Luxusní SUV ze Švýcarska mělo na palubě televizi i ledničku už před 50 lety

Automobilky vyrábějící převážně luxusní a sportovní vozy se vrhají do kategorie SUV. Nejdřív přišlo Porsche se svým Cayennem, teď jezdí i Lamborghini Urus, Maserati Levante nebo Bentley Bentayga. Jenže nejde jen o trend dnešní doby, historie se opakuje. V polovině sedmdesátých let se rozhodl švýcarský výrobce sportovních vozů, že se do této kategorie také podívá. Inspiroval ho Range Rover. A přestože luxusní off-road na dlouhé cesty Monteverdi Safari byl s přehledem nejprodávanějším vozem značky, nesetkal se celkově s velkým zájmem, ani úspěchem. Dnes patří k zapomenutým autům, které je těžké identifikovat i z dobové fotografie.

Peter Monteverdi byl bohatým dovozcem aut do Švýcarska, který si na konci šedesátých let rozhodl splnit sen. V roce 1968 založil vlastní automobilku zaměřenou na malosériovou výrobu sportovních aut pro bohaté. Malá manufaktura stavěla nádherná stylová kupé, která se vzhledově vyrovnala tehdejší konkurenci, nebo ji dokonce předčila. Známý se stal třeba vůz Monteverdi High Speed. Když se v roce 1970 dostal na trh Range Rover, první luxusní off-road svého druhu a tedy předchůdce dnešních prémiových SUV, Monteverdi se rozhodl vyčkat, jak na něj zareaguje trh. Když viděl, že dobře, postavil vlastní obdobu auta do terénu i do divadla.

Monteverdi ovšem věděl, že vývoj vozu, který bude absolutním protikladem toho, co až doposud vyráběl, by byl velmi náročnou a nákladnou procedurou. Raději si tedy našel dárce orgánů. Stal se jím americký off-road pojmenovaný International Harvester Scout vyráběný ve Fort Wayne v Indianě už od roku 1961. Na nevzhlednou americkou plechovku už stačilo nasadit jen pohlednější karoserii. O ni se Monteverdimu jako vždy postaralo italské studio Fissore. V roce 1976 se tak světu představil luxusní off-road Monteverdi Safari ve své plné kráse.



Z dnešního pohledu není bohužel Monteverdi Safari nikterak zajímavým vozem. Alespoň z hlediska designu, který se oproti tehdejšímu Range Roveru zdá poněkud tuctový. Jako by se příď starého Fiatu nalepila na záď Range Roveru. Nuda, šeď a snadno přehlédnutelné auto, které nikdo není schopen identifikovat. Vůz existoval jen jako třídveřový. A vznikal i v chudší verzi s plastovými díly, která se jmenovala Monteverdi Sahara.

Uvnitř už to bylo něco jiného. Auto bylo na svou dobu pěkně vybavené, za zmínku stojí u těch nejluxusnějších verzí dřevěný volant jako u klasického sportovního vozu té doby. Sedadla byla nastavitelná, okna se stahovala elektricky, zadní okno bylo vyhřívané a mělo stěrač a nechybělo ani centrální zamykání. Samozřejmostí byly posilovač řízení, tempomat a kazetový přehrávač. Připlatit se dalo za kožené čalounění, lednici na drobné nápoje a pochutiny nebo televizní přijímač. Šlo tedy o podobnou nabídku, jakou měl tehdy třeba Rolls-Royce. Auto nabízelo opravdu hodně komfortu na dlouhých cestách, což hlásaly i dobové propagační materiály.

Americké kořeny vozu jasně předurčily, co se objeví pod kapotou. Motory byly od Chrysleru a šlo vždy o atmosféricky plněné benzinové osmiválce. Základem byla jednotka s objemem 5,2 litru (152 koní), později se ještě objevil osmiválec 5,6 litru, který měl k dispozici 165 koní. Jako vrchol ale vždy stál motor 7,2 litru V8 o tehdy extrémním výkonu 305 koní. Ten byl ale výjimečnou volbou. Každopádně Monteverdi zaujalo ostrým přístupem k věci, protože dobový Range Rover nabízel pro jistotu ještě menší šestiválce.



Šasi vozu bylo založeno na bytelné ocelové konstrukci. Auto vážilo 2120 kg, ale bylo ho možné zatížit posádkou a nákladem o víc než tunu navíc, samozřejmě se neštítilo ani pořádného přívěsu. Jako standard se dodávala vždy automatická převodovka se třemi rychlostními stupni, k dostání na přání byl ale i čtyřstupňový manuál. Pohon všech kol byl přitom řešen ve své nejprostší podobě. Auto mělo ve standardu poháněná zadní kola, pomocí samostatné páky v kabině pak řidič mohl připojit i přední nápravu a nebo rovnou zvolit redukční převodovku do těžšího terénu. K dispozici byl i elektrický naviják

Problém ovšem představovala vysoká palivová náročnost. Auto si se základním motorem běžně řeklo o zhruba 25 litrů benzinu na 100 km, s objemným motorem pak klidně konzumovalo i o dalších deset litrů víc. To na silnicích USA nevadilo, jenže na Evropu bylo moc. A to i přes fakt, že Monteverdi Safari bylo považováno za super exkluzivní off-road pro nejmajetnější řidiče. To vyplývá i z dobového ceníku. Zatímco Range Rover se tehdy prodával za 34 tisíc švýcarských franků, Monteverdi stálo ještě o dalších 5000 franků víc.

Přesto auto vydrželo ve výrobě až do roku 1982. Skončilo hlavně kvůli ukončení výroby svého amerického dárce. Není jasné, kolik kusů vzniklo, ale podle odhadu jde o několik stovek. Proto patří k velkým raritám, které se ukrývají v soukromých sbírkách a jen čas od času se nějaký kousek objeví k prodeji. Nedávno byla k dostání jedna z chudších variant Sahara, majitel si žádal v přepočtu necelých 900 tisíc korun.



Sám Peter Monteverdi chtěl své nabyté zkušenosti ve stavbě aut s pohonem všech kol ještě zužitkovat. V roce 1979 nabídl armádě prototyp terénního vozu Monteverdi Military. Auto silně připomínalo Jeep nebo podobné terénní stroje. Vojsko ale nakonec nabídku nepřijalo. Automobilka zkrachovala v roce 1984. O osm let později se ještě pokusila o návrat prototypem futuristického supersportu, ale zůstalo jen u konceptu. Peter Monteverdi zemřel v roce 1998 ve švýcarském Binningenu. V bytě přímo nad svou milovanou automobilovou dílnou.