Mercedes věří samořízeným autům. Už brzy prý bude běžné, že vozy samy zaparkují

"Je možné si představit, že zatímco dnes si musím auto sdílené v rámci carsharingu najít, pak s ním jedu z bodu A do bodu B a někde ho musím zaparkovat, tak v budoucnu ke mně takové auto přijede samo, já nastoupím a nechám se dovézt, kam potřebuji. Pak jen vystoupím a auto se samo zaparkuje," nastínil jednu z nadcházejících změn vývojář automobilky Mercedes-Benz Jochen Haab.

Podle něj bude právě schopnost samostatně zaparkovat už brzy běžná. Auta, která si například v nákupním centru sama najdou volné parkovací místo a pak přijedou, když je člověk zase potřebuje, by prý za několik let neměla nikoho překvapit.

Nový Mercedes třídy E je například možné už dnes zaparkovat pomocí mobilního telefonu. Auto si díky senzorům samo najde parkovací místo a řidič z něj může klidně vystoupit. Pak jenom na mobilním telefonu zvolí, jestli má auto zaparkovat popředu nebo pozadu a vůz si se zbytkem poradí sám. Řidič, který ovšem i při takovém manévru nese za vůz zodpovědnost, musí zatím stát poblíž, přinejmenším tři metry.

Za tři čtyři roky by tomu mělo být už jinak. Samostatné by vozy měly být třeba v parkovacích garážích. "Vystoupíte a auto se zaparkuje samo, a to v prostředí, kde se volně pohybují lidé," líčí německý inženýr. Na běžných silnicích a hlavně ve městech budou podle Haaba auta řidiče v příštích letech spíše podporovat a ulehčovat mu činnost, než že by jezdila zcela samostatně. "V městském provozu nebo na cestách mimo město je toho příliš, co by se mohlo stát, co se nedá předpovědět," míní.

Další pokrok v oblasti samočinného řízení podle něj bude ale docela rychlý. Technologie je totiž v podstatě už dnes k dispozici - koneckonců vozy některých automobilek již úseky na silnicích samostatně zvládají -, ale ještě je třeba vyřešit několik otázek. Jednou z nich je právní úprava, například otázka, kdo má v případě nehody autonomního auta zodpovědnost.

Další je pak otázka ochrany před výpadkem některého ze systémů. Například když kámen rozbije kameru nebo radar, musí fungovat ještě náhradní. Řidiči, který si cestou bude třeba číst nebo se dívat na televizi, musí dát auto dostatek času, aby v případě potíží převzal řízení. Na to je třeba několik vteřin. "Auto musí předvídat, co se v nejbližším okamžiku stane, musí to ukládat, a když nějaký senzor vypadne, musí těch několik vteřin pokračovat podle této předpovědi," říká.

Systém, který dokáže zcela nahradit řidiče ale představuje budoucnost. "Není to už otázka desetiletí. Půjde to krok za krokem. Nebude to ale tak, že si hned v tom příštím kroku sednete v garáži do auta a ono vás zaveze, kam chcete, pak vás vzbudí a řekne: 'Tak a jste tady'. To ještě nějaké roky potrvá," říká asi padesátiletý inženýr o technologii, na níž pracuje několik společností, včetně Tesly, Googlu, Fordu nebo Volva.

Že to vozy stuttgartské automobilky budou zvládat spolehlivě a i za nepříznivého počasí jako je hustý sníh nebo déšť, či za teplot od minus 40 do plus 60 stupňů, je podle něj představitelné kolem roku 2030. Na vozy s trojcípou hvězdou na kapotě, které jezdí zcela samostatně na všech druzích silnic a za všech podmínek, si však podle něj počkáme ještě o dalších deset let více.

Široká dostupnost autonomních vozů nejspíš předznamená konec taxislužeb, jak je dnes známe, protože se stanou nadbytečné. "Lze si také představit, že lidé, kteří dnes z nějakého důvodu nemohou řídit auto, budou nadále mobilní v městském prostředí, ale i jinde," předvídá Haab. Týkat by se to mělo zejména lidí, kteří dosud nemohli řídit z důvodu věku nebo kvůli zdravotním obtížím.

Změn, které autonomní vozy přinesou, bude ale mnohem víc. Jelikož spolu budou samořízená auta neustále komunikovat, nebude pro ně ani problém jezdit v mnohem menších rozestupech než dosud. To by mělo vést k větší plynulosti dopravy a zmizet by měly i dopravní zácpy, které jsou dnes v řadě měst běžnou věcí.

Stejné ale zřejmě nezůstanou ani silnice. Protože autonomní auta nebudou kolem sebe potřebovat tolik volného prostoru, bude možné zúžit silniční pruhy. Studie německé automobilky z loňského roku také uvádí, že část jízdních pruhů nebude potřeba vůbec, takže je bude možné uvolnit například cyklistům.



Nadbytečné by se ze stejného důvodu mohly stát i některé parkovací plochy v centrech měst. Samořízená auta budou schopna parkovat jen několik centimetrů od sebe, a ušetří tak velké množství místa. Dopady plně automatických vozů by ale měly být vedle center měst patrné i na jejich okrajích.

Díky tomu, že jízda autem už nebude od cestujících vyžadovat žádnou pozornost a bude možné se během ní věnovat práci nebo zábavě, očekávají někteří odborníci, že se více lidí bude stěhovat na předměstí velkých měst. Delší cesta do práce pro ně už totiž nebude představovat ztracený čas. Část ho zase naopak ušetří tím, že po příjezdu do města nebudou muset hledat parkovací místo, protože auto se zaparkuje samo.

Přes všechny změny, které příští desítky let přinesou, ale vývojář Haab věří, že se i v budoucnu najdou lidé, kterým bude řízení auta dělat radost. "Naším cílem není udělat řidiče nadbytečným," podotýká. Některé vozy už dnes zvládají například samostatné parkování nebo popojíždění v zácpě. Při jízdě na dálnici si zase bez problémů drží jízdní pruh, bezpečnou vzdálenost od ostatních aut i stanovenou rychlost.

Právě dálnice jsou místem, kde se budou auta zcela samostatně pohybovat nejdříve. "Dálnice je relativně bezrizikové prostředí," říká během jízdy po jedné z nich Haab, podle něhož si s nimi do pár let auta poradí tak dobře, že se řidič bude moci věnovat jiným činnostem a řízení převezme, jen když to bude nutné. "Auto se bude pohybovat samo a vy si třeba můžete zkontrolovat e-mail," říká Haab.