vozidlům a už mám tendenci šlápnout na brzdy, když systém zasáhne přibržděním a já se raduji, že to funguje. Po chvilce vůz odbočuje a před Accordem se otevírá volná plocha a vůz opět nabírá požadovanou rychlost. A to vše na čtvrtý rychlostní stupeň.

Tempomat zkouším ve všech možných rychlostech a za různé hustoty provozu. Nejvíce se mi však osvědčil na středně zaplněné dálnici, kde bezpečně udržoval bezpečnou vzdálenost. Pokud jedete na šestku předepsaných 130 km/h a vjede Vám do vašeho jízdního pruhu například pomalu jedoucí nákladní automobil, systém vůz zbrzdí (na displeji vyskočí velká oranžová tabulka s vykřičníkem a nápisem crash za doprovodu varovného zvukové signálu). Mezitím si systém žádá zobrazením šipky o podřazení. Během stovek najetých kilometrů jsem se naučil systém využívat a musím uznat, že funguje na jedničku. Problém může nastat, pokud se radarový snímač v mřížce vozu zašpiní. V ten moment dochází k deaktivaci systému o čemž jste informováni pomocí displeje. K samovolnému vypnutí dochází i za špatného počasí. Dále je nutné při samovolném intenzivním brždění převzít kontrolu nad vozem a popř. dobrzdit z třiceti-kilometrové rychlosti, kdy systém přestává fungovat.

Verdikt:

Závěrem musím konstatovat, že ACC je doopravdy důmyslně promyšlený systém, který má uživatelsky jednoduché ovládání a např. ve spojení se systémem LKAS (systém podpory vedení vozu v jízdním pruhu) je velkým bezpečnostním přínosem zejména při dlouhých cestách do zahraničí.