JK 2500 je zapomenutý skvost z Československa. Jeho osud zůstává tajemstvím

Zmíněný kontruktér se jmenoval Július Kubinský a svůj projekt pojmenoval JK 2500.

Pracovat na něm začal hned na začátku 50. let, v době, kdy pracoval pro podnik Karosa. Vůz nejprve vznikal s posvěcením samotné Karosy, ale následně byl jeho vývoj pozastaven a Kubinský dokončil automobil až v roce 1955.

U sebe v garáži a ve svém volném čase.

Čtěte také: I za vrak můžete dostat majlant, tento se prodá za víc než milion. Proč?

Je až s podivem, jaké díly se nachází pod ladnou karoserií elegantního kupé. Přední náprava byla převzata z německého vojenského vozidla KdF a ze stejné produkce pochází i řízení. Bubnové brzdy jsou stejné jako na Lancii Aurelia a zadní náprava je typu De Dion.

Základem celého vozu je prostorový rám z bezešvých trubek, které byly z valné většiny zakoupeny v běžném železářství. Jen minimum dílů bylo vyrobeno na zakázku a vše vznikalo převážně ručně, stejně jako panely karoserie, na jejichž výrobě se podílel karosář Jan Heger.

Srdcem se potom stal, alespoň na prvních pár měsíců, řadový šestiválec Alfa Romeo a k němu náležící čtyřstupňová převodovka.

Tento motor byl ovšem pouze dočasným řešením, neboť Kubinský čekal na dokončení vývoje tatrováckého osmiválce o objemu 2,5 litru.

Což je mimochodem i jediný důvod, proč se vůz označuje také jako Tatra JK 2500. Nic jiného z Tatry se v něm však nikdy nenacházelo.

Zabudování motoru do prostoru, kde se původně nacházel italský šestiválec, pochopitelně nebylo jen tak. Sice odezněla potřeba rozměrných chladičů, neboť nový motor byl chlazen vzduchem, ale přesto musel být prostor pod kapotou značně "překopán" a přibyly také výdechy na odvod horkého vzduchu.



První osmiválec od Tatry byl také určen pro nákladní vůz 805, což znamená, že disponoval nižším výkonem 75 koní.

Projekt byl každopádně hotov a vůz se mohl v roce 1956 prezentovat v časopisu Svět motorů.

Článěk o nezvykle pohledném a elegantním kupé doplnil titulek „Také to dovedeme". Široká veřejnost se s vozem naživo setkala o dva roky později, když byl slavnostně odhalen v Kopřivnici.

JK 2500 vzbudilo zasloužený poprask. Kubinskému následně byla nabídnuta práce v Tatře a zde mělo být vyrobeno také pět produkčních kusů pro zákazníky.

Čtěte také: Která dnešní auta se mohou stát ceněnou klasikou? Těchto 7 má velkou šanci

Následovalo dvoutýdenní testování, během kterého byl motor vyměněn za jiný, tentokrát již z Tatry 603 o výkonu 140 koní. Přibyly také silnější brzdy a kola vlastní výroby, určená pro přívod vzduchu k bubnům.

Podle dostupných informací jezdilo JK 2500 v této konfiguraci až 200 kilometrů za hodinu.

Na druhou stranu se o vůz začaly zajímat i tehdejší úřady, což bylo patrně důvodem, proč nakonec nikdy žádný produkční kus nevznikl. Jediným vyrobeným vozem tak navždy zůstal prototyp, který si Julius Kubinský nechal a jezdil s ním po silnicích Československa dalších 13 let.

Když ho posléze prodal, po autu se definitivně slehla zem. Dnes se bohužel už neví, kdo Tatru JK 2500 odkoupil a kam ji uklidil.

Fandové české automobilové historie proto jen doufají, že se jednoho krásného dne někde otevře zapomenutá stodola, a z ní JK 2500 znovu vyjede na světlo světa. Byl by to krásný pohled. Bez ohledu na stav tohoto jedinečného kupátka z šedých 50. let.