Kupujete auto? Za jaké vychytávky si připlatit?

Pamětníci dob nedávno minulých si musejí připadat jako hazardéři, kteří na silnici dnes a denně usilovali sobě i druhým o život. Při pohledu na testy nových vozů si asi pokládají otázku, jak mohli vůbec jezdit bez ESP, jak dokázali udržovat odstup v kolonách, když jejich auto neznalo adaptivní tempomat, a jak zvládli cestování podle papírové mapy, když trasu ještě nehledaly satelity. Konečným cílem technického vývoje není nic menšího, než odejmout z řidiče odpovědnost za průběh jízdy a vytvořit společnost bez automobilových nehod. Zatím se k této vysněné metě výrobci jen blíží a pomocníci, které řidičům nabízejí, mají velmi odlišnou úroveň.

Rozumná investice?
Typickým příkladem je parkovací asistent, který už bývá součástí příplatkové výbavy většiny modelů. Na první pohled rozumná investice, když z moderních aut je často mizerný výhled. Bez zkušeností s konkrétním vozem ale mnohdy jde o vyhozené peníze.
Ve většině případů se za názvem ukrývají čidla umístěná v nárazníku, která zrychlujícím se pípáním upozorňují řidiče na blížící se překážku. Smůla je, když vůz má senzory umístěné jen v zadním nárazníku, zatímco výhled z něj je mnohem horší směrem dopředu. V takovém případě parkovací asistent řidiči "pomáhá" určit délku auta, často končícího jen pár centimetrů za zadním sklem. Zcela bez pomoci jej však nechá na opačné straně karoserie, která pro šoféra opticky končí spodní hranou čelního skla.
Pokročilejší systémy jsou kromě senzorů vybaveny kamerou, jež při couvání snímá prostor za autem. Zájemce o vůz si ovšem musí v takovém případě pořídit i LCD monitor (většinou včetně satelitní navigace). Parkování s kamerou jej pak vyjde skoro na sto tisíc korun.
Dalším stupněm ve vývoji asistentů jsou zařízení, která se na parkovacím manévru aktivně podílejí. Citroen nabízí systém, jenž umí změřit parkovací mezeru a řidiči oznámí, zda se do ní auto vejde. Nejpokročilejší je potom zařízení od Volkswagenu, které při parkování za šoféra samo točí volantem. Aktivní systémy jsou však užitečné jen poměrně nešikovným řidičům. Místo, které k zaparkování potřebují, totiž přesahuje délku auta o desítky centimetrů.

Patří mu budoucnost
Tempomat coby zařízení, které udržuje navolenou rychlost bez nutnosti šlapat na plynový pedál, ztrácí na přeplněných dálnicích svůj smysl. Řidič je nucen často brzdit, a plynulá jízda je nenávratně pryč. Pomoci má tempomat adaptivní, který předem navolenou rychlost přizpůsobí podmínkám provozu. V praxi to znamená, že udržuje konstantní odstup od vpředu jedoucího auta, a když to provoz vyžaduje, dokonce sám vůz zastaví. Systém pracující na principu odrazu radarových vln udělal v poslední době významný pokrok a jeho provoz je většinou bezproblémový. Funguje nejen na dálnicích, ale také na silnicích s obousměrným provozem. "Zařízení spočítá i trajektorii auta, které vyjede z protisměru ze zatáčky. Nevšímá si tedy překážek, které jsou mimo jízdní dráhu vlastního vozidla," vysvětluje Jan Kuhn z českého zastoupení firmy Daimler.
Adaptivní tempomat se už stačil přestěhovat z luxusních limuzín i do modelů střední třídy, vývoj ale zdaleka nekončí. Jeho radarová technika už nyní slouží jako základ pro bezpečnostní systémy, které signalizují řidiči hrozící nebezpečí a připravují auto na případnou kolizi. Mercedes takový systém nabízí pod názvem Pre Safe, letos jej v obměněné podobě uvádí v příplatkové výbavě také Volvo.

Vzbuď se, člověče!
Před lety automobilky vytáhly do boje proti mikrospánku. Zatímco v kamionech už zkoušejí zařízení, které sleduje pohyby očních víček řidiče, v osobních autech se až na výjimky uplatňuje systém, jenž hlídá nechtěné přejetí dělících pruhů nebo krajnice. Jako mikrospánek vyhodnotí každé přejetí čáry, při němž řidič nezapne směrovku. Probuzení spáče pak probíhá vibracemi sedadla (například Citroen) nebo volantu (Audi).
Čárový asistent překonal první dětské nemoci, kdy reagoval příliš pozdě nebo vůbec, a může tak za jistých okolností skutečně zachránit život. Stoprocentní spolehnutí však na něj není. Systém funguje jen od určité rychlosti (zpravidla 70 km/h) a pouze tam, kde je značení na silnici. Asistent může selhat v místech, kde jsou čáry vybledlé nebo znečištěné. Poslední dobou se ale jeho rozpoznávací schopnost významně zlepšila a začal vnímat i krajnici, kterou by ještě nedávno zcela jistě přehlédl.

Oživlý mrtvý úhel
Užitečnou novinkou je zařízení, které "vidí" i do místa, kam vám to zpětné zrcátko neumožní. Pokud se řidič rozhodne předjíždět (tudíž zapne směrovku v příslušném směru) a vedle jeho auta právě jede vůz v mrtvém úhlu, pak jej před manévrem varuje rychlým blikáním červená dioda umístěná na vnitřní straně dveří. Systém, který jako první nabídlo před lety Volvo, se úspěšně rozšiřuje i do modelů jiných značek. A postupem let mizí i chybová hlášení, kterými dioda čas od času řidiče mátla.

Myslící světla
Čelním reflektorům věnují automobilky velkou pozornost. Zájemce o vůz tak zpravidla řeší dilema, zda svítit halogeny či xenony a k tomu ještě, zda si koupit světlomety adaptivní. I pod tímto názvem se ovšem skrývají systémy, jejichž princip i účinnost se liší.
Světla, která "vidí" do zatáčky, znovuobjevil před lety Citroen. Princip byl jednoduchý - paraboly světel kopírovaly pohyb kol a s předstihem tak osvětlily prostor, kam příď auta ještě nesměřovala. Některé další automobilky tento systém převzaly, jiné přišly s vlastním řešením - prostor v zatáčce osvětlily samostatným přídavným světlem, jež se podle natočení volantu rozsvěcelo a zase zhášelo. Současnost přináší i souběh obou systémů, jako v případě Škody Fabia.
Z pohledu uživatele je zpravidla větším přínosem světlo, které se při vjezdu do zatáčky rozsvěcuje. Natáčecí reflektory se pohybují v omezeném úhlu (zpravidla do 20 stupňů) a například při odbočování na vedlejší komunikaci řidiči moc nepomohou. Někdy může být těkající proud světla i nepříjemný, třeba za hustého deště nebo mlhy. Od natáčecích světel tak nečekejte zázraky.
Vývoj adaptivních reflektorů však stále pokračuje. Jejich nejnovější generace upravuje světelný tok podle jízdní situace - jiné rozložení světla je určeno pro město, jiné na silnice a další pak pro dálnice nebo jízdu v mlze. Tyto "inteligentní" světlomety u vybraných modelů nabízí za příplatek Mercedes, podobný systém chystá pro nový superb i mladoboleslavská Škoda.

Kolik to stojí

Parkovací asistent v zadním nárazníku (Škoda Fabia)	9000 Kč
Automatický parkovací asistent (Volkswagen Touran)	21 200 Kč
Parkovací asistent s kamerou (Audi A4)	123 704 Kč
Aktivní tempomat (Audi A4)	39 703 Kč
Čárový asistent (Citroen C4)	26 000 Kč
Hlídač mrtvého úhlu (Volvo C30)	29 000 Kč
Adaptivní světla (Škoda Fabia)	od 6500 Kč

* Cena včetně satelitní navigace s barevným displejem
**Nutno přikoupit barevný displej s navigací nebo barevný displej s rádiopřijímačem
***Cena včetně dálkové kontroly tlaku v pneumatikách
****Cena včetně elektricky sklopných zrcátek
*****Zahrnuje natáčecí reflektory i mlhovky s Corner funkcí, cena závisí na konkrétní výbavě vozu