Majitelé vrakovišť: My jen prodáváme

Redakce TipCars.com - 11. 04. 2005
Policejní důstojník Petr Kohlman před vrakovištěm u vršovického nádraží v Praze tlumí očekávání. "Dá se čekat, že tam najdeme kradené díly, nic moc s tím ale dělat nemůžeme," řekne a se svými lidmi vchází.
Policejní důstojník Petr Kohlman před vrakovištěm u vršovického nádraží v Praze tlumí očekávání. "Dá se čekat, že tam najdeme kradené díly, nic moc s tím ale dělat nemůžeme," řekne a se svými lidmi vchází. Je páteční dopoledne a policisté spouštějí kontrolní razii na vrakovištích, to vršovické je jedním z nich. Příští chvíle stoprocentně doloží, že se Kohlman nemýlil.

Součástky bez minulosti
Na ploše o málo větší než tenisový kurt stojí desítky aut v rozloženém stavu. Po levé straně jsou v dlouhé řadě vyrovnány dveře, vedle nich blatníky, po pravé zase skelety a vzadu motory s elektroinstalací. Vše z vozů audi a volkswagen, na něž se vrakoviště specializuje.
Na některých dílech zapracovala rez, jiné jsou jako nové. Třeba kola. Podle čistých, neoježděných vzorků na pneumatikách mnohé ještě po silnici ani nejely. Uprostřed ohrady jich leží téměř tři sta. Jedno za pět tisíc korun, na plácku tedy leží milión a půl.
"Samozřejmě, že je to podezřelé, ale kvůli špatným zákonům jsme bezmocní," říká Kohlman.
Jeho kolegové, specialisté na krádeže aut, si mezitím natáhli pracovní rukavice a začali přehrabovat hromady dobře prodejného šrotu. Doufají, že na karosériích objeví výrobní čísla - takzvaná VIN - a podle nich zjistí, zda součástky nepocházejí z kradených aut. "Tohle nejsou žádní břídilové, dobře vědí, co dělají," ukazuje jeden z kriminalistů místo na kostře auta, kde bylo kdysi vyraženo výrobní číslo. Jak vidno, kdosi je vystřihl nůžkami na plech.
"A tady to samé," upozorňuje na okna dveří, z nichž kdosi sedřel pískované kódy. Tentýž obrázek se naskytne u motorů. "Sice nemůžeme jednoznačně říct, že je to kradené, ale přece jen to o lecčem svědčí," konstatuje detektiv.
Majitelé vrakoviště, Martin Zvěřina a Jiří Kůrka, sedí před karavanem, v němž mají improvizovanou kancelář. Počínání policistů sledují s očividným klidem. Dobře vědí, že na ně nemohou.
"My žádná čísla nevystříhávali. My pouze koupíme díly a prodáme je dál," reaguje jeden z nich a roztáhne ústa do širokého úsměvu.

Právní vakuum
Úsměv nepatří jen policistům, se stejným klidem se vypořádali i s kontrolorkami z živnostenského úřadu, které si na razii policisté přizvali. "Ani my toho moc nezmůžeme. Sice jim chybějí nějaké dokumenty, ale prý je přinesou na úřad. Tak uvidíme," pokrčí rameny úřednice a odchází.
Provozovatelé autovrakovišť - a nejen ti z Vršovic - naplno využívají současného právního vakua. Jejich byznys dnes upravuje v podstatě jen zákon o nakládání s nebezpečnými odpady. Žádný předpis jim neukládá, aby přesně evidovali, jaké díly prodávají, z jakého vozu pocházejí a od koho je nakoupili.
"A bez toho my nikdy nebudeme plně úspěšní v pátrání po zlodějích aut," konstatuje policejní komisař Kohlman, jehož slova se během kontroly naplnila. Jak ta o tom, že se na vrakovišti prodávají součástky s pochybnou minulostí, tak ta, že s tím v současné době nic nezmohou. "Alespoň jsme zmapovali situaci a poslouží nám to jako podklad k legislativním změnám, o něž usilujeme," dodává Kohlman.
Novelu zákona, která by provozovatelům vrakovišť přikázala vést detailní evidenci všeho, co nakupují, chce v první polovině letošního roku předložit pražský magistrát.

Jak to chodí
Ročně v Česku zmizí asi dvacet tisíc aut. V poměru k počtu prodaných vozů je to desetkrát víc než v západní Evropě.
Část vozů odvezou zloději za hranice, část končí na vrakovištích.
Automechanici pak z jednotlivých dílů poskládají "nová" auta. Kradeným vozům vyříznou výrobní čísla, takzvaná VIN, a nahradí je kódem z havarovaných vozů, které mají dokumenty v pořádku.
Zlodějům i majitelům vrakovišť nahrávají špatné předpisy. Podnikatelé se nemusí při koupi dílů ptát, kde je prodávající vzali a z jakých vozů pocházejí. Nemusí si ani zapisovat jména lidí, od nichž nakoupili.
Ještě před rokem se obdobně volná pravidla vztahovala na bazary, zastavárny a starožitnictví. Podle novely živnostenského zákona ale už zastavárníci musí vést přesnou evidenci prodávaných věcí i jmen lidí, kteří jim zboží prodali. Od té doby mírně klesl počet pouličních krádeží a kriminalistům se díky evidencím podařilo objasnit část zločinů.
Stejný režim chtějí nastavit policisté a pražští radní i na vrakovištích. "Chceme navrhnout doplnění zákona tak, aby provozovatelé museli u každého dílu zaznamenat i původ vozidla," řekl šéf kontrolorů pražského živnostenského úřadu Josef Šídlo.
Tagy