Jak na dovolenou na motorce?

S jednou stopou jste vstoupili do světa, kde ze sebe dobrovolně setřásáte bezpečí čtyř kol, dáváte se napospas počasí a zříkáte se kufru plného instantních náhražek civilizace. A je dobré na to myslet i při balení.

Otázka "Co s sebou?" půjde vždy částečně ruku v ruce s otázkami "Kam jedu?" a "Kdy se plánuji vrátit?" Dřív nebo později se k nim ještě přidají "Kolik na to mám peněz?" a "Co vlastně od svého motovýletu očekávám?" Bez ohledu na cokoli je ale zcela zásadní motorka samotná.

"Úplný základ, než vůbec začnu cestovat, je dobře připravený motocykl. Řetěz nebo kardan, brzdová kapalina, destičky. Nepodceňovat pneumatiky, to je alfa a omega všeho," říká Jiří Riant, dlouholetý motorkář, mechanik a prezident Moto Guzzi klubu Bohemia. Při cestování oceníte co nejuniverzálnější gumy, protože na cestách se lehce může střídat parno u moře, prudký déšť, nebo dokonce mráz a sníh v horských průsmycích. Zapomeňte tedy na měkkou závodní pneumatiku.

Co na sebe?

Základní dilema - kůže, nebo textil? Do jisté míry toto rozhodnutí ovlivňuje váš styl a typ motocyklu. Čistě pro účely cestování přesto naprostá většina motorkářů volí textilní vícevrstvé oblečení s protektory. "Kůže je relativně bezpečnější, ale když zmoknete v kůži na dovolené, tak to neusušíte. Jste prostě tři čtyři dny v mokrém," suše konstatuje Lukáš Princ z českého Jawa klubu.

Textil oproti kůži má hned několik výhod. V dobrém počasí dokáže poměrně rychle usychat i za jízdy na těle a hlavně: textilní motorkářské bundy mívají vrstvy, které je možné kombinovat podle potřeby při zachování bezpečí ochranných prvků. Popřípadě je možné bundu stahovat a povolovat pro pohodlné přidání svetru.

Samozřejmostí by jak u textilu, tak u kůže měly být loketní a ramenní chrániče a protektor páteře u bundy, chrániče kolen a boků u kalhot. Užitečná je i možnost spojit bundu a kalhoty zipem dohromady. Při nehodě se tak bunda nevyhrne a neodhalí nechráněné tělo. Kromě světových firem se kvalitní motorkářské oblečení šije i v Česku (například Rockway či PSí Hubík). Mimochodem, pokud zásadně jezdíte jen v šortkách a triku, bude lepší nevzdalovat se mimo město a zůstávat v blízkosti oddělení plastické chirurgie.

Plánujeme cestu

Variantu společné dovolené lidí na motorkách a v autě pusťte z hlavy. Prostě to nefunguje. Nebo jen za cenu nejrůznějších kompromisů. Dobré je mít nějaký cíl, kam chcete dojet, ale nechat si volnost pro spontánní rozhodnutí. "Když máte moc detailní plán, tak vás to pak stresuje, že jste něco nestihli," připomíná motorkář Tomáš Dostál a dodává: "Mějte s sebou dobrou mapu, protože v ní vždycky objevíte něco zajímavého, o čem jste nevěděli a co v GPS neuvidíte."

Každopádně každý člen výpravy by měl mít povědomí o tom, kudy povede vaše společná trasa a kde se případně setkat s ostatními, když se ztratí. Počet motorek cestujících společně by v ideálním případě neměl přesáhnout pět. Ve větším počtu se už ztrácí přehled o tom, kdo chybí, a také víc lidí má víc názorů na to, jak chce trávit dovolenou. Každý má také jiné zkušenosti a řidičské schopnosti. Největší chybou začátečníků bývá, že přecení své síly a naplánují si třeba příliš dlouhé etapy nebo zanedbají odpočinek. Motorka prostě není auto. Káva a chvíle klidu při tankování není zevlování, ale pár minut, které vám mohou zachránit život.

Na jakém motocyklu

Ideální cestovní motocykl je kombinací nejrůznějších faktorů. Individuální vnímání pohodlí a vkus tu hrají nezanedbatelnou roli. Někomu nevadí cestovat na supersportu, jiný klidně ujede tisíce kilometrů na malém skútru. Obecně lze ale konstatovat, že ideální cestovní motocykl by neměl mít problém ujet velkou vzdálenost bez nutného servisu a měl by být pohodlný. Vše ostatní pak do značné míry ovlivňuje terén, do kterého míříte, a cena, již jste ochotni do motorky investovat.

Někteří motorkáři dnes přiznávají, že chybou při výběru prvního motocyklu byla volba zbytečně velké kubatury. Zvlášť u terénních motocyklů znamená velký motor i větší váhu, která hraje roli při prostupnosti terénem. Na druhou stranu je ale velký motor výhodou při polykání dálničních kilometrů. Nakonec ale vždy platí, že nejlepší je vlastní zkušenost. Pokud možno vyzkoušejte si různé typy motorek předtím, než vyrazíte někam dál.

Balíme na cestu

Sbalit věci na motorku je opět velmi individuální záležitost. Někteří motorkáři neváhají přibalit skládací židličku (takovou tu s dírou na pivo v opěradle), pro jiné je zase nejdůležitějším vybavením motocyklu oblíbená dýmka.

Na trhu je široká škála zavazadel pro motocykly. Textilní či kožené tašky jsou levnější než kufry a dají se většinou tvarovat podle objemu nákladu. Zároveň ale mají menší odolnost vůči vodě a zlodějům. Do kufru nejen nenateče, ale dá se i zamknout. Má i jistou bezpečnostní funkci, když motorku "položíte". Ideální se tak v mnoha případech jeví kombinace textilního tankvaku na nádrži a uzamykatelných kufrů či beden. Ale samozřejmě záleží, kolik věcí s sebou na cesty potřebujete a kam vyrážíte. Pro jednoduchost bude nejlepší rozdělit si balení podle toho, jak dlouho se chystáte být na cestě.

Vyrážíme na víkend

Víkend strávený na motorce dává svojí délkou tušit, že půjde o intenzivní motorkářský zážitek. A to ať už pohodovým "bubláním" krásnou krajinou, nebo adrenalinovým ukrajováním "poserproužku" (sjetí zadní pneumatiky naznačující úhel klopení motocyklu a tím do jisté míry i schopnosti jezdce) v serpentinách, kde více než o výhled půjde spíše o kvalitu asfaltu.

Bez ohledu na to, co od svého dvou až třídenního výletu očekáváte, máte většinou představu o tom, kam máte namířeno, a hlavně jaká je v daném místě předpověď počasí. Vcelku bez větších problémů se na tak krátkou dobu dá přežít pouze v motorkářském oblečení a není zrovna nutné balit také "civil". Každopádně je rozumné přibalit i nepromokavý overal, který se dá pořídit v podobě nenápadné ledvinky připnuté kolem pasu. Ušetří mnoho starostí s případným sušením oblečení.

Samozřejmě pokud nehodláte řešit nocleh nějakým penzionem, nejspíš se nevyhnete základnímu kempovacímu vybavení (spacák, karimatka, celta/stan). Kromě povinné výbavy motocyklu, kterou dnes představuje lékárnička, reflexní vesta a jedna pojistka, se bude hodit i opalovací krém, zvlášť pokud máte otevřenou helmu a odhalený krk.

Zkušení motorkáři většinou nevyjíždějí bez několika technických maličkostí na řešení vcelku banálních závad, které ale mohou celý výlet znepříjemnit. Sada na lepení pneu, sada náhradních lanek, univerzální stříbrná lepicí páska, sada žárovek, čepička s hrotem na odmontování ventilku, čelovka, mapa, kapesní nůž a třeba i náhradní klíček od zapalování (moudře uložený jinde než ten, který jste právě ztratili).

Vyrážíme na týden

Co nemám, nepotřebuji. Toto rčení v sobě nese víc pravdy, než se může zdát. Vyrážíte na motorce a s sebou nikdy nebudete mít úplně všechno. Může se vám stát, že potáhnete basu s nářadím a odtahovku nakonec budete volat kvůli jedinému ořechu goly, který jste prostě zapomněli v garáži na ponku. Nemůžete se spolehnout, že celý týden nezaprší, a musíte počítat s tím, že pojedete třeba v noci nebo přes hory, kde bude teplota nejednou o třicet stupňů nižší než v poledne v údolí. Pravděpodobnost, že budete kempovat, pokud to už samotné není součástí cesty, je také dost velká. Na řadu přicházejí nejrůznější zlepšováky, termooblečení (nebo prosté vystlání bundy novinami) či igelitové pytlíky na botách proti tomu nejhoršímu lijáku sezony.

Oproti víkendovému výletu, kdy je nepohodlí ještě vítaným dobrodružstvím, se během týdne už ledacos může změnit v bohapustý marast. Zapařený a otlačený zadek může pomoct vyřešit očista vlhčenými ubrousky, ale i vydatná koupel v horské říčce. Liják zvládnete s kvalitním oblečením anebo s dobrou náladou schovaní pod mostem. Na týdenním putování si už vybíráte, s kým vyrazíte. A často tím druhým není jenom spolujezdec nebo kamarád na druhé motorce, ale i vaše druhé já, které by možná raději zůstalo doma.

Jednoduše je třeba si dobře rozmyslet, jakým stylem takový týden strávíte, objem bagáže bude přímo úměrný vašemu chápání pohodlí. Někomu se na motocestování líbí možnost prostě odbočit do pole a přespat kdekoli na mezi pod širákem. Jiný sestaví svůj itinerář podle vybavenosti kempů či počtu hvězdiček hotelů. Říká se, že na motocyklu se může jezdit rychle, ale nesmí se pospíchat. A s náladou je to stejné. Musíte se cítit pohodlně. Pokud jste unavení a naštvaní, děláte chyby.

Kam se vydat

První věc, která zcela jistě ovlivní trasu vašeho putování, bude zcela subjektivní vnímání najetých kilometrů, přímo úměrné náročnosti terénu. Jsou lidé, kterým nevadí ujet za den na motorce pět set i více kilometrů. Je samozřejmé, že jejich víkendový akční rádius bude odlišný od běžných smrtelníků, jejichž pohodlný denní dojezd na asfaltové silnici je řekněme někde mezi dvěma a třemi sty kilometry.

Vhodným pomocníkem bývají nejrůznější mobilní aplikace pro motorkáře s popisem tras a zajímavých míst. U nás asi nejlépe využijete Motorkari.cz. Další jsou například MotoMap, GreatestRoad či BikerSeason. Rozhodně lze také doporučit speciální motorkářské mapy, které v kombinaci s GPS zaručují nejen správný směr, ale i zábavu. Existují především pro alpské oblasti.

Motorkářské silnice

V České republice je několik silnic, které jsou známé jako "motorkářské". Velmi známá, a proto i frekventovaná, je třeba klikatá asfaltka č. 9 mezi Mělníkem a Dubou. Krásnou krajinou vás provede silnice č. 23 mezi Jindřichovým Hradcem a Telčí a dobře se dá povozit i na křivolakých silničkách na spojnici mezi Karlštejnem a Křivoklátem. Na Moravě je to třeba silnice č. 437 mezi Fryštákem a Bystřicí pod Hostýnem. Inspirovat se můžete třeba na internetové motorkářské mapě http://luigicb1300.sweb.cz.

Při plánování jakkoli dlouhé vyjížďky je dobré počítat se zajímavými zastávkami. Ideální jsou takové, které nevyžadují zdolávání náročného terénu v motorkářském oblečení, jako kupříkladu tematicky vhodné návštěvy motocyklových muzeí. Zajímavé je jistě muzeum motocyklů pana Hošťálka v Českých Budějovicích (motomuseum.cz), 1. české muzeum motocyklů v Lesné u Znojma (http://veteransalon.cz), motomuzea v Kašperských Horách nebo Železné Rudě (www.historicke-moto.cz) či podobné muzeum v Borku v Českém ráji (www.motomuzeumborek.cz).

Hory jsou ideální

Motorkáři se povětšinou shodují, že nejlépe se jim jezdí po méně frekventovaných horských cestách, kde není nouze o zatáčky ani o výhledy. Kde nejsou zácpy, rychle jedoucí auta v protisměru ani policejní hlídky.

Skutečným zážitkem je kupříkladu horská silnička č. 311 s dobrým povrchem, jež vám položí k nohám nádheru Orlických hor. Jistě neprohloupíte, vydáte-li se de facto kamkoli na Šumavu. Dobrou volbou jistě bude silnice č. 190 napříč národním parkem. A své výhledy a zatáčky objevíte jak v Beskydech, tak v Krušných horách či Krkonoších. Pokud vám nevadí delší vzdálenosti, víkendové ježdění se dá realizovat i v Alpách. Dosažitelný je například mezi motorkáři vyhlášený průsmyk Grossglockner v rakouských Alpách.

Alpy i moře

Při týdenním výletování se dá velmi dobře spojit několik domácích pohoří dohromady a bude neustále co objevovat. Pokud se ale chcete pustit za hranice, většina motorkářů zvolí nejspíše Alpy a je vcelku jedno, jestli budou rakouské, italské, švýcarské či francouzské. Tato oblast je zkrátka na motorkáře připravena. A odpovídají tomu i ubytovací kapacity.

V kempech či penzionech často nechybí sušárny zmoklého oblečení, uzamykatelné garáže nebo třeba i takové maličkosti jako oka na zamknutí motorky na parkovištích. Kromě už zmíněného Grossglockneru se můžete podívat do Passo dello Stelvio na italsko-švýcarském pomezí nebo zkombinovat horské vyjížďky s koupáním v italských jezerech Lago di Garda či Lago di Como.

Krásné motorkářské trasy ale nabízí třeba i Slovensko. Během týdne se dá dobře absolvovat návštěva Slovinska, případně spojená s koupáním v Chorvatsku. Milovníci drsnějšího terénu si přijdou na své v rumunských horách či Albánii.

Při plánování trasy je dobré myslet na to, jak se mění povinná výbava motocyklu v různých zemích, například podíl reflexních prvků na oblečení (Francie). Ve Švýcarku a dalších zemích se zase musí kupovat dálniční známka i pro motocykl.

Máme více času

Škála míst, kam se dá dojet na motocyklu v čase delším než týden, je velmi široká a záleží jen na vás, čemu dáte přednost. V rámci Evropy se nabízejí třeba delší trasy napříč Skandinávií. Norské fjordy s bezpočtem trajektů, bílé noci za polárním kruhem či opuštěné silnice napříč divokou tundrou Švédska.

Pro milovníky motocyklové historie může být zajímavý ostrov Man mezi Británií a Irskem, kde se každoročně koná slavná Tourist Trophy. K nádherám severu patří jistě i Island, který je ovšem možná lepší navštívit vozem 4x4. Silný vítr, zima, déšť a neustálé brodění je spíše pro otrlé motorkáře.

Oblíbené je Španělsko a Portugalsko. Pro vyznavače prašných cest je to pak Maroko a Tunisko, kde najdete snad všechny možné povrchy typické pro severní Afriku: kamenitou hammadu, bílé rovné pláně, písečné duny, nekonečné pláže i hory.

To všechno je jen krátký výčet míst, kam lze dorazit po vlastní ose. Tedy samozřejmě pokud pomineme ještě vzdálenější místa jako Rusko nebo Mongolsko. Pro fanoušky burácejícího "véčka" pak bude jistě zážitkem slavná Route 66 napříč Spojenými státy či nádherná Highway One, kopírující pacifické pobřeží Kalifornie. Zde už si ale budete muset motocykl nejspíš vypůjčit a jako vybavení tak zcela postačí kreditní karta.