Jiří Kotrlý: Práci v McLarenu si užívám
František Mašek
-
04. 10. 2018
Jirka je jedním ze čtyř Čechů, kteří pracují v automobilce McLaren, konkrétně v McLaren Production Center v britském Wokingu. Povídali jsme si o jeho práci, která je, jak vás asi nepřekvapí, i jeho koníčkem.
Jak jsi se k této zajímavé pracovní nabídce vlastně dostal?
Měl jsem štěstí! Na facebookové stránce “Češi a Slováci v Londýně” jsem narazil na nabídku práce v McLarenu, kterou nabízel “nějaký Slovák”, můj nynější kolega Boris T. Moc jsem tomu nevěřil, ale i tak jsem mu neváhal napsat o info. Pamatuji si, že jsem mu napsal něco ve smyslu, jestli to není jen vtip a že jsem velký petrolhead, takže bych v McLarenu dělal i vrátného. Boris mě přesvědčil, že nejde o vtip, a předal mi základní informace o práci. Já si podal oficiální žádost o nabízenou pozici na webovkách firmy. Zhruba za týden jsem obdržel telefonickou pozvánku k pohovoru. Později jsem se dozvěděl, že kvůli té větě s vrátným jsem byl pozván na pohovor, protože můj šéf chtěl na pohovoru i nějakého blázna, kterého to bude bavit. Většina lidí se totiž jako první ptala na peníze.
Můžeš popsat, jak probíhal příjímací pohovor? Byl něčím výjimečný?
Pohovor pro mě byl jako pro petrolheada samotný příběh, na který budu vzpomínat celý život. Z Londýna se do Wokingu dostanete asi za 30 minut. Z centra Wokingu k hlavní recepci McLarenu zhruba za pět. Na hlavní recepci jsem dostal mapu a instrukce, že se mám hlásit na recepci v 1. patře boulevardu. Cestou přes parkoviště jsem zjistil, že tady nebudu jediný blázen do aut. Další věc, co mě překvapila, bylo to, že při příchodu vlastně nic moc nevidíte. Jen parkoviště a pak samotné vchody do podzemí. Jak u tajné raketové základny. Vešel jsem tedy do jednoho ze vchodů, sešel točící schody a vydal se dlouhým bílým tunelem ke skleněnému výtahu. Vešel jsem dovnitř a zmáčkl +1.
Na internetu jsem viděl spousty fotek, jak vypadá budova MTC (McLaren Technology Center) zvenku i zevnitř, ale to co jsem zažil, když jsem vyjel do prvního patra, se těžko popisuje. Výtah je totiž v podzemí obklopen stěnami a jediné světlo, které do něj proniká je přes strop z horního patra. Takže když jsem vyjel nahoru a rozkoukal se z oslepení denním světlem, objevilo se přede mnou jezero a monoposty F1. Cestou z výtahu jsem si připadal jak ve snu a s úsměvem pitomce koukal na formule jezdců jako Senna, Lauda, Prost, Hunt, Fittipaldi… Po příchodu na recepci jsem byl posazen do čekací místnosti a teprve si uvědomil, kde to vlastně jsem. Zanedlouho si pro mě přišel můj budoucí manažer s kolegou. Pohovor probíhal asi jako každý jiný – probrali jsme můj životopis a požadavky nabízené pracovní pozice. To trvalo jen asi 10 minut. Pak mi bylo nabídnuto jít se podívat přímo do produkční haly, kde se auta sestavují. Při prohlídce jsme si s manažerem padli do noty, asi na mě muselo být vidět nadšení malého kluka ve velké hračkárně. Když se mě pak zeptal, kdy můžu nastoupit, řekl jsem, že zítra. Tím jsem měl vyhráno.
Jakou pozici ve firmě zastáváš a co tato práce obnáší?
Jsem „Vehicle Distribution Coordinator“. Z produkce přijímám hotová auta a zařizuji, aby se dostala na letiště, do přístavů a překladišť. Mým úkolem je každé auto převzít a zkontrolovat, zda má dostatek pohonných hmot na přepravu, vyplnit potřebné dokumenty a zabalit ho do transportního návleku. Dále pak organizuji kamiony a doručování do určených destinací. A ano…McLareny můžu, vlastně musím řídit.
Co tě na práci v McLarenu nejvíc baví?
Určitě řídit auta, i když z 90% je to jen popojíždění uvnitř firmy. Líbí se mi prostředí a lidé, se kterými spolupracuji. Ale asi nejzajímavější je vidět vývoj nového modelu. Od prvního pohledu na šasi po oficiální představení auta, kdy už o něm konečně můžu říct kamarádům a na internetu sledovat recenze novinářů. Nejlepší z tohoto procesu samozřejmě je, když se nový model dostane do našeho oddělení a já se v něm můžu svézt. Taky to, že míváme Learning Days. To znamená, že se můžeme přihlásit a jít podívat na prezentace jiných oddělení. Já se byl naposledy podívat, jak crew F1 trénuje pit stop.
Co tě ve firmě po tvém nástupu nejvíce překvapilo?
Nejvíc mě překvapila samotná výroba, kde na lince nenajdete žádného robota nebo běžící pás. Všechno dělají lidé a šasi se posunují na vozíkách, s hotovými auty se pak popojíždí. Překvapila mě také čistota. Dalo by se tu jíst z podlahy, ale spíš bych to přirovnal k operačnímu sálu.
Nabízí ti automobilka nějakou vizi do budoucna z hlediska tvého pracovního uplatnění?
Sama automobilka nabízí různé zdokonalovací kurzy. Já sám mám do budoucna nějaké plány, kterým směrem se ubírat dál, ve kterých mám plnou podporu mého manažera. A jestli se jednou budu vracet do Česka, reference z McLarenu a znalost anglického jazyka, by mi mohly pomoct najít práci třeba v naší tuzemské automobilce. Ale to je pro mě zatím daleká budoucnost.